Když právnička Klára Kalibová v roce 2009 jako reakci na antiromské nepokoje na litvínovském sídlišti Janov založila organizaci In IUSTITIA, chtěla se v ní komplexně věnovat tomu, pro co používáme pojem předsudečné násilí.

Komplexně je přitom míněn nejen přístup k obětem, kterým poskytujeme jak právní, tak sociální pomoc, ale také výzkum této oblasti, díky němuž jsme schopni identifikovat tento typ násilí u celého spektra jeho obětí.

Názornou ukázkou předsudečného útoku na lidi se zdravotním postižením je loňský status bývalého vychovatele v plzeňské věznici a bývalého poslance za Věci veřejné Jaroslava Škárky. Ten v reakci na televizní reklamu fondu Nedoklubko, který podporuje předčasně narozené děti, na Facebooku napsal, že předčasně narození budou mít nízké IQ a stejně jako lidé s mentálním postižením budou pro společnost zátěž. To celé zakončil výzvou: „Zbavme se zbytečných.“

I když je řešení předsudečného násilí na cizincích, českých Romech nebo LGBTI+ osobách v České republice nedostatečné, aspoň se o něm mluví. Vedle toho předsudečné násilí na lidech se zdravotním postižením zůstává zcela stranou veřejné pozornosti, přesto, že o něm víme. A to se snažíme změnit. Proto jsme připravili výzkum, který prostřednictvím online dotazníku v ČR vůbec poprvé mapuje předsudečné násilí na lidech s postižením.

Formy násilí na lidech s postižením

In IUSTITIA provedla už v roce 2020 šetření mezi 324 organizacemi pracujícími s lidmi s postižením. Výsledky ukázaly, že v posledních třech letech se alespoň s jedním případem násilí proti lidem se zdravotním postižením setkalo 52 procent organizací. S předsudečným násilím se pak ve stejném období setkala více než jedna třetina. A podobně jako u aktivistů za práva Romů, migrantů nebo LGBTI+ osob se oběťmi předsudečného násilí stávali také zaměstnanci dotazovaných organizací. V souvislosti se vou činností byli někdy v minulosti napadeni zaměstnanci 18 % organizací.

Jednou z forem násilí, s níž se lidé se zdravotním postižením setkávají, představují slovní útoky. Z šetření také vyplynulo, že lidé se zdravotním postižením jsou napadání nejen slovně, ale jsou i obtěžováni, objevují se útoky na jejich majetek a sexuální či fyzické útoky. Tyto útoky se odehrávají na různých místech, například v domově oběti, na veřejnosti nebo na internetu. Mezi útočníky se přitom řadí různé osoby, od pečovatelů či příbuzných až po cizí osoby.

Kolik lidí se zdravotním postižením se někdy stalo obětí násilí, však zůstává stále neobjasněno. Určitý vhled do tohoto problém nicméně kromě našeho šetření z roku 2020 zprostředkovává i výzkumná práce s názvem Projevy a formy diskriminace osob se zdravotním postižením, již v roce 2012 zveřejnila Národní rada osob se zdravotním postižením. Z 1068 respondentů se s nějakou formou násilí, včetně obtěžování, setkalo 62 procent.

Podrobný výzkum přímo mezi lidmi se zdravotním postižením však v České republice stále chybí. Nevíme proto, jak rozsáhlý problém násilí na lidech s postižením je, s jakými formami násilí se setkávají nejčastěji, jestli a v jaké míře své napadení oznamují policii, a pokud se již stanou obětí násilí, jak se s ním vyrovnávají.

Společně s dotazníkovým šetřením proto v organizaci In IUSTITIA budeme provádět i přímé rozhovory s obětmi předsudečného násilí kvůli zdravotnímu postižení. Chceme dát obětem příležitost, aby o svém napadení mohli promluvit a popsat jej vlastními slovy. Dotazník je vhodný nástroj k zmapování výskytu různých jevů, ale neumožňuje dostatečně zprostředkovat to, jak násilí, jeho okolnostem a dopadům rozumějí sami napadení či napadené.

Mapování násilí na lidech se zdravotním postižením není samoúčelné. Výsledky výzkumu chceme s právním oddělením organizace In IUSTITIA využít k přípravě legislativní změny. V současnosti totiž nejsou všechny skupiny ohrožené předsudečným násilím chráněny trestním zákoníkem stejně. Zatímco v případě útoků pro barvu pleti, národnost či náboženství může být pachatelova pohnutka v právní kvalifikaci zohledněna, a zvýšit tak trestní sazbu, v případě útoků pro zdravotní postižení tomu tak není. Tato nerovnost je nespravedlivá, neboť vytváří různé kategorie chráněných osob.

Informace k aktuálnímu výzkumu násilí na lidech se zdravotním postižením organizace In Iustitia najdete zde.