↗

Odpor k policii nejvíce sílí, když se policisté dopouštějí násilí na ulici, respektive když využívají svou diskreční pravomoc k zabíjení. Kdokoli požaduje spravedlnost pro své blízké, kteří zahynuli rukou policisty, narazí na problém. Ilustrace Jindřich Janíček

Spojenými státy v létě otřásly demonstrace vyvolané zabitím George Floyda policistou Derekem Chauvinem. Protesty proti policejnímu násilí jsou již od roku 2013 vedeny pod heslem „Black Lives Matter“. Letos bylo toto heslo doplněno mnohem konkrétnějším „Defund the Police“, což bychom mohli přeložit jako požadavek na zbavení policie finančních zdrojů.

Vedení některých amerických měst již tento požadavek vzala za svůj a přislíbila, že namísto policie budou finančně podporovat jiná řešení, například sociální práci. Kromě toho jsou diskutovány možné směry dalších reforem, které by vedly k nastolení méně represivního pojetí policejní práce.

Alex Vitale a Mark Neocleous patří mezi tu část akademiků, kteří takové návrhy podporují. Koneckonců během protestů se Vitale, autor knihy The End of Policing (2017), stal patrně nejviditelnějším obhájcem požadavku na „odfinancování“ policie. Zároveň však k takovému požadavku přistupují kriticky. Neocleous nijak nezastírá, že konečným cílem je policii jakožto nástroj státu k ochraně nespravedlivého společenského systému zrušit.

V Česku je protestní dění v USA interpretováno s notnou dávkou odstupu. Proto jsme Vitaleho a Neocleouse požádali o rozhovor, ve kterém by události posledního horkého léta ve Spojených státech zasadili do širších společensko-historických souvislostí.

Protesty zažehnuté zabitím George Floyda byly rozebírány také v České republice a řada lidí si s nimi očividně nevěděla rady. Možná to souvisí s tím, že se česká policie těší značné důvěře. Jak byste Alexi vysvětlil americké policejní násilí a odpor vůči němu českým čtenářům?

AV: Pro začátek je nutné si uvědomit, že americká policie má zcela jinou historii než ta v evropských zemích. Evropské mocnosti vyvezly kolonialismus a otrokářství za hranice Evropy, a tak se násilí, mučení a jiné formy represe neodehrávaly na jejich území, nýbrž v Indii, Africe či Karibiku.

V USA tomu tak nebylo. Vyhlazení původního obyvatelstva, udržování otrokářského systému a jeho výhonků v podobě segregačních zákonů Jima Crowa a ghettoizace našich měst — to vše se dělo na domácí půdě a policie v tom sehrála důležitou roli. Rané policejní sbory na americkém jihu byly svázány s otrokářskými hlídkami, které dohlížely na pohyb zotročených lidí, zabraňovaly pokusům o útěk a potlačovaly povstání.

Stále zde fungují policejní jednotky jako Texas Rangers, kteří v minulosti vyháněli původní obyvatelstvo a porušovali ekonomická a politická práva Američanů původem z Mexika, aby tak usnadnili zabírání půdy bělochy a prosazovali jejich nadvládu.

A zapomínat nesmíme ani na boje pracujících ve městech na severu před sto lety. Tamní policejní sbory se využívaly k potlačování stávek, rozvracení dělnického hnutí a kriminalizaci „výtržností“ nových přistěhovaleckých skupin.

U nás se vykořisťování odehrávalo na domácí půdě častěji a bylo mnohem viditelnější a extrémnější. Proto byla policie tradičně násilnější, invazivnější a dominantnější silou společenské kontroly než v jiných zemích.

Říkáte, že pro podobu americké policie je klíčová zkušenost s otrokářstvím a kolonialismem. Tyto formy vykořisťování už ale v USA neexistují. Co ovlivňuje americkou policii dnes?

AV: Neexistují, stejně tak jako už neexistuje industrializace. Místo nich však máme neoliberální systém úsporných opatření, který odklání ekonomické zdroje do vrchních pater společenského žebříčku, zmenšuje objem výdajů na sociální zabezpečení a vytváří rozsáhlou ekonomickou nejistotu.

V důsledku toho se potýkáme s masovým bezdomovectvím, neléčenými duševními nemocemi, zneužíváním návykových látek, rozmachem nelegálních trhů s drogami, sexuální prací a obchodováním s kradenými věcmi. A právě na tyto problémy se dnešní policie soustředí. Tvoří devadesát procent z jejího záběru.

Podle některých studií rasová diskriminace u americké policie neexistuje. Rozdíly zaznamenané v policejních statistikách jsou prý jen výsledkem různých životních stylů: například černoši jsou oproti příslušníkům jiných rasových skupin častěji policisty zastavování jednoduše proto, že tráví více času mimo své domovy. Jak tomu máme rozumět?