Zpráva zástupkyně ombudsmana o smrti Stanislava Tomáše přináší vážná podezření

Jan Kašpárek

Stanislav Tomáš nejspíš zemřel během policejního zákroku a jeho skon mohl být zapříčiněn neposkytnutím pomoci ze strany policistů. Způsob, jímž se k případu staví, vede k podezření, že ne všechny životy mají v očích policie stejnou cenu.

Tvářit se, že má policie nárok na beztrestnost nebo že něčí podezřelá smrt nestojí za pozornost, je cesta do pekel. Foto FB Fuchs2

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková zveřejnila anonymizovanou verzi zprávy o stále neuzavřeném šetření červnové smrti Stanislava Tomáše, který v Teplicích zemřel pravděpodobně v průběhu zásahu policie. Podle Šimůnkové pochybili jak policisté, tak jejich krajské ředitelství, jež mělo ignorovat chybějící střípek mozaiky: výpovědi záchranářů, podle nichž byl Tomáš v době jejich příjezdu již bez známek života.

„Naším hlavním cílem bylo předejít případným dezinterpretacím zprávy o šetření, kterou jsme poskytli žadateli na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Upřednostnila bych, kdybychom mohli materiály k případu zveřejnit až po skončení celého šetření,“ uvedla Šimůnková. Potvrzuje tím, že i půl roku po události jde o žhavou půdu, která potřebuje veřejnou kontrolu.

Zveřejněný materiál podporuje některá podezření, která jsme vznesli koncem června. Náš tehdejší rozbor založený převážně na podrobném sledování nekvalitních videozáznamů a opatrné dedukci se tehdy neztotožnil ani s jednou z hlavních teorií. Říkali jsme, že policisté Tomáše pravděpodobně neudusili, protože k tomu tolik diskutovaná technika zakleknutí v základu neslouží. Pitva neodhalila poranění orgánů ani známky dušení, ale v souladu s racionálním očekáváním řekla, že Tomáš zemřel s pervitinem v těle na srdeční selhání.

Současně se ale šlo ptát, zda by srdeční selhání nastalo i bez policejního zákroku, a hlavně, zda hlídka podala zadrženému včasnou, potažmo vůbec nějakou první pomoc, když mohla a potenciálně měla.

×