Al-Balda: manifest českého terorismu
Petr BittnerFaktická neexistence islámských fundamentalistů na českém území byla dlouhodobě jejich největší záludností. Čeští vlastenci nemohli využívat jejich činy k ilustraci jejich nebezpečnosti. A tak se do situace vložil důchodce Balda.
Téměř všechny české politické strany v posledních letech více či méně koketovaly se smělou politickou myšlenkou: jediný způsob, jak porazit krajní pravici, je realizovat celý její program.
První český terorista Jaromír Balda, občanskou rolí nenápadný důchodce, ve volném čase fundamentalista a aktivní podporovatel Okamurovy SPD a obdivovatel Miloše Zemana, se pokusil stejnou logiku aplikovat na prozatím velice abstraktní boj proti „hordám muslimských teroristů“: jediná šance, jak porazit islámský terorismus, je realizovat samotný útok.
Jaromír Balda tak připomíná typickou postavu z moderní severské krimi-série: nenápadný důchodce, jehož maloměstský život je postupně epizodu za epizodou vyjevován jako prodchnutý mediálně prohlubovaným strachem z migrace, se nakonec ukáže jako nejméně očekávaný pachatel hrůzného činu.
Baldův pokus naštěstí dopadl velice česky: nepovedl se. Pohled na jeho motivy potvrzuje téměř ad absurdum všechna zjištění formulovaná Fatimou Rahimi a Petrou Dvořákovou v jejich investigativním seriálu Normalizace nenávisti. Na případu prvního českého teroristy si můžeme ukázat i několik závažných zjištění o tom, jak funguje strach z cizího.
Stojí ještě za zmínku, že soud obžalovanému rovněž nařídil ambulantní psychiatrické léčení. V intencích Vaší, v jiných případech často používané logiky to tedy nemusí být terorista (otázkou zůstává, zda český - vyjádření pachatele ke svojí zvolené národnosti není veřejně k dispozici), ale může to být psychicky nemocný člověk.
Pokud bychom ovšem zde naznačenou logiku preferované "svobodné volby vlastní identity" v rámci politické korektnosti měli používat všichni, budeme minimálně tu ambulantní psychiatrickou péči potřebovat rovněž všichni.
Já sám bych byl samozřejmě rád, kdyby jazyk i nadále sloužil k dorozumění mezi lidmi. Z tohoto důvodu se k těmto politicky korektním interpretacím a kouzlům se svobodnou volbou identity nehlásím.
Pan Bittner by si však měl uvědomit, že "český důchodce" je pouze sociální konstrukt a ve skutečnosti nic takového vůbec neexistuje. Na podkladě tohoto sociálního konstruktu pak ve společnosti vznikají různé nežádoucí stereotypy, které jsou příčinou násilí a diskriminace vůči lidem vnímaným jako "důchodci". Tyto stereotypy je proto nutno vymýtit. [Toto není moje stanovisko. Bylo by to mým stanoviskem v případě, že bych byl s panem Bittnerem ve stejném "názorovém klubu".]
Je podle vás nekorektní, když se o tom píše?
Proto také Petr Bittner to slovo použil. Domnívá se totiž, že korektnost se vztahuje jen na slušné lidi.
Jinak ale podotýkám, že mi víc vadí módní termín senior.
Korektníci by podle vás měli uznat, že důchodce, obyvatele Brna, rybáře či členy pěveckého spolku Slovan poškozují sami stejnou měrou, jako jsou podle nich poškozováni bezúhonní příslušníci etnických menšin soustavným zdůrazňováním a zveličováním podílu jejich skupin na různých přečinech.
Toto vaše stanovisko vypadá jako absurdní. Slibuju ale, že v situaci, ve které by vypukl společenský hon na důchodce, Brňáky, rybáře či členy pěveckých spolků, uznám, že by se taková skupinová identita pachatelů uvádět neměla.
A není to proto, že byste světu rád vnutil výklad, že političtí korektníci, mezi které pana Bittnera zřejmě počítáte a kteří protestují proti tvrdošíjnému uvádění původu pachatelů, pocházejících z momentálně velmi nepopulárních etnik, dělají vlastně totéž, když o pachateli napíšou, že jde o důchodce?
Těžko mě přesvědčíte, že jste to myslel jinak.