Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO) předložil do mezirezortního připomínkového řízení novelu zákona o investičních pobídkách. Ty  by nově měly směřovat především do odvětví hospodářství přinášejících vysokou přidanou hodnotou, technologických center a center strategických služeb. Rezort průmyslu si od změny zákona slibuje zvýšení inovativního potenciálu české ekonomiky. Počítá ale rovněž se zachováním státní podpory v hospodářsky problémových regionech. Záměr novely připravil již na konci minulého volebního období tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) coby člen vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).

„Investiční pobídky v dosavadní podobě splnily svoji úlohu, neboť jejich primárním cílem bylo vždy zajištění snížení nezaměstnanosti,“ zdůvodnil ministr Hüner předložení zákona s tím, že obecná míra nezaměstnanosti na konci minulého roku činila pouze 2,4 procenta. „Nyní je třeba vystavět navazující systém, který se bude specializovat na podporu projektů s vyšší přidanou hodnotou, vedoucí k tvorbě pracovních míst s vyšší kvalifikací, aby Česká republika mohla dohnat ostatní vyspělé státy Evropské unie,“ dodal.

Dnes jsou v systému investičních pobídek podporovány všechny druhy výroby bez ohledu na odvětví, náročnost produkce i technickou vyspělost výrobku. Podpora je přiznávána pouze podle výše investice do majetku a počtu vytvořených pracovních míst. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto navrhuje stávající kritéria upravit tak, aby peníze putovaly především k těm projektům, které jsou technologicky náročnější, mají větší podíl zapojení do výzkumu i více kvalifikovaných zaměstnanců.

Automatizace a digitalizace

Hlavní změnou, kterou zákon směrem k technologickým centrům a centrům strategických služeb přináší, je zvýšení limitu pro poskytnutí podpory na pořízení majetku na dvacet procent způsobilých nákladů. Ministr Hüner v návaznosti na záměr vypracovaný Havlíčkem dále navrhuje navýšení podpory pro rekvalifikace i samotný vznik nových pracovních míst. Současně se počítá rovněž s úpravou stávající podmínky pro vytvoření těchto nových míst, když se pro přiznání podpory snižuje jejich počet z dnešních sto na sedmdesát.

V oblasti výroby a zpracovatelského průmyslu ministerstvo průmyslu a obchodu jako nejvhodnější ukazatele pro posouzení vyšší přidané hodnoty podpořené investiční akce navrhuje výši mezd, podíl zaměstnanců s vysokoškolských vzděláním a podíl výzkumných pracovníků. Nově by tak na pobídku měly mít nárok jen ty podniky, kde bude alespoň osmdesát procent lidí brát nejméně průměrnou mzdu v daném kraji, případně kde bude mít minimálně deset procent zaměstnanců vysokou školu a podíl výzkumných pracovníků dosáhne dvou procent.

Připravená novela dále odstraňuje povinnost tvorby nových pracovních míst pro investiční akce ve výrobě. „Aby zůstal zpracovatelský průmysl konkurenceschopný, musí se přizpůsobovat technologickému pokroku a reagovat na vývoj v technologických inovacích. Vyšší produktivita práce v oblasti výroby není spojena se vznikem nových pracovních míst. Naopak automatizace a digitalizace výroby přispívají k jejich snižování,“ zdůvodňuje ministerstvo navrženou změnou s odkazem na nízkou míru nezaměstnanosti v České republice.

Poslední novinkou je zpřesnění podmínek pro podporu investic v strukturálně postižených regionech, pro které se počítá s výjimkou z kritérií vymezující vyšší přidanou hodnotu. Tyto oblasti by v případě zvýšení míry nezaměstnanosti na sto pětadvacet procent republikového průměru, případně dosažení absolutní míry nezaměstnanosti ve výši 7,5 procenta, mohly dosáhnout i na poskytování finančních prostředků na pracovní místa ve výrobě. Pro období do roku 2020 ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto hospodářsky problémové oblasti vytipovalo celkem sedmapadesát obcí s rozšířenou působností.

V rámci systému investičních pobídek bylo v České republice od roku 1998 od roku 2016 podpořeno přes tisíc projektů. Investoři přislíbili proinvestovat více než osm set miliard korun a vytvořit zhruba sto osmdesát nových pracovních míst. Nejvíce pobídek v minulosti směřovalo do strukturálně postižených regionů, konkrétně do Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Podle rezortu průmyslu a obchodu byly nejčastěji podpořeny akce v oblasti výroby dopravních prostředků a strojírenský průmysl.