Příčinu prohlubujících se problémů v Evropě vidí hnutí DiEM25v politice škrtů, „austerity“, kterou evropské vlády reagovaly na finanční krizi v roce 2008. Důsledkem této politiky jsou tendence vedoucí k rozpadu EU, jako je brexit a pokusy o další euroskeptické exity či národně oriento-vané lexity. Dalším projevem je vnitřní migrace v důsledku neschopnosti řešit nerovnosti mezi regiony Evropy a humanitární krize související s příchodem uprchlíků z různých válkou ohrožených, změnou klimatu poškozených a ekonomicky devastovaných oblastí rozvojového světa.

V celé Evropě vznikají za téměř tři roky existence hnutí skupiny členů, kteří se snaží v místních podmínkách prosazovat základní princip hnutí shrnutý do hesla „Evropská unie bude demokratizována. Nebo se rozpadne!“ Dnes se k hnutí DiEM25 hlásí více než 76 tisíc členů, organizova-ných skupin je přes 160 a v řadě evropských zemí vznikají celostátní organizace, například v Belgii, Francii, Portugalsku, Itálii. Budování organizace zdola vyústilo v Řecku a v Německu ke vzniku volebních křídel, která se připravují k volbám do Evropského parlamentu v roce 2019.

První volební shromáždění pro přípravu na volby do Evropského parlamentu uskutečnilo hnutí DiEM25 koncem listopadu v Německu. Volební křídlo se zde nazývá Demokratie in Europe a půjde do voleb v koalici Evropské jaro (European Spring) společně se stranou Demokratie in Bewegung.

↗

Mezi dvaceti zvolenými kandidáty je i několik členů DiEM25 z jiných zemí, například z Chorvatska, Rakouska, Řecka a Polska. Lídrem kandidátky byl zvolen jeden ze zakladatelů hnutí Janis Varufakis. Ve své volební řeči uvedl, že Německo zažívá zvláštní období, kdy na jedné straně vykazuje platební přebytky federálního rozpočtu a současně vznikají obrovské úspory u bank a domácností. V této situaci přesto hlavní politické strany ztrácejí podporu a u obyvatelé pociťují nespokojenost, nejistotu a uchylují se ke xenofobii.

Varufakis se obává, že Německo v současné podobě skončí, a pokud by se k moci dostaly protievropské a xenofobní síly, znamenalo by to konec Evropské unie. Německo tedy pro něj předsta-vuje místo, kde se střetávají protichůdné tendence, reprezentující evropskou systémovou krizi.

Program koalice Evropské jaro pro volby do Evropského parlamentu roku 2019 je prezentován pod názvem Nový úděl pro Evropu (New Deal for Europe). Koalici dnes tvoří jedenáct evrop-ských stran, které tento program přijaly za svůj a budou jej prosazovat při volební kampani.

V koalici jsou kromě dvou volebních křídel hnutí DiEM25, Demokratie in Europe v Německu a MeRA25 v Řecku, další strany z Itálie, Francie, Polska, Portugalska, Dánska a Španělska. Na svých zasedáních, z nichž poslední proběhlo v říjnu ve Frankfurtu nad Mohanem, členové koalice přijímají nové členy, schvalují základní programové dokumenty koalice a koordinují aktivity ke kampani pro evropské volby v roce 2019.