Protesty v USA po třech týdnech: násilí ubylo, odhodlání však trvá
Petr JedličkaVelké demonstrace či střety s policií jsou k vidění už méně, pohyb vyvolaný vraždou George Floyda na konci května ale neustal. Města, státy i poslanci připravují policejní reformy. Otázkou je, co nakonec doopravdy změní.
Postupnou proměnou z hněvivých bouří ve volání po zásadních změnách prochází poslední vlna nepokojů a protestů, která se v USA vzedmula po usmrcení Afroameričana George Floyda minnesotskými policisty 26. května. Upozorňují na to zpravodajové zejména zahraničních agentur už od minulého týdne. Stále lze zaznamenat i násilné střety mezi demonstranty a policií — v pátek v Atlantě byla v reakci na zabití dalšího Afroameričana dokonce vypálena i jedna budova, podobně jako dříve v Los Angeles nebo v Minneapolis. Podobné situace se ale objevují stále méně, respektive ojediněle.
„Pořád se protestuje v Atlantě, protestuje se Los Angeles, protestuje tam, kde se něco stane. Už se však nevychází každý den do ulic jako na začátku měsíce (...) Volání po změně tu ovšem trvá. Ta energie je zde stále přítomna, ba bych řekla, že i narůstá. Stačí nějaká drobná událost, nějaký podnět a lidé jsou zase zpátky v ulicích,“ hlásila do pondělního speciálu France 24 Kellie Jacksonová, americká spolupracovnice této stanice.
Od konce května bylo v USA zorganizováno přes dva tisíce různých protestů, z nichž několik desítek přerostlo ve výbuchy násilí, místy i s rabování. Policie provedla přes jedenáct tisíc zatčení. Nejméně dvadvacet lidí bylo přišlo při násilných střetech o život. Materiální škody způsobené bouřemi na přelomu měsíce jsou odhadovány na 400 milionů dolarů.