USA: bouře kvůli policejnímu rasismu zasáhly již 75 měst, jedenáct mrtvých
Petr JedličkaBěhem dne probíhají převážně poklidné demonstrace, během nocí propuká násilí. Národní gardu uvedlo do pohotovosti již patnáct států. Zaznamenávány jsou ale i pozitivní momenty.
Do pětasedmdesáti měst se již rozšířily protesty, nepokoje a střety s policií, které v USA začaly po smrti George Floyda v minnesotském Minneapolis. Floyd zemřel v pondělí 25. května po brutálním policejním zákroku, který je protestujícími vnímán jako typický projev — a zároveň důsledek — neřešeného policejního rasismu. Bouří se účastní mnoho Afroameričanů z chudších částí měst, zdaleka však nejen oni.
Obecně v posledních dnech platí, že ve dne se protestuje masové a převážně poklidně. V Miami, Portlandu, Flintu či Lexingtonu byly k vidění dokonce scény smíření mezi demonstranty a policií. V noci nicméně rozvášněné davy s policisty bojují, zapalují auta i domy a rabují obchody.
„U řady záznamů zachycujících rabování je zjevné, že jde o organizovanou akci, která nemá s protesty nic společného, které protesty slouží jen jako příležitost (…) Hodně slyšet je ale zároveň názor, že poklidných protestů bylo za poslední léta plno, a protože nic nezměnily, je na místě chovat se jinak,“ hlásila do nedělního vysílání Channel 4 Siobhan Kennedyová, reportérka přímo v Minnesotě.
Z násilných akcí poutaly přes noc na sobotu nejvíce potyčky, v něž přerostl protest před Bílým domem ve Washingtonu. Sídlo prezidenta bylo přes celý víkend obklopeno ozbrojenci. Část demonstrantů na ně vrhala kameny a zapalovala ohně. V pátek byl Donald Trump dokonce ochrankou odveden na krátko do podzemního krytu.
V noci na neděli byla nejvýbušnější situace v Los Angeles, kde rozvášněný dav zdemoloval i výlohy obchodů na slavných bulvárech Fairfax a Melrose.
V noci na pondělí zas shořelo několik desítek policejních aut v New Yorku, přičemž se ukázalo, že mezi stovkami zadržených je i pětadvacetiletá dcera starosty de Blasia.
V porovnání s pátkem bylo v sobotu a neděli zasažených měst dvojnásobně. Zadrženo a zatčeno bylo přes čtyři tisíce lidí. Již jedenáct lidí bylo při protestech zabito, dva z nich byli policisté. Nejméně čtyři lidi usmrtili ozbrojení odpůrci protestujících střelbou z aut do davu.
Téměř čtyřicet z pětasedmdesáti zasažených měst vyhlásilo zákaz nočního vycházení, několik měst dokonce mimořádný stav. Vedle policie je v celkem patnácti státech již v pohotovosti i Národní garda — vojenská záloha, která se v USA nasazuje v mimořádných situacích.
„Aktuální nepokoje jsou nejrozšířenější a nejdivočejší od násilných střetů po zavraždění Martina Luthera Kinga v roce 1968,“ shrnul v pondělním vysílání BBC Nick Bryant, americký zpravodaj stanice.
Co čekat dále
Na otázku: „Co bude dále?“ nedávají pozorovatelé jednoznačnou odpověď — v některých městech nepokoje slábnou, což je případ i Minneapolis, v jiných naopak zesilují. Záležet bude na reakcích jednotlivých starostů, guvernérů, chování policie, dalších eventuálních incidentech i vývoji v případu, který vše minulý týden spustil.
Policista, jenž způsobil Floydovu smrt, stane v pondělí večer středoevropské času před soudem. Je obžalován z vraždy třetího stupně, Floydovi příbuzní ale žádají rekvalifikaci na první — vážnější — stupeň.
Četní protestující mluvící v médiích uvádějí, že důležitý bude až konečný rozsudek. Jiní zdůrazňují, že s obviněným byli při osudném zásahu další tři policisté, kteří by měli též čelit spravedlnosti.
Debatuje se rovněž o policejním rasismu obecně. Příslušníci menšin z chudších čtvrtí totiž zažívají daleko častěji každodenní policejní šikanu. Při zátazích se též na ně daleko častěji střílí.
„On se tu trochu vytváří dojem, že jde o jednoho policajta a jednu oběť. Jako by za minulá léta nic nestalo (…) Správné by ale bylo ukazovat teď v televizi vždy vedle hořících budov tváře těch mnoha Afroameričanů zavražděných v posledních letech,“ uvedla v nedělním speciálu TYT komentátorka Aida Rodriquezová, a ještě doplnila:
„Není to přitom takový ten jednoduchý rasismus (...) Pokud vás třeba zastaví policista v autě a ukáže se, že jste novinář nebo právník nebo třeba učitel, jedná se s vámi normálně, i když jste černý. Pokud jste ale z nižší třídy, jedná se s vámi podstatně hůř (…) Pokud jste bílý, tak nic dokazovat nemusíte, to je ten rozdíl.“
Reakce politiků
Výstupy prezidenta Trumpa ani jeho demokratického vyzyvatele Bidena zatím k uklidnění situace moc nepomohly. Trump střídá apely na smír a vyjádření lítosti nad Floydovým umrtím s kritikou „měkkosti“ postupu demokratických starostů a guvernérů. Upozorňuje na sebe soustavně na Twiteru, a to vždy, když se objeví video s případy rabování či žhářství. Volá při tom po razantním řešení či přímo po nasazení armády.
Značnou rozpačitost vzbudil též Trumpův poslední nápad přidat na seznam teroristických skupin značku radikálních antifašistů ANTIFA, jež ve skutečnosti nějakou organizovanou skupinou vůbec není.
Biden i exprezident Obama vystoupili s poněkud hlubší kritikou situace, oba však skončili zase u obecných odsudků všeho násilí a rabování. Nutno dodat, že oba byli i při bouřích v době Obamova prezidentví relativně pasivní.
Novinky ve Floydově případu
Případ samotné smrti George Floyda se stále objasňuje. Z uniklých částí pitevní zprávy vyplývá, že nezemřel přímo na udušení kolenem zasahujícího policisty, ale na selhání srdce způsobené policejním postupem a požitím neupřesněných intoxikačních látek.
Dále se nově upřesnilo, proč byl zatýkán. Policii přivolal prodavač v obchodě, jemuž měl Floyd před zatčením zaplatit podezřelou, možná padělanou bankovkou. Policisté Floyda zastavili, vyhodnotili jako pod vlivem návykových látek a pokusili se naložit do auta. Tomu měl Floyd vzdorovat s tím, že je klaustrofob, že se mu dělá špatně. Poté měl být policisty zakleknut, jak ukazuje dnes již virální video.
Úniky z pitevní zprávy dále potvrzují, že policista klečel na Floydovi i téměř tři minuty poté, co již nedýchal, a to i přesto, že ho kolemjdoucí soustavně vyzývali, ať nechá Floyda nadechnout.
Na místě, kde Floyd zemřel, vyrostl spontánně památník obsypaný vzkazy a květinami. Během dne u něj začínají četné protesty. Internet a zvlášť sociální sítě mezitím plní stovky amatérských nahrávek, které v nebývalé míře zachycují různé momenty současných protestů i bouří.
Další informace:
- MotherJones.com “It Sounds Like a War Zone Down Here”— On the Ground at Demonstrations Sunday Night
- NPR Violence Erupts As Outrage Over George Floyd Death Spills Into A New Week
- BBC News George Floyd death: Violence erupts on sixth day of protests
- TYT Aida Rodriquez Speaks The Truth About Race In America
- The Guardian George Floyd: fires burn near White House as George Floyd protests rage — live
- CommonDreams.org 'As Incoherent as It Is Dangerous': Trump Threatens to Designate Antifa—Which Isn't an Actual Group—as Terrorist Organization
- CommonDreams.org 'I Took the Helmet Off and Laid the Batons Down': Michigan Sheriff and Police Didn't Disperse Their Town's Protest—They Joined It
- CommonDreams.org Watch: This Is What It Looks Like When the Response to Protests Against Police Violence Is... More Police Violence
Rodina oběti nechala provést nezávislou pitvu, podle níž byl Floyd -- v rozporu s oficiální pitvou -- skutečně policisty zadušen.
V neděli 26. srpna ve 03:15 ráno vypukla v ulici Brückenstraße v Chemnitzu rvačka. Podle policie to byl boj mezi "několika lidmi různých národností". Rvačky se účastnilo až 10 lidí. Tři z nich byli bodnutí a těžce zraněni, jeden z nich, Daniel Hillig, pak zemřel v nemocnici.
Událost vyvolala nepokoje, které byly kritizovány jako netolerantní. Angela Merkelová demonstrace odsoudila, Horst Seehofer vyjádřil Hilligově rodině soustrast. Politička Die Linke, Martina Renner obvinila demonstrující ze zneužití vraždy. Z vražd a zabití bylo v Německu v roce 2017 obviněno 1140 podezřelých s cizím pasem a 1558 podezřelých s pasem německým. Lidí s cizím pasem žije v osmdesátimilionovém Německu zhruba deset milionů.
Co tím chcete říct, pane Nusharte? V čem vám přijdou ty případy podobné?
1. V obou případech smrt (podle dostupných informací) nastala cizím zaviněním, chování oběti patrně nezavdalo žádný důvod k ospravedlnění toho, co se pak stalo.
2. V obou případech je možné cítit lítost, účast s pozůstalými, v obou případech je ve svobodné zemi možné dát to najevo i veřejně, což se stalo.
3. V obou případech byl veřejný projev lítosti, účasti a také touhy po nápravě situace, která je systémovou příčinou těchto smutných událostí, doprovázen negativními jevy (v jednom případě rabováním a dalšími mrtvými, ve druhém případě pronásledováním a zraněním cizinců a rasistickými projevy vůči nim).
4. V obou případech ta událost nějak souvisí s přístupem státní správy k řešení konkrétních celospolečenských problémů (v jednom případě je to problém policejní brutality, ve druhém případě je to problém migrace).
5. V obou případech je viník ve vědomí většiny lidí ztožněn s nějakou skupinou a vina je pak vnímána nikoli jako pouze vina konkrétního jednotlivce, ale jako vina celé této skupiny.
6. V obou případech nemůžeme s jistotou říci, že motivem činu byla rasová či etnická odlišnost mezi pachatelem a jeho obětí.
Tu podle mě nejzásadnější podobnost však připomněla Martina Renner z Die Linke:
Oba dva nešťastné případy jsou využívány k politickým cílům (v tom prvním případě k politickým cílům levice, v tom druhém případě k politickým cílům pravice), což samozřejmě ti, kdo tak činí, nemohou v žádném případě navenek připustit a poukazují na to vždy pouze u protivníka.
To rozdělení politických cílů na cíle levice a cíle pravice ovšem už dnes není přesné - slouží jen jako prázdná značka či nálepka. Dělící linií je podle mě spíše vztah ke globálnímu liberalismu včetně jeho ekonomických konotací.
(Z těchto nových úhlů pohledu je progresivní levice vlastně "misionářem globálního kapitálu" a populismus naopak "lidojedstvím", které ti misionáři přišli vymýtit.)