Al-Balda: manifest českého terorismu

Petr Bittner

Faktická neexistence islámských fundamentalistů na českém území byla dlouhodobě jejich největší záludností. Čeští vlastenci nemohli využívat jejich činy k ilustraci jejich nebezpečnosti. A tak se do situace vložil důchodce Balda.

Téměř všechny české politické strany v posledních letech více či méně koketovaly se smělou politickou myšlenkou: jediný způsob, jak porazit krajní pravici, je realizovat celý její program.

Komentátor Petr Bittner dokáže nahlodat přesvědčení i těch nejpřesvědčenějších. Podpořte jeho práci!
×

První český terorista Jaromír Balda, občanskou rolí nenápadný důchodce, ve volném čase fundamentalista a aktivní podporovatel Okamurovy SPD a obdivovatel Miloše Zemana, se pokusil stejnou logiku aplikovat na prozatím velice abstraktní boj proti „hordám muslimských teroristů“: jediná šance, jak porazit islámský terorismus, je realizovat samotný útok.

Jaromír Balda tak připomíná typickou postavu z moderní severské krimi-série: nenápadný důchodce, jehož maloměstský život je postupně epizodu za epizodou vyjevován jako prodchnutý mediálně prohlubovaným strachem z migrace, se nakonec ukáže jako nejméně očekávaný pachatel hrůzného činu.

Baldův pokus naštěstí dopadl velice česky: nepovedl se. Pohled na jeho motivy potvrzuje téměř ad absurdum všechna zjištění formulovaná Fatimou Rahimi a Petrou Dvořákovou v jejich investigativním seriálu Normalizace nenávisti. Na případu prvního českého teroristy si můžeme ukázat i několik závažných zjištění o tom, jak funguje strach z cizího.

Pomatená hlava důchodce Baldy se stala typickým dějištěm jednoho zajímavého politologického jevu. Čím méně muslimských migrantů proudilo do českých zemí, tím více jich proudilo v záběrech televizních zpráv a řetězových mailů. A tím více jich v konečném důsledku proudilo i usouženou myslí starého muže.

Už před časem ukazoval jeden německý průzkum, že mapa příznivců anti-imigrační Pegidy je přesně zrcadlově opačná vůči mapě hustoty žijících imigrantů. Čím dál tedy žili Němci od skutečných migrantů, tím hrůznějších podob před nimi nabývala jejich hrozba. To je definice xenofobie — cizí, ze kterého máme strach, přestává být cizím, když máme šanci ho potkávat v obchodě nebo v práci.

Také faktická neexistence muslimských migrantů na českém území byla dlouho projevem jejich největší záludnosti. Čeští vlastenci nemohli na jejich činech ukazovat jejich nebezpečnost.

A tak se do situace vložil jednasedmdesátiletý Balda. Ten se připodobnil k Janu Palachovi, neboť svým činem chtěl „probudit spící veřejnost“. Pomýlenost jeho úvahy je na první pohled patrná — Balda se samozřejmě nechystal k činu absolutního sebeobětování, ale k fanatickému aktu hromadné vraždy. Jeho „probudit spící veřejnost“ tedy znamenalo spíš „radikalizovat umírněné“ za použití stejných nástrojů, jakými se všude po světě snaží radikalizovat umírněné právě ti islámští fundamentalisté, před nimiž chtěl Balda společnost varovat.

Dočká se první český terorista od Miloše Zemana milosti, vyznamenání, nebo obojího? Repro ČT

S trochou nadsázky lze říct, že první český terorista nastolil nový precedens, co se týče vyhlídek na příští udělování státních vyznamenání. Když byla naposledy vyznamenána česká učitelka za to, že bojovala proti netolerantní ideologii netolerováním šátku, proč by nemohl Miloš Zeman vyznamenat důchodce, který chtěl bojovat proti terorismu terorismem?

Test evropanství pro okamurovce

Chtějí-li militantní vlastenci vytěsnit z Evropy všechny, kdo nesdílejí její hodnoty, zní to samo o sobě legitimně. Takový test evropanství by musel vyžadovat hodnoty, kterými se Evropa odlišuje od zbytku světa (třeba Nizozemsko podobný test při udělování azylu uplatňuje).

Problém by však nastal ve chvíli, kdy bychom k takovému testu připustili průměrného voliče SPD. Zavázal by se k tolerování veřejných projevů homosexuality? Nebo k bezvýhradnému respektování rovnosti žen a mužů? Nemalé procento voličů SPD by po absolvování testu zjistilo, že nehájí hodnoty evropské, ale přibližně súdánsko-saúdskoarabské.

Tento paradox poukazuje na to, že s cizími extremisty, před nimiž chtějí svůj národ bránit, tvoří ti čeští ve skutečnosti společnou množinu. Baldův teroristický útok je logickým vyústěním tohoto nepřiznaného vztahu na dálku.

Jedno ponaučení ale Baldův čin přece jen nese. Dokud tu budeme mít politické strany typu SPD a zástup masových médií, ochotných de facto propagovat politiku SPD strašením lidí až na hranici šílenství namísto otevírání témat, která skutečně promluví do naší budoucnosti, nebudeme připravení na nadcházející průmyslové, environmentální a politické výzvy. Zlaté české ručičky už totiž evidentně nestačí ani na ten zatracený terorismus.

    Diskuse
    JN
    January 14, 2019 v 11.7
    Hodnotový paradox?
    V souladu s Vašimi hodnotovými preferencemi (tedy v souladu s politickou korektností) byste, pane Bittnere, neměl ve svém článku uvádět vnějškově předpokládanou skupinovou identitu pachatele (kdyby to byl Rom, jistě by to ve Vašem článku uvedeno nebylo, pokud je to však důchodce uvedete to rád). Připomínám, že podle Vašeho přesvědčení má každý člověk právo na svobodnou volbu své identity, pachatel se tedy důchodcem cítit vůbec nemusí a může se považovat například za levicového intelektuála.

    Stojí ještě za zmínku, že soud obžalovanému rovněž nařídil ambulantní psychiatrické léčení. V intencích Vaší, v jiných případech často používané logiky to tedy nemusí být terorista (otázkou zůstává, zda český - vyjádření pachatele ke svojí zvolené národnosti není veřejně k dispozici), ale může to být psychicky nemocný člověk.

    Pokud bychom ovšem zde naznačenou logiku preferované "svobodné volby vlastní identity" v rámci politické korektnosti měli používat všichni, budeme minimálně tu ambulantní psychiatrickou péči potřebovat rovněž všichni.

    IH
    January 14, 2019 v 14.7
    J. B. určitě není prvním českým teroristou. Měl předchůdce, dokonce rovněž důchodového věku.
    JN
    January 14, 2019 v 17.40
    Neříkám, že by se takovéto články neměly vůbec psát. Psát se klidně mohou.
    Neměl by je ale psát ten, kdo se chce řídit politickou korektností a kdo prosazuje svobodnou volbu identity.
    IH
    January 14, 2019 v 18.13
    Pane Nusharte,
    já také, podobně jako Petr Bittner, označuji sedmdesátníka jako důchodce, není-li mi známá jeho podstatnější identita (třeba, že je prezidentem). Abych se zdráhal tak učinit, musil bych vědět, že si dotyčný výslovně nepřeje být za důchodce označován, příp. že s takovým přesvědčením svůj důchod nepřebírá. A to pomíjím otázku, zda jsem ohledy povinován vůči jedinci, který se chystal ohrozit nezúčastněné lidi, třeba i mé blízké.
    JN
    January 14, 2019 v 20.15
    Z hlediska politické korektnosti
    a svobodné volby identity přece "nemusí být vůbec pravda", že J.B. není prvním českým teroristou a že měl předchůdce důchodového věku.

    Já sám bych byl samozřejmě rád, kdyby jazyk i nadále sloužil k dorozumění mezi lidmi. Z tohoto důvodu se k těmto politicky korektním interpretacím a kouzlům se svobodnou volbou identity nehlásím.

    Pan Bittner by si však měl uvědomit, že "český důchodce" je pouze sociální konstrukt a ve skutečnosti nic takového vůbec neexistuje. Na podkladě tohoto sociálního konstruktu pak ve společnosti vznikají různé nežádoucí stereotypy, které jsou příčinou násilí a diskriminace vůči lidem vnímaným jako "důchodci". Tyto stereotypy je proto nutno vymýtit. [Toto není moje stanovisko. Bylo by to mým stanoviskem v případě, že bych byl s panem Bittnerem ve stejném "názorovém klubu".]
    A co říkáte, pane Nusharte, na zmínku o jiné stránce identity pana Baldy? O stránce, která je myslím pro tuto konkrétní kauzu a jejího protagonistu podstatnější než identita důchodcovská. Myslím tím sympatie pro Tomia Okamuru a aktivní podporu jeho hnutí.
    Je podle vás nekorektní, když se o tom píše?
    JN
    January 15, 2019 v 0.37
    Nejsem stoupencem politické korektnosti, paní Zemanová,
    korektnost pro mě znamená něco jiného. Když se tedy v článku píše, že J.B. byl aktivní podporovatel Okamurovy SPD, tak pokud je to pravda, nekorektní to podle mě není. Kdybych ovšem stoupencem politické korektnosti byl, pak bych samozřejmě musel považovat spojování libovolné skupinové identity s nějakým negativně vnímaným činem za politicky nekorektní, neboť to poškozuje onu skupinu.
    January 15, 2019 v 8.47
    Z jazykového hlediska je pozoruhodné, že slovo důchodce bylo kdysi zcela neutrální, kdežto dnes už to tak úplně neplatí. Dnes má to slovo poněkud pejorativní nádech. Proč jinak by se domovy důchodců přejmenovávaly na domovy seniorů, kdyby slovo důchodce nebylo stigmatizující?
    Proto také Petr Bittner to slovo použil. Domnívá se totiž, že korektnost se vztahuje jen na slušné lidi.
    HZ
    January 15, 2019 v 8.58
    Uznávám, paní Hájková,
    že použití slova důchodce bylo v článku nadbytečné. Stačilo uvést věk.
    Jinak ale podotýkám, že mi víc vadí módní termín senior.
    HZ
    January 15, 2019 v 9.7
    Myslím, že vás už chápu, pane Nusharte.
    Vám osobně tedy nevadí nic, co se týče kompletního odhalování identity zločince. Vadí vám jenom to, že některé skutečnosti uvádějí lidé, které označujete za stoupence politické korektnosti, a to z toho důvodu, že to považujete za jejich nedůslednost. Zřejmě se domníváte, že uvádění etnické příslušnosti pachatelů, proti které se stoupenci korektnosti staví, je totéž co uvádění příslušnosti pachatele k důchodcům, obyvatelům Brna, rybářům, členům pěveckého spolku Slovan a pod.
    Korektníci by podle vás měli uznat, že důchodce, obyvatele Brna, rybáře či členy pěveckého spolku Slovan poškozují sami stejnou měrou, jako jsou podle nich poškozováni bezúhonní příslušníci etnických menšin soustavným zdůrazňováním a zveličováním podílu jejich skupin na různých přečinech.
    Toto vaše stanovisko vypadá jako absurdní. Slibuju ale, že v situaci, ve které by vypukl společenský hon na důchodce, Brňáky, rybáře či členy pěveckých spolků, uznám, že by se taková skupinová identita pachatelů uvádět neměla.
    + Další komentáře