Rozhovor: Pro německé protivládní demonstranty jsou roušky jen záminkou

Fatima Rahimi

Christian Ernst Weiβgerber je čtenářům Deníku Referendum znám z rozhovoru a nedávno publikovaného eseje. Při jeho nedávném pobytu v Praze jsme s ním hovořili o vývoji v oblibě Alternativy pro Německo a krajní pravice obecně.

Christian Weiβgerber: „S názorem, že lidé AfD volili jako protestní hlas vůči establishmentu, ale pandemická krize to změnila a navrátila ‚ztracené hlasy‘ tradičním stranám, nesouhlasím.“ Foto Jan Kašpárek, DR

Alternativa pro Německo (AfD) sice v posledních volbách v několika německých spolkových zemích zaznamenala rekordní výsledky, pandemie koronaviru, alespoň podle statistik, však její celostátní preference zmrazila kolem deseti procent, a to zejména ve prospěch vládní Křesťanskodemokratická unie Angely Merkelové (CDU). Jak se to stalo?

Sešly se tu dva aspekty, které by se neměly směšovat. Na jednu stranu Alternativa pro Německo skutečně ztratila velkou část podpory ve prospěch vládnoucí strany Angely Merklové. Je to tím, že na začátku pandemie koronaviru vedení spolkové Alternativy pro Německo mělo dost ambivalentní postoje k vládním opatřením. Například s nošením roušek museli víceméně souhlasit. Nebylo tehdy zkrátka mnoho věcí, které by mohli kritizovat a získávat na tom preference.

AfD však v této době také měla vnitrostranické rozpory a konflikty. Spolkové představenstvo se například rozhodlo, že vyloučí jednoho straníka, který je známým bývalým neonacistou. S tím se však nechtěly smířit některé místní organizace.

Mezi jednotlivými uskupeními stranické hierarchie tak vznikly otevřené konflikty. I proto se možná mnozí podporovatelé AfD přiklonili ke Křesťanskodemokratické unii. Postavení CDU se ale také nyní mění, a nic tedy není jisté.

Christian Ernst Weiβgerber byl nejvýraznější postavou neonacistického prostředí v německém Durynsku. Před dvěma lety v Deníku Referendum popsal, jak se mu scénu podařilo opustit. Následně vystupoval i v dalších českých médiích. Německé krajně pravicové a neonacistické dění stále sleduje a komentuje. Zajímalo nás, jak krajní pravice v Německu využila krize způsobené pandemii covidu-19. Foto Jan Kašpárek, DR

Vypovídá tato „proměna“ něco o stavu společnosti v Německu? Pomohla zvýšit pandemická krize důvěru lidí k německé vládě?

Bavíme se stále jen o průzkumech. Zatím to nejsou volební výsledky. Nelze proto říct, zda opravdu nastala nějaká „proměna“. Situace v prvních měsících koronakrize byla bezprecedentní. Nikdo přesně nevěděl, jak se chovat. To do určité míry trvá. Proto ani AfD nevěděla, co kritizovat a jakých témat se chytit a dále je využít.

Myslíte-li to ovšem tak, že lidé AfD volili jako protestní hlas vůči establishmentu, ale pandemická krize to změnila a navrátila „ztracené hlasy“ tradičním stranám, tak s tím nesouhlasím. Alternativa pro Německo zastupuje pestrou škálu voličů. I v rámci strany jde o různá hnutí či uskupení.

Má radikálně křesťanské křídlo, antifeministické a antimigrační křídlo nebo také extrémně pravicové křídlo. U některých dominuje pouze jeden prvek, u jiných se různé motivace prolínají. Nedá se říct, že AfD má pouze protestní voliče.

Nejsou to pouze lidé, kteří jsou zklamaní současnou vládou a politikou. Většina voličů Alternativy pro Německo má jednoduše jiné představy o světě. Někteří věří konspiračním teoriím. Jsou mezi nimi příznivci QAnon, který hlásá, že svět ovládá skupina pedofilů uctívajících satana nebo že elity pijí krev malých dětí. Jsou přesvědčení, že covid-19 vytvořili lidé, kteří chtějí nastolit diktaturu, ve které už ale stejně žijeme.

QAnon má mnoho příznivců ve Spojených státech. Facebook na začátku srpna oznámil, že smazal skupinu příznivců této teorie, jež měla okolo dvou set tisíc členů. Kde se Qanon v Německu vzalo?

Jak říkáte, QAnon vznikl v Americe a odtud se šíří. Jeho příznivci věří v jakýsi spiklenecký výklad světa. Věří, že ty nejvýš postavení členové QAnon mají nejvyšší stupeň prověrky, a tak i přístup k informacím, jež obyčejný člověk nemá. Mohou tedy pro lidstvo odkrývat velké pravdy o hanebnostech, které napáchali příslušníci elity jako Hillary Clintonová nebo Barack Obama. Tyto přísně tajné informace zároveň podávají Donaldu Trumpovi, který s onou elitou bojuje, a může tak její nadvládu ukončit.

Do Německa se konspirační teorie QAnon dostaly prostřednictvím různých dezinformačních webů, a šíří se především přes sociální média. Mezi nejúspěšnějšími nástroji byly komunikační kanály jako WhatsApp nebo Telegram. Ty nyní slouží nejen ke komunikaci mezi lidmi, kteří se osobně znají, ale i jako obecné kanály pro přísun informací, kde se právě konspirátorům dnes daří ještě lépe než třeba na Facebooku.

V Německu je ale také šíří velmi oblíbený zpěvák Xavier Naidoo. Chodí na demonstrace, a hlásá tam konspirační teorie. Schází se s takzvanými Reichsbürger, „říšskými občany“, kteří popírají, že současná Spolková republika vznikla v souladu s právem. Mají tedy za to, že formálně dále trvá Německá říše, a proto neuznávají současnou německou politickou reprezentaci.

Vraťme se zpátky ke koronakrizi. Z každé krize se radikální politické strany nebo hnutí snaží nějakým způsobem profitovat. Jak toho využila krajní pravice v Německu?

Německá krajní pravice z krize způsobené pandemii covid-19 opravdu profituje. Když se podíváme na velké protesty, které se konaly začátkem srpna nebo v září v Berlíně, zjistíme, že se tu sešla pestrá směsice lidí. Byli tu obyčejní lidé, kteří se jednoduše báli o svou práci, různé ezoterické skupiny, ale také Reichsbürger a velká skupina občanů, kteří věří konspiračním teoriím.

Nechyběli tam ani identitáři včetně vůdce jejich rakouské buňky Martina Sellnera, ale ani lidé z extrémní levice. Podařilo se jim mobilizovat lidi. A na demonstraci měla informační stánek i Alternativa pro Německo.

Krajní pravice například nyní na rozdíl od jara bojuje proti rouškám. Říká, že je to náhubek, který slouží k umlčení lidu. Když vláda zavedla omezení, která byla spojena s pohybem či shromažďováním, ať to byly oslavy nebo právě demonstrace, jejích výklad zněl, že se jedná o upírání základní svobody, útok na ni.

Krajní pravice se snaží lidem sugerovat, že žijí v diktatuře a je čas se osvobodit. Podle nich se se proto musí svrhnout vláda a Angela Merklová postavit před vojenský tribunál.

Německá opatření ale oproti jiným evropským státům nebyla tak přísná. Nikdy například neplatilo tak přísné omezení vycházení jako v Itálii či Francii, kde se skutečně kontrolovalo, jak dlouho a za jakým účelem se člověk mimo domov pohybuje. Co tedy spouští zlobu právě proti vládě?

Nemyslím si, že by lidé měli skutečně něco proti opatřením. Lidé, kteří v Berlíně demonstrovali, byli prostě frustrovaní, ztratili práci anebo se o ni bojí, anebo zastávají principiálně jinou ideologii a hodnoty. Alternativa pro Německo se snaží lovit ryby v jakémkoliv rybníku a oslovit každého, kdo má obavy z budoucnosti.

FATIMA RAHIMI

    Diskuse