Smrt Roma Stanislava Tomáše nelze odbýt policejním prohlášením

Jiří Pehe

Policejní slovní ekvilibristika o smrti v Teplicích připomíná situaci, kdy se vládní politici snažili zlepšovat statistiky výroky, že ta či ona osoba nezemřela přímo na covid19, ale „s covidem“. Případ je třeba nezávisle prošetřit.

Ve srovnání s praxí v jiných demokratických zemích je ovšem zcela nestandardní, aby byl takový případ uzavřen bez nezávislého vyšetřování. Není možné, aby policie byla sama sobě soudcem. Foto František Bikár, Romea

Po policejním zákroku, zachyceném na videu, a připomínajícím v lecčems policejní vraždu Afroameričana George Floyda, zemřel v Teplicích při převozu do nemocnice Rom Stanislav Tomáš. Nad případem se vznáší řada znepokojivých otázek.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Policie nejprve oznámila, že její hlídka byla na základě telefonického oznámení vyslána k potyčce dvou mužů, kteří zároveň poškozovali cizí auta. Po příjezdu našla na zemi ležet muže, který měl zjevná zranění.

Později policie zveřejnila video, v němž vidíme muže v amoku, zřejmě pod vlivem drog, jak se opakovaně vrhá na zaparkovaný automobil. Podle policie si tímto jednáním nakonec způsobil taková zranění, že následně ležel bezvládně na zemi.

Vůči policejní hlídce se ale údajně choval agresivně, nechtěl uposlechnout jejích pokynů, takže ho nakonec museli zpacifikovat s pomocí zákroku, který získal nechvalnou celosvětovou proslulost v případu George Floyda. Stanislav Tomáš, stejně jako Floyd, následně v sanitce zemřel.

Právě kvůli své podobnosti s policejní vraždou George Floyda v USA, považovala policie zřejmě za nutné zveřejnit tento tweet: „Žádný ‚český Floyd‘. Zákrok proti několikanásobnému recidivistovi, který pod vlivem OPL demoloval auta ve svém okolí a nedbal žádných výzev policistů, proběhl v souladu se zákonem a neměl žádnou souvislost s úmrtím zemřelého. Potvrdila to i soudní pitva.“

Je možné, že policie nepřekrucuje fakta a postupovala podle zákona. Jenže policejní zákrok, při němž policisté klečí Stanislavu Tomášovi na krku, nelze bohužel od jeho pozdější smrti v sanitce jen tak oddělit. Je to podobná slovní ekvilibristika, jako když se naši vládní politici snažili snižovat počet úmrtí na covid-19 výroky, že ta či ona osoba nezemřela přímo na covid19, ale „s covidem“.

Česká televize ve své reportáži o incidentu citovala několik lidí, kteří zákrok policistů natáčeli na chytré telefony. Někteří uvedli, že je policisté následně nutili, aby natočená videa smazali. Jedna žena dokonce tvrdila, že ji policisté sebrali telefon a natočené video sami vymazali.

Už tato obvinění by měla vyvolat otázky, zda bylo při zákroku opravdu vše v nejlepším pořádku, jak tvrdí policisté. Tedy zda nebyl nepřiměřeně brutální a zda zakleknutí krku trvalo jen po nezbytnou dobu.

Otázky existují i ohledně použití metody zakleknutí na krk. Jeden policejní expert předvedl na reportérovi ČT Richardu Samkovi v roli figuranta divákům ČT, o jaký chvat se jedná, přičemž tvrdil, že je zcela bezpečný, protože zatímco policista může klečet na jedné straně krku, druhá strana krku člověka, kterého se snaží zpacifikovat, zůstává volná.

Pacifikovaný člověk tak může prý dýchat. Policejní instruktor Pavel Černý pro změnu tvrdí v deníku Právo, že touto metodou nelze nikoho udusit.

Policie ujišťuje veřejnost, že je metoda proti násilnicky se chovajícím osobám účinná a že bylo její použití v daném případě na místě. Jenže, jak už bylo řečeno, není jasné, jak dlouho Stanislava Tomáše s pomocí zakleknutí policejní hlídka „pacifikovala“ a zda tak činila i poté, co už ho měla plně pod kontrolou, popřípadě poté, co ho dokonce spoutala.

V případě Floyda právě zakleknutí trvající více než osm minut (nikoliv tedy vlastní zákrok) bylo podle soudního rozsudku důvodem jeho smrti. A policista Derek Chauvin, který Floydovi osm minut na krku klečel, byl usvědčen z vraždy a stráví mnoho let ve vězení.

Na zákroku policie neshledala v předběžném šetření incidentu nic nepřiměřeného ani GIBS, takže se zdá být vše v nejlepším pořádku: policisté zpacifikovali s pomocí údajně bezpečné metody násilnického recidivistu pod vlivem drog, načež i soudní pitva potvrzuje, že v sanitce zemřel v důsledku předávkování drogami. Případ by mohl být zdánlivě uzavřen.

Přesto zůstávají otázky. Ta první se týká toho, že téměř vše, co máme k dispozici, je popis událostí z dílny policie. Ani ujišťování GIBS, že podle jejího předběžného šetření bylo vše v pořádku, nelze považovat za šetření orgánu, který se na celou věc dívá skutečně „zvenku“.

Amatérsky pořízené záběry ukazují policisty, jak s pomocí zmíněné metody pacifikují Tomáše, ale nevíme, jak dlouho mu na krku klečeli. Neexistují policejní záběry celé akce?

Otázka, která ze smrti Stanislava Tomáše učinila téma pro světová média i mezinárodní organizace, souvisí i s jeho romským původem. Na českých sociálních sítích naopak jeho romský původ, spolu s policejními informacemi, že jde o recidivistu, který byl pod vlivem drog, činí z Tomáše v řadě příspěvků někoho, o němž se referuje tak, že není třeba se v celé věci hlouběji nimrat.

Ve srovnání s praxí v jiných demokratických zemích je ovšem zcela nestandardní, aby byl takový případ uzavřen bez nezávislého vyšetřování. Není možné, aby policie byla sama sobě soudcem. Je proto dobře, že se do případu nakonec vložila zástupkyně ombudsmana. Na mezinárodní scéně požaduje vyšetření Rada Evropy nebo Amnesty International.

A je na druhou stranu dost nešťastné, když se premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček bez nezávislého vyšetření celé tragédie okamžitě postaví za policii s tím, že mají jejich plnou důvěru, přičemž opakují jen to, co jim naservírovala sama policie. Nebylo by na místě, aby právě premiér a ministr vnitra požadovali nezávislé vyšetření celého incidentu?

Není se co divit, že se občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny od výroků obou politiků distancovali s tím, že podkopávají důvěru v nestrannost vyšetřování. A že k objektivnímu a prioritnímu prošetření vyzvala i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková.

Lze ji v tomto případě zatleskat. Zájmem České republiky by nemělo být zamést celou věc bez nezávislého prošetření všech okolností pod koberec. Nejedná se jen o jeden zmařený lidský život, ale i o to, zda jsme právním státem, který požaduje dodržování zákonů od všech — i od těch, kdo mají na dodržování zákonů dohlížet.

Diskuse

Především je sotva pochopitelné, jak může být za "bezpečný" označen policejní chvat (zakleknutí na zátylku), když od případu Floyd musí být i každému neodborníku jasné, že tento zákrok může mít (přinejmenším za určitých okolností) až smrtelné důsledky.

Podle (první) pitvy k úmrtí došlo zástavou srdce v důsledku nadměrného užití drog. To sice může být pravda, v bezprostřední kauzální souvislosti; ovšem - opravdu je tím možno vyloučit, že onen policejní zákrok zde také sehrál svou rolí? Zkuste si jenom představit, že ležíte na zemi a na zátylku vám klečí stokilový policista - tady není asi zapotřebí se dlouze dohadovat, co něco takového asi udělá s krevním oběhem, jaká (dodatečná) zátěž to bude pro srdce.

A za druhé: i když byl tento policejní zákrok na počátku dost možná oprávněný - proč pak policista klečel zadrženému na zátylku ještě celé minuty potom, co tento byl už spoutaný, a dokonce i potom, co se už evidentně naprosto přestal hýbat?... Přinejmenším od tohoto okamžiku už existuje přinejmenším závažné podezření o čiré policejní zvůli, respektive o zneužití pravomoci úřední osoby.

Je proto skutečně krajně znepokojivé, s jak neotřesitelnou jistotou nejen policejní prezident, ale například i premiér Babiš "vědí", že zákrok byl naprosto v pořádku. K definitivnímu hodnocení takových zákroků se obvykle dospívá až po dlouhém a náročném vyšetřování; už jenom tento bleskový proces přezkoumání nutně budí pochybnosti, jak odpovědné a nezaujaté bylo toto přezkoumání v daném případě.

s panem Poláčkem, prostě zaklekávání na zátylek je sice účinné, ale hrozně nebezpečné, a i doba jeho použití na agresivního zatýkaného by se měla minimalizovat. Po úspěšném spoutání útočníkových rukou za zády by určitě stačilo sedět mu dál na nohou - člověk se spoutanýma rukama břichem k zemi a fixovanýma nohama neudělá nic, leda zraní sám sebe. I to by se možná dalo použít jako vysvětlení, ale došlo k přesně opačnému efektu.