V pondělí večer se ve zcela zaplněném Akademickém konferenčním centru konala panelová diskuse „Byl jsem nácek. Jaké je to opustit neonacistickou scénu?“. V rámci debaty organizované Multikulturním centrem Praha, Deníkem Referendum a pražským zastoupením Friedrich-Ebert Stiftung vystoupil Christian Ernst Weissgerber, někdejší prominentní postava německé neonacistické scény, v současnosti student filosofie a studijní referent se zaměřením na krajní pravici. Portrét Weissgerbera přinesl Deník Referendum minulý týden v rámci projektu Normalizace nenávisti, s nímž jeho návštěva v Praze souvisí.

Na besedě vystoupila také reportérka Deníku Referendum Fatima Rahimi, odborník na pravicový radikalismus Jan Charvát a aktivista Jan Vrobel. Diskusi moderoval lingvistický antropolog Tomáš Samek. Po celou dobu akce na Multikulturní centrum Praha dohlížela policie i soukromá ostraha, protože svou účast avizovali neonacisté. Nakonec nicméně nedorazili.

Většina debaty se týkala Weissgerberových osobních zkušeností. Dlouhodobě upozorňuje na to, že obraz neonacistů ve veřejném prostoru je zjednodušující a povrchní. „I když jste neonacista, můžete vyslovovat pětislabičná slova,“ poznamenal v nadsázce k tomu, že neonacisté se od obecně známé skinheadské image již dávno přesunuli k vykrádání taktik ideových oponentů a snaze o oslovení mladých lidí skrze propracovanou image a manipulaci.

„Spousta lidí cítí rasisticky, ale bojí se to říci, tak to skrývají pod nálepky, jako je etnopluralismus. Náplní je ale pořád tvorba umělých problémů typu ‚islamizace‘ a snaha udržet se v roli hrdiny a zachránce civilizace,“ rozvedl Weissgerber vývoj krajní pravice v posledních letech.