Po policejním zákroku, zachyceném na videu, a připomínajícím v lecčems policejní vraždu Afroameričana George Floyda, zemřel v Teplicích při převozu do nemocnice Rom Stanislav Tomáš. Nad případem se vznáší řada znepokojivých otázek.

Policie nejprve oznámila, že její hlídka byla na základě telefonického oznámení vyslána k potyčce dvou mužů, kteří zároveň poškozovali cizí auta. Po příjezdu našla na zemi ležet muže, který měl zjevná zranění.

Později policie zveřejnila video, v němž vidíme muže v amoku, zřejmě pod vlivem drog, jak se opakovaně vrhá na zaparkovaný automobil. Podle policie si tímto jednáním nakonec způsobil taková zranění, že následně ležel bezvládně na zemi.

Vůči policejní hlídce se ale údajně choval agresivně, nechtěl uposlechnout jejích pokynů, takže ho nakonec museli zpacifikovat s pomocí zákroku, který získal nechvalnou celosvětovou proslulost v případu George Floyda. Stanislav Tomáš, stejně jako Floyd, následně v sanitce zemřel.

Právě kvůli své podobnosti s policejní vraždou George Floyda v USA, považovala policie zřejmě za nutné zveřejnit tento tweet: „Žádný ‚český Floyd‘. Zákrok proti několikanásobnému recidivistovi, který pod vlivem OPL demoloval auta ve svém okolí a nedbal žádných výzev policistů, proběhl v souladu se zákonem a neměl žádnou souvislost s úmrtím zemřelého. Potvrdila to i soudní pitva.“

Je možné, že policie nepřekrucuje fakta a postupovala podle zákona. Jenže policejní zákrok, při němž policisté klečí Stanislavu Tomášovi na krku, nelze bohužel od jeho pozdější smrti v sanitce jen tak oddělit. Je to podobná slovní ekvilibristika, jako když se naši vládní politici snažili snižovat počet úmrtí na covid-19 výroky, že ta či ona osoba nezemřela přímo na covid19, ale „s covidem“.

Česká televize ve své reportáži o incidentu citovala několik lidí, kteří zákrok policistů natáčeli na chytré telefony. Někteří uvedli, že je policisté následně nutili, aby natočená videa smazali. Jedna žena dokonce tvrdila, že ji policisté sebrali telefon a natočené video sami vymazali.

Už tato obvinění by měla vyvolat otázky, zda bylo při zákroku opravdu vše v nejlepším pořádku, jak tvrdí policisté. Tedy zda nebyl nepřiměřeně brutální a zda zakleknutí krku trvalo jen po nezbytnou dobu.

Otázky existují i ohledně použití metody zakleknutí na krk. Jeden policejní expert předvedl na reportérovi ČT Richardu Samkovi v roli figuranta divákům ČT, o jaký chvat se jedná, přičemž tvrdil, že je zcela bezpečný, protože zatímco policista může klečet na jedné straně krku, druhá strana krku člověka, kterého se snaží zpacifikovat, zůstává volná.

Pacifikovaný člověk tak může prý dýchat. Policejní instruktor Pavel Černý pro změnu tvrdí v deníku Právo, že touto metodou nelze nikoho udusit.

Policie ujišťuje veřejnost, že je metoda proti násilnicky se chovajícím osobám účinná a že bylo její použití v daném případě na místě. Jenže, jak už bylo řečeno, není jasné, jak dlouho Stanislava Tomáše s pomocí zakleknutí policejní hlídka „pacifikovala“ a zda tak činila i poté, co už ho měla plně pod kontrolou, popřípadě poté, co ho dokonce spoutala.

V případě Floyda právě zakleknutí trvající více než osm minut (nikoliv tedy vlastní zákrok) bylo podle soudního rozsudku důvodem jeho smrti. A policista Derek Chauvin, který Floydovi osm minut na krku klečel, byl usvědčen z vraždy a stráví mnoho let ve vězení.

Na zákroku policie neshledala v předběžném šetření incidentu nic nepřiměřeného ani GIBS, takže se zdá být vše v nejlepším pořádku: policisté zpacifikovali s pomocí údajně bezpečné metody násilnického recidivistu pod vlivem drog, načež i soudní pitva potvrzuje, že v sanitce zemřel v důsledku předávkování drogami. Případ by mohl být zdánlivě uzavřen.

Přesto zůstávají otázky. Ta první se týká toho, že téměř vše, co máme k dispozici, je popis událostí z dílny policie. Ani ujišťování GIBS, že podle jejího předběžného šetření bylo vše v pořádku, nelze považovat za šetření orgánu, který se na celou věc dívá skutečně „zvenku“.

Amatérsky pořízené záběry ukazují policisty, jak s pomocí zmíněné metody pacifikují Tomáše, ale nevíme, jak dlouho mu na krku klečeli. Neexistují policejní záběry celé akce?

Otázka, která ze smrti Stanislava Tomáše učinila téma pro světová média i mezinárodní organizace, souvisí i s jeho romským původem. Na českých sociálních sítích naopak jeho romský původ, spolu s policejními informacemi, že jde o recidivistu, který byl pod vlivem drog, činí z Tomáše v řadě příspěvků někoho, o němž se referuje tak, že není třeba se v celé věci hlouběji nimrat.

Ve srovnání s praxí v jiných demokratických zemích je ovšem zcela nestandardní, aby byl takový případ uzavřen bez nezávislého vyšetřování. Není možné, aby policie byla sama sobě soudcem. Je proto dobře, že se do případu nakonec vložila zástupkyně ombudsmana. Na mezinárodní scéně požaduje vyšetření Rada Evropy nebo Amnesty International.

A je na druhou stranu dost nešťastné, když se premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček bez nezávislého vyšetření celé tragédie okamžitě postaví za policii s tím, že mají jejich plnou důvěru, přičemž opakují jen to, co jim naservírovala sama policie. Nebylo by na místě, aby právě premiér a ministr vnitra požadovali nezávislé vyšetření celého incidentu?

Není se co divit, že se občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny od výroků obou politiků distancovali s tím, že podkopávají důvěru v nestrannost vyšetřování. A že k objektivnímu a prioritnímu prošetření vyzvala i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková.

Lze ji v tomto případě zatleskat. Zájmem České republiky by nemělo být zamést celou věc bez nezávislého prošetření všech okolností pod koberec. Nejedná se jen o jeden zmařený lidský život, ale i o to, zda jsme právním státem, který požaduje dodržování zákonů od všech — i od těch, kdo mají na dodržování zákonů dohlížet.