Ústí nad Labem a sousední Trmice se od března stanou zónou se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Ústí tak jako první krajské město přestane vyplácet doplatek na bydlení novým žadatelům na celém svém území. Bezdoplatkové zóny se šíří i po dalších obcích. Odborníci před tímto trendem varují. Hromadné vyhlašování zón se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů podle nich radnice užívají jako represivní nástroj vůči chudým, které se snaží vyhnat do okolních měst.

„Ve městě jsou zvýšené problémy s nezaměstnaností a skupováním bytů za účelem dalšího pronajímání za ceny v místě neobvyklé. Pronajímatelé parazitují na sociálně slabších skupinách obyvatel. Příjemci doplatku na bydlení nejsou motivováni ke zlepšení své situace a setrvávají dlouhodobě na podpoře,“ stojí ve vyhlášce na úřední desce ústeckého magistrátu.

Vyhlášení bezdoplatkové zóny na území celého města prosadilo politické hnutí ANO v čele s primátorem Petrem Nedvědickým (ANO) spolu s Ústeckým fórem občanů, které řešení sociálního vyloučení represí prosazuje dlouhodobě. Jeho nejviditelnější představitel, zastupitel Jiří Madar (UFO), ostatně již dříve v souvislosti se stěhováním chudých do ústeckých ghett uvedl, že „když budeme muset, uděláme z města pevnost“.

Vyhlašování bezdoplatkových zón na území celých obcí kritizují odborníci a organizace věnující se sociálnímu začleňování. „Když už se město rozhodne, že opatření využije, mělo by to být na velmi malém území, či dokonce na konkrétní dům, na jehož majitele — obchodníka s chudobou — potřebuje páku,“ řekl již dříve Deníku Referendum Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi.

Za nesprávný považuje postup Ústí i poradce pro ukončování bezdomovectví Platformy pro sociální bydlení Matěj Hon. „Bez možnosti získat doplatek na bydlení se bytová situace sociálně vyloučených leda zkomplikuje. Hrozí jim, že se ocitnou na ulici a ztratí své těžce získané sociální kontakty. Celkově se vyhlášením bezdoplatkové zóny zhoršují možnosti sociálního začlenění,“ vysvětlil Deníku Referendum.