Protesty v USA po třech týdnech: násilí ubylo, odhodlání však trvá

Petr Jedlička

Velké demonstrace či střety s policií jsou k vidění už méně, pohyb vyvolaný vraždou George Floyda na konci května ale neustal. Města, státy i poslanci připravují policejní reformy. Otázkou je, co nakonec doopravdy změní.

Kvůli úmrtí George Floyda byli obžalováni nakonec všichni čtyři zasahující policisté. Hlavní obviněný Derek Chuvin se měl dle vyšetřovatelů dopustit na Floydovi vraždy druhého stupně. Foto SSF, WmC

Postupnou proměnou z hněvivých bouří ve volání po zásadních změnách prochází poslední vlna nepokojů a protestů, která se v USA vzedmula po usmrcení Afroameričana George Floyda minnesotskými policisty 26. května. Upozorňují na to zpravodajové zejména zahraničních agentur už od minulého týdne. Stále lze zaznamenat i násilné střety mezi demonstranty a policií — v pátek v Atlantě byla v reakci na zabití dalšího Afroameričana dokonce vypálena i jedna budova, podobně jako dříve v Los Angeles nebo v Minneapolis. Podobné situace se ale objevují stále méně, respektive ojediněle.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

„Pořád se protestuje v Atlantě, protestuje se Los Angeles, protestuje tam, kde se něco stane. Už se však nevychází každý den do ulic jako na začátku měsíce (...) Volání po změně tu ovšem trvá. Ta energie je zde stále přítomna, ba bych řekla, že i narůstá. Stačí nějaká drobná událost, nějaký podnět a lidé jsou zase zpátky v ulicích,“ hlásila do pondělního speciálu France 24 Kellie Jacksonová, americká spolupracovnice této stanice.

Od konce května bylo v USA zorganizováno přes dva tisíce různých protestů, z nichž několik desítek přerostlo ve výbuchy násilí, místy i s rabování. Policie provedla přes jedenáct tisíc zatčení. Nejméně dvadvacet lidí bylo přišlo při násilných střetech o život. Materiální škody způsobené bouřemi na přelomu měsíce jsou odhadovány na 400 milionů dolarů.

Poslední vývoj

V poledních dnech poutaly pozornost zejména krátké nepokoje v Atlantě po pátečním zabití Raysharda Brookse — sedmadvacetiletého Afroameričana, který se pokusil útect před policisty poté, co usnul za volantem při čekání v drive-in občerstvení a neprošel následným testem na alkohol.

Zájem budí též stále vznik autonomní zóny v centru Seattlu, kterou si demonstranti spravují sami, bez úřadů i policie.

Jinak se ale debatuje především o různých požadavcích, které byly v průběhu posledních bouří vzneseny: o nových standardech chování policie a lepším dohledu na ni, celkové policejní reformě, přesměrování větší či menší části policejních rozpočtů na sociální práci v problematických čtvrtích, opatřeních vedoucí k důslednější rasové desegregaci či konečném vyrovnání se s vlastní otrokářkou minulostí.

Co bude dále

Řada zpravodajů a dopisovatelů působících v USA uvádí, že zvlášť u příslušníků afroamerické menšiny a voličů Demokratické strany jsou patrná velká očekávání a citlivost na dané téma. Vše ovlivňuje i skutečnost, že v USA je letos volební rok.

Jak konktrétně ale bude žádaná změna nakonec vypadat, to zatím nevíme. Stejně tak těžko předpovědět, zda a jak situaci posune nějaká další smrt neozbrojeného Afroameričana zaviněná policí — událost, ke které dochází v USA i stokrát za rok.

„Řada měst zakázala už policistům používat dusící chvaty, takové, jakým byl zabit v květnu George Floyd. Některá slíbila úpravu rozpočtů směrem k intenzivnější sociální práci na úkor vyzbrojování policejních sborů. Některá také komise, jež mají připravit důslednější reformy (...) Několik návrhů federálně platné reformy policie leží aktuálně v Kongresu. Další připravuje prezident Trump (…) Nedá se říci, že by poslední týdny vše změnily. Řada věcí se ale skutečně začíná měnit. Nebo to alespoň zatím tak vypadá,“ shrnula před několika dny Alexandra von Nahmen, washingtonská zpravodajka stanice Deutsche Welle.

Další informace:

          Diskuse