Jak se stát ekonomickým migrantem

Marie Heřmanová

Statistiky o novodobém otroctví a vykořisťování zahraničních pracovníků ukazují, že škatulkování příchozích jako dobrovolných ekonomických migrantů v dnešní době neodpovídá realitě. Zásadním problémem je systém, který takové osudy generuje.

Evropská komise nedávno zveřejnila zprávu, podle které je v členských zemích EU na vzestupu vykořisťování a novodobé otroctví v podobě nucené práce v nedůstojných a nelidských podmínkách. Nepřekvapí, že nejčastější obětí obchodu s bílým masem jsou migranti. Podle zprávy, kterou vypracovala pracovní skupina Evropské rady pro prevenci pašování lidí a obchodu s bílým masem (GRETA), se v některých zemích stalo pracovní vykořisťování dokonce častějším důvodem pašování lidí než prostituce, která je s takzvaným trafrickingem spojovaná nejčastěji.

Většina lidí, kteří v Evropě dřou do úmoru ve sklepích, na polích nebo na stavbách, přitom spadá do kategorie „ekonomických migrantů“, tedy těch, kteří se buď vydali do Evropy v naději na lepší život, ale do kategorie „uprchlík“ neměli šanci se kvalifikovat, nebo těch, které si přímo v jejich domovské zemi někdo „koupil“ a pod příslibem dobrého výdělku je dovezl do Evropy.

Málokterá oběť obchodu s bílým masem se dokáže účinně bránit — pro migranty je nejhorší možnou noční můrou deportace zpět do vlasti. Běžná praxe otrokářů je zabavit migrantům veškeré papíry pod falešným příslibem vyřízení víza nebo pracovního povolení. Většina z nich už své doklady nikdy neuvidí a zprostředkovatel je tak má v hrsti. Podle zprávy Evropské komise jsou nejčastějšími oběťmi obchodu s bílým masem muži, kteří jsou nuceni pracovat v zemědělství, rybářství, případě v pohostinství.

Systém, který generuje stoupající počet novodobých otroků a lidí nucených k prostituci, je pokřivený a nefunkční. Foto Highlands Radio

U žen je pak problém hlavně sexuální vykořisťování a nucená prostituce. Česká televize nedávno přinesla zprávu o tom, s jak obrovským nárůstem nucené prostituce bojuje Itálie. Dívky, kterým někdy není ani patnáct let, jsou buď na místě odchyceny gangem, anebo se upíšou mafii už před odjezdem ze své domovské země, nejčastěji Nigérie. Naláká je příslib práce v restauraci, kterou budou moci splatit dluh za vízum. Z restaurace se pak vyklube noční klub nebo v horším případě křoví u silnice a násilný pasák za rohem.

Pokud bychom se chtěli uchlácholit tím, že České republiky se problém netýká, bylo by to falešné. Několik let stará kauza „stromkařů“, kdy rumunské dělníky vykořisťoval dokonce státní podnik (!) České lesy, je sice už minulostí, ale například situace migrantek, které pracují jako pomocnice v domácnostech, se nelepší. Zvláště u těch, které pracují jako takzvané live-in pracovnice, tedy s rodinou i žijí, je často daleko za hranou toho, co si představujeme jako standard v civilizované společnosti. Nerespektování práva na soukromí je tím nejmenším prohřeškem, výjimkou není ani sexuální obtěžování. Naprostá ignorace pracovní doby a jakéhokoliv nároku na osobní život jsou zcela běžné.

O tom, že využívání levné pracovní síly ze zahraničí může snadno sklouznout k podivným praktikám, které se blíží k vykořisťování, svědčí i poměrně nedávná kauza firmy Rohlík.cz. Ta zaměstnávala Ukrajince, kteří neměli české pracovní povolení, ale polské vízum. Protože kvůli striktní migrační politice je problém zahraniční pracovníky najmout, pomáhají si zaměstnavatelé vypůjčováním od sousedů.

Zda je tahle praxe legální, je stále předmětem diskuse. Čistě teoreticky ji umožňuje směrnice o vysílání pracovníků, ale i inspektoráty práce upozorňují, že je velmi často zneužívaná za úplně jiným účelem. Výsledkem je každopádně situace, kdy si ukrajinský pracovník nemůže nikdy na nic stěžovat, protože ví, že je tady možná nelegálně. Když mu nikdo nezaplatí, prostě pracuje dál a bojí se ozvat. A i kdyby to udělal, všichni si nad tím umyjí ruce. Český zaměstnanec to není, náš zákoník práce se na něj nevztahuje, polské úřady ho neřeší, pracuje přece v České republice. Praxi zaměstnávání Ukrajinců s polským vízem a její neblahé důsledky zmapoval čerstvý výzkum Multikulturního centra Praha. Není to veselé čtení.

O čem vypovídá fakt, že v Evropě je ve 21. století na vzestupu více či méně nenápadná forma otroctví? Neduhy neoliberální ekonomiky a současného kapitalismu, které z lidských bytostí dělají zboží, známe všichni a daly by se o nich popsat stovky stran. Desetitisíce zoufalých lidí, kteří živí naši ekonomiku bez nároku na normální život, kontakt s rodinou nebo prostě jakýkoliv závan lidskosti, svědčí ale také o zneklidňujícím faktu, že za hranicemi Evropy je dost lidí dost zoufalých na to, aby se stávali oběťmi hrůzostrašné mašinerie obchodu s bílým masem.

×
Diskuse
JN
April 28, 2018 v 13.07
Smysl této věty mi uniká:
"Potřebujeme mnohem komplexnější a širší definice toho, kdo je to uprchlík a jak ho od onoho 'ekonomického migranta' efektivně odlišit tak, abychom neoznačovali dětskou prostituci afrických dívek za 'dobrovolnou volbu'."

-----------------------------

On snad někdo označuje dětskou prostituci afrických dívek v Evropě za jejich dobrovolnou volbu? Přemýšlí tímto způsobem pravicoví extremisté? Konzervativci? Levicoví liberálové? Potřebujeme tedy "komplexnější a širší definice uprchlíka" proto, aby tyto v Evropě sexuálně zneužívané africké děti (o kterých prý dokonce hloupě tvrdíme, že to dělají dobrovolně) nespadaly do kategorie ekonomických migrantů, ale uprchlíků? Oni teď snad proto, že jsou sexuálně zneužívané, spadají do kategorie ekonomických migrantů? Vyřeší "komplexnější a širší definice uprchlíka" jejich obtížnou životní situaci? Budou tím ze sexuálního otroctví v Evropě vysvobozeny?

Pokud se budeme na utrpení nedobrovolných migrantů dívat perspektivou "nutnosti mnohem flexibilnější migrační politiky s ohledem na potřeby pracovního trhu" (jak toto východisko naznačuje samotný článek), stanou se z nás leda moralizující cynici.

Dětskou prostituci si totiž žádají právě "potřeby pracovního trhu" a živelná migrace se k uspokojení těchto "potřeb trhu" hodí velice dobře. Když ale někdo poukáže na lidské utrpení, na němž má bohužel spoluvinu i nekriticky naivní přístup k složitému problému migrace, je takový člověk ihned označen za xenofoba.
JN
April 29, 2018 v 9.22
Logicky nekonzistentní článek
Není možné mít regulovaný pracovní trh jehož "spolupracující" součástí bude neregulovaná migrace.
Regulovaným pracovním trhem mám na mysli regulérní (ne "černý") trh práce, tedy takový, v němž dětská prostituce nemá místo.
JN
April 29, 2018 v 11.28
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Nadace_Open_Society_Fund_Praha
"Nadace OSF přispívá k rozvoji otevřené společnosti a prosazuje systémové změny vedoucí k posílení demokracie... Financuje a sama realizuje ... projekty, které usilují o systémové změny... Cílem většiny programů, které Nadace OSF podporuje, je dosáhnout systémových změn, změn legislativy..."

---------------------

Autorka článku pracuje v Nadaci OSF Praha.
VK
April 29, 2018 v 12.36
Jediný moralizující cynik jste tu Nusharte vy. Ale asi vám to plevelení diskuze k cizincům nenávistnými příspěvky, zabalenými do typicky protivně ustarané licoměrnosti, nějakým způsobem dělá dobře, nenechte se dál rušit.
MP
April 29, 2018 v 13.04
JIřímu Nushartovi
Kopírovat odkazy z wikiny je zbytečné, lidi tu umí císt.
To, že Vám, Ficovi a Orbánovi OSF vadí, se dá říct i bez toho.
JN
April 29, 2018 v 13.45
Panu Klusáčkovi a panu Profantovi
Citací z Wikipedie (která je obsahově totožná se stránkami OSF) a uvedením informace o zaměstnavateli autorky (je volně dostupná na DR) nevyjadřuji žádnou svoji myšlenku, natož názor na Fica nebo Orbána.

Myšlenka, která vás rozčiluje, není tedy moje myšlenka, ale vaše vlastní myšlenka, kterou jste si z těchto dostupných informací utvořili nezávisle na mém mínění.

Můj názor vyjadřují tedy pouze první tři diskusní příspěvky. Uvítám samozřejmě v ě c n o u polemiku s tímto mým názorem, zde vyjádřeným.

Předem děkuji za slušnost v diskusi.
JN
April 29, 2018 v 17.21
Rád Vám ten myšlenkový pochod vysvětlím, pane Kolaříku.
Jak jsem výše doložil, článek se mi zdál logicky nekonzistentní, podíval jsem se tedy, kdo ho napsal. U autorky je uvedeno, že pracuje pro OSF, podíval jsem se tedy na cíle OSF. Ačkoliv se mi zdá, že článek logickou konzistenci postrádá, cíle uvedené na samotných stránkách OSF (i tedy na Wikipedii) naplňuje. Je na samotném čtenáři, aby posoudil, zda důvodem k jeho zveřejnění nemůže být právě toto - shoda s cíli OSF. Z tohoto důvodu patří do této diskuse i ta citace.

JN
April 29, 2018 v 21.12
Shrnutí
1. Článek podle mého názoru není logicky konzistentní, nelze spojit regulovaný pracovní trh s živelnou migrací.

2. Článek naplňuje cíle Nadace OSF, které v tuto chvíli nehodnotím. Autorka článku pro tuto nadaci pracuje.

3. Napsal jsem něco nemravného?

----------------------------

Máte něco k těmto třem bodům? (Hodnocení mé osoby do této diskuse nepatří.)

Děkuji za slušnost a za věcně vedenou diskusi.