Fotbalová Mongaguá mezi paneláky: zboř zeď, oprav hřiště, hraj proti rasismu

Fatima Rahimi

Ústecký fotbalový nadšenec Lukáš Pulko před sedmi lety založil fotbalový klub, který trénuje na zrekonstruovaném sídlištním hřišti. Věří, že tak pomáhá lepšímu soužití Romů a české majority. A vychovává nové sportovní talenty.

Takhle nějak začínal sen Lukáše Pulka o propojování lidí skrze fotbal. Dnes si mnoho kluků na sídlišti v Ústí nad Labem myslí, že s fotbalem jde všechno líp. FB Mongaguá

„Pojďte si s námi taky zaběhat!“ volá na mě asi šestnáctiletý fotbalista. Venku se stmívá, mrholí. Uprostřed sídliště v Krásném Březně — jedné z částí Ústí nad Labem — má zrovna trénink fotbalový klub Mongaguá. Velkou betonovou plochu se zrekonstruovaným hřištěm uprostřed obklopují opravené paneláky. Právě Krásné Březno nechvalně proslulo koncem devadesátých let stavbou takzvané Matiční zdi, která oddělovala romskou menšinu od majority a stala se i v zahraničí symbolem špatně zvládnutého soužití české majority s Romy.

„To hřiště jsem si doslova vydupal,“ říká mi Lukáš Pulko, zakladatel a také trenér klubu Mongaguá. „Stavba proběhla rychle, ale jednání trvalo zhruba rok,“ pokračuje. Dnes je hřiště volně přístupné veřejnosti po celý týden. Od rána do noci se tu scházejí děti i dospělí a společně sportují.

Na podobném sídlišti v Ústí vyrostl i Lukáš. „Tehdejší starosta naší městské části Neštěmice pravidelně renovoval hřiště. Staral se o to, aby se lidé měli kde scházet a děti, aby si měly kde hrát,“ říká. Díky tomu se mohl věnovat sportu. Velký fotbal hrál nakonec šest let vrcholově. Byl součástí týmu FK Ústí nad Labem a hrál první dorosteneckou ligu a poté přešel do Jablonce.

Oprav hřiště, opravíš i problémy v soužití mezi lidmi

Lukáš je činorodý člověk a Mongaguá je něco jako jeho dítě. Rád o klubu mluví. K tomu, odkud se vzal cizokrajný název, se ještě dostaneme.

„Už jako teenager jsem měl v hlavě nápad, že bych chtěl skrze fotbal sblížit lidi a pomáhat jiným dětem v sociálně vyloučených lokalitách,“ vzpomíná. Fotbal miluje od dětství a věří, že umí sbližovat lidi různých kultur, společenských vrstev a zvyklostí.

Před sedmi lety dostal nápad. V rámci prestižní evropské fotbalové soutěže Liga mistrů běžela kampaň proti rasismu „Say no to racism“, tedy „Řekni rasismu ne“. Navazovala na kampaň Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA a Unie evropských fotbalových asociací UEFA, která se nazývala jednoduše „Respekt“.

Lukáš Pulko vyrobil banner s nápisem „Say no to racism“ a začal s ním obrážet české fotbalové kluby. Jeho záměrem bylo poukázat, že fotbalové prostředí má stále problémy s rasismem a zároveň chtěl přimět kluby, aby se od rasismu distancovaly. „Klub, který se vyfotí s bannerem, říká rasismu jasné ne. Romský chlapec pak nemá strach přijít do klubu hrát,“ vysvětluje Lukáš Pulko.

„Každý sportovní zápas nebo trénink — ať už je to první liga nebo prales — je výjimečný tím, že utváří základní hodnoty života: přátelství, týmového ducha, respekt, naději, výchovu... Sport mi dal do života taky sílu — a víru. Začal jsem od nuly. Sám s podporou rodiny a přátel. To, co dělám, dělám z vlastní iniciativy ve svém volném čase. Dělám to pro fotbal. Tak mě nehejtujte,“ napsal Lukáš Pulko ke své profilové fotografii na Facebooku. Archiv LP

Kampaň trvá už sedm let a s bannerem se za tu dobu vyfotilo pět set klubů. Mezi nimi například Sparta Praha, Slávie Praha, Plzeň či Litoměřice. Podle Lukáše to je vzkaz, že právě v těchto klubech nejsou projevy rasismu přípustné nejen v šatnách hráčů, ale ani v hledišti mezi fanoušky

Kampaň, která běží v evropské fotbalové smetánce, se tak díky Lukášovi dostává na světlo také zdola. Vzkaz „Say no to racism“ vzaly za svůj malé i velké kluby na vesnicích i ve městech — tam, kde rasismu čelí i děti.

Lukáš do kampaně vtáhl taky kamarády z futsalu. Podpořil ho i Rodrigo Taverna, známý brazilský futsalista, který hraje první ligu za Teplice. Ten mu jednou z dovolené v Brazílii dovezl dárek — tašku plnou fotbalových dresů klubu Mongaguá de Praia, své domoviny. „Upřímně jsem z počátku nevěděl, co s tím. Bydlím ale na sídlišti a před barákem mám hřiště, kde si hrály děti. Vyšel jsem ven a dresy jim rozdal. A tak se před sedmi lety zrodila Mongaguá Ústí na Labem,“ vysvětluje Lukáš.

Tým se schází na tréninku na sídlištním hřišti dvakrát týdně a pravidelně také na turnajích. „Fungujeme jako akademie,“ říká s úsměvem Lukáš. Mongaguá totiž spolupracuje s druholigovým ústeckým futsalovým klubem FC Rapid. Mládežnické týmy Rapidu však hrají nejvyšší celostátní futsalovou soutěž juniorů a na základě této spolupráce mají možnost nejlepší hráči Mongagui, kteří kromě dobrých sportovních výkonů prospívají také ve škole a fungují i v normálním životě, příležitost posunout se. Už několik fotbalistů z Mongaui posílilo ústecký futsal.

×

 

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Active Citizens Fund (logo)

Nadace OSF (logo)

Skautský institut (logo)

Výbor dobré vůle (logo)