Seminářem v Poslanecké sněmovně se uzavřel velký reportážní projekt Deníku Referendum, v němž se redaktorky Petra Dvořáková a Fatima Rahimi pokoušely nalézt odpověď na otázku, jak se stalo, že se v českých zemích stalo normálním projevovat nenávist vůči lidem, kteří jsou příslušníky odlišných kultur či různých menšin. Dnes v Deníku Referendu vychází poslední text, který v rámci projektu vznikl.

Na semináři, nad nímž převzali záštitu poslanci Radek Holomčík (Piráti) a Vít Rakušan (STAN) obě redaktorky představily svou práci a svá základní zjištění. Petra Dvořáková popsala svou metodu práce, v níž se v některých situacích vydávala za zájemkyni o krajně pravicovou scénu Petru Janderovou.

Fatima Rahimi přiblížila své snahy pochopit, proč se v české společnosti nedaří překonávat nenávist alespoň jako v Německu, jehož zkušenostmi se v rámci projektu rovněž zabývala. Také ona zažila situace, kdy o své pravé totožnosti nemluvila — na koncertech Ortela.

Na semináři vystoupili rovněž politolog Jan Charvát, který přiblížil vývoj krajně pravicové scény ve světě a u nás, a Václav Walach, který se krajní pravicí a zločiny z nenávisti zabývá jako odborník občanského sdružení In Iustitia. Walach ve svém příspěvku představil konkrétní možné zákonné úpravy, které by mohly přispět k omezení zločinů z nenávisti, což se setkalo s živým zájmem obou přítomných poslanců.

Autorky shrnuly své poznatky z projektu v šesti základních bodech:

1. Česká republika je kulturně a etnicky homogenní, neznalost jiných kultur se u mnoha lidí mísí s nezájmem o ně, vzdělávání nepracuje dost na tom, aby se lidé od mala učili oceňovat odlišnosti.
2. Tak zvaná imigrační krize, která se v realitě nekonala, zastihla českou společnost, v níž v její méně privilegované části kulminovalo zklamání z polistopadového vývoje.
3. Ztráta důvěry v média hlavního proudu vede k posilování ochoty věřit konspiračním teoriím.
4. K novovlastenecké scéně se připojují lidé s pocitem, že se na zapomnělo, že prohráli transformaci a že kulturně i sociálně zůstali na okraji.
5. Informační smog prostředí sociálních sítí a internetu.
6. Ztráta důvěry v standardní politiku.

Základní poznatkem projektu je, že normalizace nenávisti je nepřímým dopadem slábnutí státu a jeho institucí, zejména demokratických politických stran, které se v daném tétmatu nechaly zahnat do defenzívy okrajovým, v řadě ohledů bizarním, prostředím. Projekt se uskutečnil i díky podpoře Nadačního fondu Nezávislé žurnalistiky a pražského zastoupení nadace Friedrich Ebert Stiftung. Tématům, která otevřel, se Deník Referendum bude pozorně věnovat i nadále.

Galerie (6)