Příběh ústecké „díry“: exemplární případ špatné správy věcí veřejných

Karolina Žákovská

Ústí nad Labem chce koupit po třinácti letech zpět pozemek v centru města poté, co na něm nový vlastník nechal chátrat rozestavěné torzo. Zaráží role stavebního úřadu i spěch a tajnůstkářství zastupitelů při schvalování pochybné transakce.

S městem Ústí nad Labem musí být radost obchodovat. Netrvá na dodržování podmínek a pozemek, který vám nejprve prodá za hubičku, od vás potom, co na něm vyrobíte v centru města jámu a necháte chátrat její oplocení, zase naopak draze odkoupí. Foto Facebook Skupina nezávislých architektů a inženýrů pro rozvoj města Ústí nad Labem

Ústí nad Labem je krajské město s krásným okolím, ideální polohou na řece Labi a velkým množstvím aktivních lidí, kteří se snaží z něj udělat dobré místo pro život. Město má veliký potenciál, avšak sráží je na kolena příběhy, jako je ten, který se chystám vyprávět. Příběh ústecké „díry“ neboli pozemku takzvaného Bloku 004, jehož neutěšený stav hyzdí centrum města již třináct let.

Jedná se o příběh utvářený špatnými rozhodnutími politiků, bezohledností soukromého vlastníka a podezřele vstřícným chováním stavebního úřadu. Jeho zatím poslední kapitolu napsalo dvacet koaličních zastupitelů (ANO, SPD, dva přeběhlíci z opozičních stran), kteří na jednání zastupitelstva města na začátku června tohoto roku nejtěsnější možnou většinou devatenácti hlasů schválili v tajném hlasování odkup „díry“ do majetku města, a to za cenu 73 milionů Kč, tedy částku téměř dvojnásobnou oproti ceně obvyklé stanovené znaleckým posudkem.

Všichni opoziční zastupitelé na protest odešli ze sálu. Město tak má znovu nabýt vlastnictví, kterého se za podstatně nižší částku před třinácti lety zbavovalo. Shrňme, co uvedenému rozhodnutí předcházelo a proč je špatné.

Místo v samém centru Ústí nad Labem udivuje svou ohavností. Foto Facebook Skupina nezávislých architektů a inženýrů pro rozvoj města Ústí nad Labem

Špatná politická rozhodnutí

O prodeji 1829 m2 velkého pozemku v centru krajského města a nahrazení někdejšího parčíku komerčně-administrativní budovou rozhodli zastupitelé v červnu 2009 s tím, že s budoucím nabyvatelem, společností UDES a.s., bude uzavřena smlouva o smlouvě budoucí a pozemek na něj bude převeden nejdříve po dosažení rozestavěnosti prvního nadzemního podlaží. Město na své náklady zajistilo archeologický průzkum v ceně cca 35 mil. Kč — následně zaplacený nabyvatelem v kupní ceně — a budoucí vlastník začal na pozemku provádět stavební práce.

V roce 2010 pak zastupitelstvo nepochopitelně zrušilo podmínku převodu pozemku až při rozestavěnosti prvního nadzemního podlaží a město o rok později prodalo společnosti UDES a.s. pozemek prakticky bez podmínek za částku 44 mil. Kč. Jeho vliv na osud pozemku Bloku 004 tak zásadním způsobem oslabil, byť samozřejmě zcela nezanikl, protože město je účastníkem všech relevantních řízení a vlastníkem pozemních komunikací (chodníků), které pozemek Bloku 004 obklopují. Bohužel svých možností město ale využilo jen velmi omezeně.

Vlastník nedodržoval stavební povolení. Foto Facebook Skupina nezávislých architektů a inženýrů pro rozvoj města Ústí nad Labem

Sporné kroky stavebního úřadu

Kromě politiků se k vlastníkovi od počátku choval velmi vstřícně i ústecký stavební úřad vedený do srpna 2020 Ing. Vlastimilem Hudečkem, téhož roku pravomocně odsouzeným za úvěrové podvody v souvislosti s jeho soukromou činností znalce v oceňování nemovitostí. Následně podobným způsobem pokračovala jeho dřívější dlouholetá podřízená.

V roce 2010 stavební úřad umožnil, aby na pozemku na základě pouhého ohlášení vznikla stavba označená jako „statické zajištění stavu jámy“, která měla být pouhým zpevněním nestabilních stěn po archeologickém průzkumu.

Ve skutečnosti se však tímto způsobem na pozemku postavilo 1. a 2. podzemní podlaží zamýšlené stavby komerčně-administrativního objektu dle projektu, který pro ni byl zpracován. Na nepřijatelnost tohoto postupu upozornil v roce 2014 nadřízený krajský stavební úřad v rámci řízení o vydání stavebního povolení: uvedl, že stavební povolení nelze vydat, neboť stavba, pro niž se o povolení žádá, již byla na pozemku zahájena.

Ústecký stavební úřad však tento názor nadřízeného úřadu ignoroval, přestože sám v jednom z rozhodnutí uvedl, že je jím vázán. A v roce 2018 společnosti UDES a.s. stavební povolení vydal.

Tím však sporné kroky stavebního úřadu neskončily. Platnost stavebního povolení byla omezena na dva roky. V roce 2020 stavební úřad rozhodl o jejím prodloužení o jeden rok. Stejnou žádost z roku 2021 však zamítl, přičemž konstatoval, že v průběhu uplynulého roku nenastala žádná pozitivní změna, stavebník neprojevil žádnou snahu o zahájení stavby a stavební jáma dál hyzdí centrum města.

Na zamítavé rozhodnutí zareagoval vlastník překvapivě: odvolal se a zároveň oznámil, že stavba byla na pozemku zahájena již v listopadu 2020. Stavební úřad nijak nezarazilo, že vlastník zahájení stavby v té době neoznámil, jak byl povinen, ani to, že si na zahájení stavby vzpomněl až poté, kdy byla zamítnuta jeho žádost o další prodloužení platnosti stavebního povolení.

Na základě potvrzení zhotovitele, společnosti GKR STAVBY, s.r.o. a několika záznamů z kontrolního dne popisujících úklidové a udržovací práce, které měly na pozemku během uvedených čtyř měsíců probíhat, vzal za prokázané, že stavba zahájena byla. Své vlastní zamítavé rozhodnutí vydané před několika týdny a odvolání proti němu prohlásil za „bezpředmětné“ a dále se jimi odmítl zabývat.

Společnost UDES a.s. pak úřadu obratem oznámila, že stavbu přerušuje, to však již na platnost stavebního povolení nemělo vliv. Z důvodu absurdní právní úpravy platného stavebního zákona z roku 2006 totiž stavební povolení po zahájení stavby už nemůže ztratit platnost, i kdyby byla přerušena na dvacet let.

Stavební úřad vlastníkovi nikdy neuložil ani pokutu. Foto Facebook Skupina nezávislých architektů a inženýrů pro rozvoj města Ústí nad Labem

Bezohlednost vlastníka

Po většinu existence „díry“ v centru města Ústí nad Labem její vlastník zcela ignoruje sociální funkci vlastnictví a zásadu „vlastnictví zavazuje“ zakotvenou v čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Nejenže lze pochybovat o jeho skutečné vůli stavbu dokončit, ale nijak ho nezajímají ani oprávněné zájmy města na jeho dobré pověsti a zdraví a bezpečnosti jeho obyvatel, stejně jako oprávněné zájmy sousedních vlastníků.

Staveniště je v neutěšeném stavu nejen z pohledu estetického, ale i technického. Průhledné oplocení se rozpadá, poškozuje okolní chodníky ve vlastnictví města, umožňuje vhazování odpadků a představuje riziko pro lidi procházející kolem. Až do letošního roku na oplocení chyběl i štítek o zahájení stavby, který byl doplněn až poté, co na to byl stavební úřad upozorněn.

Vlastník pozemku prokazatelně porušuje povinnosti uložené mu právními předpisy, zejména stavebním zákonem. Stavební úřad mu adresoval minimálně deset výzev k nápravě závadného stavu, mnohdy i opakovaných, k uložení pokuty ale nikdy nepřistoupil a podněty k zahájení přestupového řízení odmítl s tím, že při kontrole na místě žádná pochybní nezjistil.

Vlastník, společnost UDES, původně sliboval kancelářskou budouvu. Reálně ji ale nikdy nezačal stavět. Vizualizace UDES

Proč ten spěch?

Koupě pozemku Bloku 004 městem sama o sobě dává smysl, protože město je tím, koho dlouhotrvající neutěšený stav poškozuje nejvíce. Okolnosti koupě, o níž se rozhodlo na červnovém zasedání zastupitelstva města, však vyvolávají řadu otázek a důvod tajného hlasování je jen jednou z nich.

Oficiální informace, že bod bude na jednání zastupitelstva předložen, včetně příslušných materiálů, byla zveřejněna pouhé tři pracovní dny před jeho konáním. Na samotném jednání se k bodu prakticky nevedla diskuze — opoziční zastupitelé měli prostor se vyjádřit, sama jsem upozornila na řadu sporných otázek s pozemkem spojených — včetně skutečnosti, že vlastník po zpracování znaleckého posudku zřídil k pozemku zástavní právo zajišťující pohledávku třetího subjektu ve výši 40 mil. Kč — a navrhla jsem odložení hlasování na příští, zářijové zasedání zastupitelstva města.

Do té doby by město mělo čas prověřit spornou platnost stavebního povolení a skutečný stav torza stavby na pozemku a zamyslet se nad tím, co s pozemkem dál — zda je účelné usilovat o dokončení stavby za stovky milionů korun podle třináct let starého projektu, nebo by bylo vhodnější využít existující základy třeba pro podzemní garáže umožňující omezit stání aut na přilehlých ulicích a na povrchu vybudovat park.

Všechny námitky však byly smeteny ze stolu. A k návrhu na odložení hlasování primátor města Petr Nedvědický (ANO) uvedl, že k němu nevidí důvod.

Otázka, proč bylo o koupi třeba rozhodnout rychle a pokud možno bez diskuze a zapojení veřejnosti, zůstává v tuto chvíli nezodpovězená. Jedná se přitom o typický případ rozhodování, o němž by zastupitelé — chtějí-li jednat s péčí řádného hospodáře — měli mít co nejpodrobnější informace, náklady na řešení „díry“ se totiž mohou vyšplhat na stovky milionů korun. Není ani jasné, proč chce primátor stavbu za každou cenu dokončit, když je v centru města řada kancelářských prostor, které zejí prázdnotou.

Příběh ústecké díry nekončí. Rozhodnutí zastupitelstva a kroky stavebního úřadu momentálně z našeho podnětu prověřují Ministerstvo vnitra v rámci dozoru nad činností obcí a nadřízený stavební úřad. V závislosti na výsledcích tohoto prověřování se rozhodneme, jak postupovat dál. Pokud město pozemek Bloku 004 skutečně koupí, uděláme vše pro to, aby byl využit ve prospěch občanů města.