Rasismus ničí lidem životy i u nás, připomněla pietní demonstrace v Praze

Jakub Krahulec

Smrt George Floyda i tuzemské rasově motivované vraždy připomněla antirasistická demonstrace v Praze, na níž se sešli Češi, cizinci i Romové. Právě ti poslední jsou u nás podle protestujících terčem rasistického násilí a útlaku nejčastěji.

Protesty v USA ještě zesílily poté, co v sobotu zemřel po střelbě do zad omračující pistolí jeden z demonstrantů. Foto Jakub Krahulec, DR

Rasismus ničí lidem životy i u nás, připomněla již druhá pražská demonstrace navazující na celosvětovou vlnu protestů vyvolaných usmrcením afroameričana George Floyda policisty. Pražskými ulicemi se v sobotu odpoledne nesla hesla, vyjadřující solidaritu především s českými Romy, kteří jsou podle protestujících u nás vedle cizinců nejčastějším terčem rasisticky motivovaného násilí a útlaku. Poklidné akce se zúčastnily více než tři stovky lidí.

Protestní pochod skončil symbolicky položením květin před americkou ambasádou. Mluvčí upozorňovali, že rasismus je rozšířený i v české společnosti. „Mrzí mě, že se v médiích říkalo, že se minulého protestu zúčastnili jenom cizinci a velká skupina lidí z Čech jako by neexistovala. Když jsme černí, tak jsme přece asi všichni cizinci, že,“ komentoval ve svém projevu mediální pokrytí první demonstrace ironicky čechoameričan Fidel.

Podle něj sice většina Čechů má ráda černou kulturu, ale nechce ji snášet, jakmile začne zasahovat do jejich osobního prostoru. „Říkat že v Česku není rasismus? Co se stalo, když se černoch objevil na reklamě Lidlu? Češi se z toho mohli zbláznit. Nebo když byl basketbalista James Harden v reklamě na Adidas,“ pokračoval. Z rasismu však neobviňuje bělochy jako skupinu, ale hloupost některých jednotlivců, zdůrazňoval.

„Miluji tuto zemi, ale nemůžeme se tvářit, že zde rasismus neexistuje,“ zdůrazňovala Kelsie Romanová, Američanka žijící v České republice. Připomněla výzkum Harvadské univerzity, podle nějž je rasismus v podvědomí Čechů nejzakořeněnější ze všech národů Evropy. Třebaže metodika výzkumu byla kritizovaná kvůli nejasnému výběru respondentů, ukazuje na problém prvních asociací s tmavou barvou pleti.

O svých zkušenostech s rasismem promluvili také fotograf súdánského původu Vít Hassan nebo romský lidskoprávní aktivista Jozef Miker, jenž byl před týdnem v Teplicích kvůli barvě pleti napaden. „Od roku 1992 jsem se setkal s brutalitou jak ze strany neonacistů, ze strany slušných českých občanů i ze strany policie. Kdysi nebylo demonstrace, kde by nelítaly obušky. Nemůžu říct, že všichni policisté jsou násilníci, ale jsou mezi nimi takoví, kteří jsou rádi, že si na demonstraci můžou bouchnout,“ hovořil o svých zkušenostech Miker.

Připomněl rovněž nedostatečně vysvětlené úmrtí Ludvíka Kašpara, který zemřel v Kynšperku nad Ohří po zásahu policie údajně na infarkt. Jména dalších romských i afroamerických obětí rasismu nesly transparenty. Jeden z nich upozorňoval na statistiku, podle které čelí černoši ve Spojených státech násobně vyšší pravděpodobnosti, že budou zatčení či zabití policisty, než bílá populace.

V USA mezitím protesty, které zasáhly všech padesát států unie, ještě zesílily po smrti dalšího afroameričana v Atlantě. Rayshard Brooks byl podle CNN v sobotu policií při útěku střelen do zad omračovací pistolí, načež v nemocnici zemřel.