Zpráva zástupkyně ombudsmana o smrti Stanislava Tomáše přináší vážná podezření
Jan KašpárekStanislav Tomáš nejspíš zemřel během policejního zákroku a jeho skon mohl být zapříčiněn neposkytnutím pomoci ze strany policistů. Způsob, jímž se k případu staví, vede k podezření, že ne všechny životy mají v očích policie stejnou cenu.
Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková zveřejnila anonymizovanou verzi zprávy o stále neuzavřeném šetření červnové smrti Stanislava Tomáše, který v Teplicích zemřel pravděpodobně v průběhu zásahu policie. Podle Šimůnkové pochybili jak policisté, tak jejich krajské ředitelství, jež mělo ignorovat chybějící střípek mozaiky: výpovědi záchranářů, podle nichž byl Tomáš v době jejich příjezdu již bez známek života.
„Naším hlavním cílem bylo předejít případným dezinterpretacím zprávy o šetření, kterou jsme poskytli žadateli na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Upřednostnila bych, kdybychom mohli materiály k případu zveřejnit až po skončení celého šetření,“ uvedla Šimůnková. Potvrzuje tím, že i půl roku po události jde o žhavou půdu, která potřebuje veřejnou kontrolu.
Zveřejněný materiál podporuje některá podezření, která jsme vznesli koncem června. Náš tehdejší rozbor založený převážně na podrobném sledování nekvalitních videozáznamů a opatrné dedukci se tehdy neztotožnil ani s jednou z hlavních teorií. Říkali jsme, že policisté Tomáše pravděpodobně neudusili, protože k tomu tolik diskutovaná technika zakleknutí v základu neslouží. Pitva neodhalila poranění orgánů ani známky dušení, ale v souladu s racionálním očekáváním řekla, že Tomáš zemřel s pervitinem v těle na srdeční selhání.
Současně se ale šlo ptát, zda by srdeční selhání nastalo i bez policejního zákroku, a hlavně, zda hlídka podala zadrženému včasnou, potažmo vůbec nějakou první pomoc, když mohla a potenciálně měla.