Češi se nejvíc bojí imigrace a terorismu, změny klimatu je nechávají chladnými. Tak by se daly shrnout výsledky další vlny celoevropského průzkumu Eurobarometer, který mimo jiné zkoumá, co pokládají obyvatelé jednotlivých členských zemí za největší problémy, kterým čelí Evropská unie.

Jak je již bohužel zvykem, obávají se Češi především imigrace a terorismu, a to nepoměrně víc než obyvatelé zemí, kteří se s imigrací i terorismem potýkají. Naopak změny klimatu Češi za problém na rozdíl od obyvatel zemí západní a severní Evropy nepokládají.

Podle aktuální vlny šetření, které probíhá vždy na jaře a na podzim, by mezi dva největší problémy, kterým Evropská unie čelí, nejvíce obyvatel České republiky zařadilo imigraci (58 %) a terorismus (42 %). Třetím nejčastěji zmiňovaným problémem pak byl se značným odstupem stav veřejných financí v členských státech (16 %). V celé Evropské unii byly nejčastěji rovněž uváděny tyto tři problémy, ale s poměrně odlišnou četností — imigrace 40 %, terorismus 20 % a stav veřejných financí 19 %.

Imigraci a terorismus tak vnímají Češi jako hrozbu pro Evropu výrazně nadprůměrně. Imigraci uváděli častěji jen Estonci (65 %), kteří se sami potýkají s migrací především ze zemí bývalého Sovětského svazu (ta tvoří asi třetinu veškeré tamní imigrace), a obyvatelé Malty (61 %) — malého ostrova takříkajíc na půli cesty mezi Afrikou a kontinentální Evropou.

Stejně často jako Češi pak imigraci uváděli ještě obyvatelé Slovinska, tedy země na hranici Schengenského prostoru. Co se terorismu týče, nemají Češi konkurenci, i když o jedinou přímou zkušenost s terorismem se zde postaral důchodce a sympatizant SPD z Bakova nad Jizerou, který v roce 2017 způsobil dvě srážky vlaku se stromem ve snaze navodit dojem, že šlo o čin radikálních islamistů.

Není v Evropě země, jejíž obyvatelé by terorismus jako hrozbu pro Evropu uváděli tak často jako Češi. Obyvatelé států, které jsou v České republice nezřídka dávány za příklad zemí „zdevastovaných imigrací a terorismem“, jako je Švédsko, Španělsko, Německo, Finsko, Francie či Belgie, uvádějí tyto problémy daleko méně často než Češi a například obyvatelé ostatních zemí Visegrádské čtyřky.

Na začátku jsem se zmínil o změnách klimatu, které mezi největší problémy, jimž Evropská unie čelí, zařadilo 8 % Čechů. A i v tom se, bohužel, odlišují od zemí západní a severní Evropy — nejčastěji ji uváděli Švédové, a to takřka polovina z nich (46 %).

Zmínila ji také zhruba třetina Finů, Nizozemců a Dánů a čtvrtina Irů, Francouzů a Němců. Méně často než Češi mluvili o změně klimatu jen Malťané a Řekové, stejně málo často jako Češi ještě Bulhaři, Estonci a Portugalci.

Protievropské propagandě i odkazu Václava Klause se stále daří

Zdá se, že se stále nedokážeme zbavit odkazu Václava Klause, kterému se podařilo v Češích vypěstovat silný klimaskepticismus a odpor k čemukoli „zelenému“ (i přesto, že sametová revoluce de facto začala ekologickými protesty v severních Čechách). Jeho nástupce Miloš Zeman se od něj v těchto otázkách ostatně příliš neodlišuje a od dob ekologicky uvědomělého Václava Havla tak v čele státu nestála osoba, která by na ekologii a zelenou politiku neházela špínu.

A s environmentální výchovou ve školách na tom také právě dvakrát dobře nejsme. V Češích tak stále silně rezonuje buď přímo popírání klimatické změny, nebo alespoň zpochybňování lidského vlivu na ni, a tudíž i lidského vlivu na možnosti jejího odvrácení či alespoň zmírnění jejích důsledků.

Možná ještě znepokojivější je to, že z výsledků tohoto šetření se dá usuzovat na značnou úspěšnost propagandy, jíž jsme vystaveni, a jejímž cílem není nic jiného než rozklad EU. A k tomu využívá právě umělé přiživování témat, jako je imigrace a terorismus, a naopak bagatelizaci témat jako klimatická změna.

Bohužel je u nás tato propaganda ještě úspěšnější než třeba v orbánovském Maďarsku, jehož obyvatelé sice také uváděli imigraci (54 %) a terorismus (29 %) nadprůměrně často, ale stále méně než Češi. Klimatickou změnu naopak uvedlo jako hrozbu 13 % Maďarů.

Dalším důkazem úspěšnosti protievropské propagandy u nás je v Evropě ojedinělý odpor Čechů proti jednotné ekonomické a měnové politice se společnou měnou (eurem). Proti se staví jen obyvatelé zemí, které euro nemají, a Češi k němu mají odpor ze všech největší — 74 % obyvatel České republiky euro odmítá, jen 21 % je pro a zbytek neví.

Pro srovnání se můžeme podívat na sousední Slovensko, kde je pro euro 77 % obyvatel a jen 15 % proti. Dokonce i Britové, kteří EU (nejspíš) opouštějí, a navíc mají vlastní silnou a stabilní měnu, mají ke společné evropské měně menší odpor než Češi.