A to tu ještě nejsou migranti!

Petr Bittner

Poslední pouliční incidenty ukazují, že země s největším odporem vůči uprchlíkům mají především spoustu problémů s násilím vlastních obyvatel.

V parku mě s anketní otázkou zastavila mladá redaktorka brněnského Deníku (vsadil bych si, že to byla neplacená stážistka z brněnské katedry žurnalistiky, protože v brněnské Rovnosti v podstatě ani nikdo jiný nepracuje).

„Cítíte se v brněnských ulicích bezpečně?“ zeptala se v kontextu čerstvého nočního útoku v jedné z brněnských ulic.

Ano, jsem místní, okolo třicítky, jsem muž na vrcholu svých sil — tedy ne že bych na tom byl extra dobře, ale už to bude jenom horší. Cítím se bezpečně, protože nejsem terč. Patřím totiž ke skupině, která páchá drtivou většinu násilí v naší společnosti, doma i v ulicích. Ženy, příslušníci menšin a cizinci pak nejčastěji obstarají druhou stranu těchto takzvaných „incidentů“.

×
Diskuse
JN
June 9, 2018 v 12.48
"Patřím totiž ke skupině, která páchá drtivou většinu násilí v naší společnosti, doma i v ulicích."
Pro kterou mafii děláte, pane Bittnere?
JH
June 9, 2018 v 15.49
Násilná kriminalita v Německu sice klesá,
ale pořád je větší, než v ČR. Podle Bundeskriminalamtu bylo v roce 2017 spácháno skoro 189000 násilných trestných činů, což dává necelých 2.3 na tisíc obyvatel.
Oproti tomu Policie ČR eviduje necelých 13700 případů násilné kriminality, a to vychází na tisíc obyvatel jenom asi na 1.3 případů.

ČR má tedy s násilím vlastních obyvatel objektivně menší problém, než BRD, a těžko tak na něj (na násilí) jde svalovat vinu za protiuprchlickou hysterii v ČR.

https://www.bka.de/DE/AktuelleInformationen/StatistikenLagebilder/PolizeilicheKriminalstatistik/PKS2017/pks2017_node.html
http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2017.aspx
JN
June 9, 2018 v 18.26
"Lidem pak při takovém pokrytí úplně unikají souvislosti."
V Německu se podle zprávy ministerstva vnitra dostala loni násilná kriminalita na své třicetileté minimum.

Kriminalita imigrantů loni klesla o 23 procent, jejich přítomnost mezi podezřelými dokonce o 40 procent.

--------------------------

Venezuela je třetí nejsvobodnější zemí z 18, kde byl průzkum proveden.
Venezuela dosahuje první příčky v kategorii rovnost příležitostí (64), v sociálním zajištění je rovněž první (51, Brazílie jen 25!),
pracovní příležitosti (54), opět nejlepší a
spravedlivá distribuce bohatství – opět nejvyšší hodnota 56! (Brazílie 12).
JN
June 10, 2018 v 10.04
Cíle a metody novinářské práce
Stejně jako u článku "Plasty v mořích..." bychom si nejprve mohli položit otázku,

ke které skupině čtenářů se autor obrací?

1.) Jestliže je článek určen pouze těm, kteří o problému smýšlí stejně jako autor, jaký smysl má, aby tito lidé, kteří už jsou přesvědčeni o tom, co se následně dočtou, článek ještě četli?

2.) Jestliže autorovou ambicí je oslovit lidi, kteří smýšlí o těchto problémech jinak než on, a přimět je k přemýšlení o jím předložených argumentech, zvolil pro tento cíl vhodnou metodu k jeho dosažení?

Pokud cílový čtenář z článku získá dojem, že jím autor pohrdá, "vatu z uší" si nevyndá.
Metoda pro tento cíl byla zvolena špatně.

----------------------------------

A.) Autor se tedy buď obrací ke své vlastní skupině a pouze se v ní utvrzuje a posiluje její soudržnost a vyhraněnost vůči "nepřátelskému okolí",

B.) nebo zvolil nevhodnou metodu k oslovení jiných skupin,

C.) nebo je jeho zamýšleným cílem ještě něco jiného,

D.) nebo je jeho cíl nevědomý, autor si tedy cíl své činnosti neuvědomuje (například potvrzení kladného mínění o sobě samém v kontrastu k ostatními, nekritické přijetí nějakého společenského názorového proudu aj.)

-------------------------------

Ad C, D:
Tímto (ať už zamýšleným či nezamýšleným) cílem by mohlo být třeba i "přilévání oleje do ohně" současného vzrůstajícího nepřátelství ve společnosti.

-------------------------------

Problémem nevhodné metody vzhledem k deklarovanému cíli (problémem "přilévání oleje do ohně") trpí většina aktivistické novinařiny. Řešením by mohlo být aktivismus opustit a psát s respektem k jiným názorům a ke svobodě smýšlení. Předpokladem je vzdání se pozice určující morální autority.

HZ
June 10, 2018 v 11.34
Napadlo mě, pane Nusharte,
že cílem podobných článků je shromáždit a dodat argumenty lidem podobně smýšlejícím, aby byli vybaveni pro debaty s těmi, co hledají informace v článcích Parlamentních listech a na obdobných webech.
JN
June 10, 2018 v 13.58
No dobře, paní Zemanová,
a k čemu tedy jsou ty debaty, do kterých jste teď lépe vybavena? K přilévání oleje do ohně? Pomohou Vám informace z tohoto článku k tomu, abyste byla citlivější k argumentům oponentů?

Evidentně je Vám to lepší vybavení k ničemu, protože s lidmi, co hledají informace v článcích Parlamentních listů a na jiných obdobných webech, se zde nesetkáte.
JN
June 10, 2018 v 14.04
Když tedy člověk napíše, že ho děsí vzrůstající nepřátelství ve společnosti,
tak je podle Vás, paní Zemanová, čtenářem Parlamentních listů?

Prosím o serióznější argumentaci.

Děkuji.

HZ
June 10, 2018 v 14.26
Pane Nusharte, nebuďte zbytečně vztahovačný.
Já nijak nenaznačuju, kdo je čtenářem Parlamentních listů a na kterých diskusních fórech se takoví vyskytují.
JN
June 10, 2018 v 15.03
A já zase nijak nenaznačuji, kdo je tím člověkem,
kterého děsí vzrůstající nepřátelství ve společnosti. (Tohle ale není diskuse, nýbrž slovní souboj.)

Proč tedy nediskutejeme o příčinách vzrůstajícího nepřátelství ve společnosti?

HZ
June 10, 2018 v 16.46
Pane Nusharte,
jestli se ptáte, proč s vámi o příčinách vzrůstajícího nepřátelství ve společnosti nediskutuju já, pak je to proto, že vy pořád naznačujete, že toto nepřátelství rozdmýchávají autoři na těchto stránkách.
Předem říkám, že mě nepřesvědčíte, že to tak je.
Je zde mnoho článků, které nepřátelství ve společnosti konstatují a snaží se odhalit, kde jsou jeho příčiny, ale obávám se, že právě tyto články a jejich autory označujete za původce nenávisti.
Asi ani já vás nepřesvědčím, že je to jinak.
Proto si myslím, že další debata na toto téma je zbytečná.
JN
June 10, 2018 v 20.12
Paní Zemanové
Uveďte tedy, prosím, nějaký příklad článku, který se snaží odhalit, kde jsou příčiny nepřátelství ve společnosti, a to pokud možno takového, který by to nepřátelství sám nevyvolával.

Jsem připravený nechat se ovlivnit Vašimi argumenty a případně i změnit svoje dosavadní přesvědčení.

JN
June 11, 2018 v 17.50
Myslím, že hledat příčiny nepřátelství je vlastně nakonec totéž,
jako hledat příčiny, proč je diskuse zablokovaná.


JN
June 12, 2018 v 11.26
Tři pražští náckové přijdou v Brně do hospody plné intelektálů.
Intelektuálům je jasné, že jde o primitivy, ale přesto by s nimi rádi navázali vzájemný lidský kontakt, aby tak bojovali proti šířícímu se násilí ve společnosti.

Jeden intoš se tedy zvedne, jde k jejich stolu a ve snaze přizpůsobit se jejich světu se ptá: "Chlapi, že je to Starobrno nakonec lepší než Staropramen?"
"No jasně, Staropramen sou chcanky!" pokyvují nácci souhlasně holými hlavami.

Intelektuál si v duchu říká, jak na to šel chytře, teď to jen nepokazit: "A hele, chlapi, že ty brněnský anarchistky docela ujdou? Nejsou nakonec hezčí než ty vaše pražský maminy?"

"Copak naše Pražský matky, to sou krávy už vod pohledu!" pokyvují opět nácci souhlasně holými hlavami.

Intelektuál už je teď téměř přesvědčen, že to "pole neorané" se mu nakonec podaří zcitlivit i pro vnímání kultury a umění: "Hele, chlapi, že to Naše násilí je vlastně taková docela pěkná hra a Slušný lidi by se tomu neměli stavět do cesty?"

Nácci se po sobě zděšeně podívají: "Padáme! Je jich plná hospoda!"

+ Další komentáře