Vzkaz z Barcelony: teror nezmění, kým jsme
Barbora BakošováVolba Barcelony jako terče napovídá, co vadí islámských fanatikům: solidarita, vstřícnost a otevřenost — základy evropského humanismu. Nevadí jim nenávist, protože ta je jim vlastní. Barcelona se nezmění. Strach mějme o nás — a z nás.
Další teroristický útok Islámského státu zasáhl nejfrekventovanější třídu Barcelony La Rambla. Řidič v bílé dodávce vjel včera kolem páté hodiny odpoledne do davu v samém centru města, které bývá plné turistů. O život přišlo třináct lidí, na sto utrpělo různě závažná zranění.
Po obdobných útocích v jiných částech Evropy je to další zatěžkávací zkouška pro humanistické základy evropské společnosti. Není pochyb o tom, že právě ony — a náš způsob života — byly terčem útoku. Právě proto si fanatici z Islámského státu vybrali Barcelonu, město které se opírá o tradici progresivní levicové politiky a aktivní občanskou společnost a jehož sociální hnutí jsou inspirací doma i v zahraničí. V tom se incident podobá útokům na hudební klub Bataclan a kavárny v Paříži.
Barcelona je městem s nejvstřícnějším přístupem k přijímání uprchlíků. V barcelonských ulicích se konaly masivní protesty, požadující po španělské vládě solidárnější imigrační politiku. Při největším z nich z únoru tohoto roku pochodovalo centrem města více než 160 tisíc lidí. Chtěli po vládě naplnění závazků vůči unii a přijetí minimálně šestnácti tisíc uprchlíků rozdělených v rámci kvót.
V čele průvodu tehdy stála primátorka Ada Colauová z levicového hnutí Barcelona en Comú, které centrální vládu dlouhodobě kritizuje za selhání v řešení migrační otázky. Společně s jinými španělskými městy tlačí, aby vláda byla k uprchlíkům vstřícnější. Barcelonská radnice se navíc sama chopila iniciativy — vytvořila vlastní plán podpory uprchlíků, výrazně navýšila pro oblast rozpočet, zaměřila se na vzdělávání, podporuje organizace pracující s příchozími.
Vedení města v čele s Colauovou též iniciovalo vznik sítě evropských měst, která chtějí být i navzdory překážkám státní a evropské politiky pro uprchlíky útočištěm. Kromě Barcelony jsou členy sítě mimo jiné Amsterdam, Berlín, Atény nebo Lisabon. Sdílejí zkušenosti a dobrou praxi v integračních programech, zavázaly se k vzájemné podpoře v krizových situacích a společně lobují za zlepšení migrační politiky národních a evropských institucí.
Od Evropské unie například požadují, aby posílala peníze přímo městům, ne centrálním vládám. Urychlilo by to podle nich akceschopnost měst, která sice chtějí uprchlíky přijímat, brání jím v tom ale politici na úrovni států. „Uprchlíci nejsou kvóty, jsou to lidské bytosti. Když se to státy zdráhají pochopit, jsme tu my, města a jejich obyvatelé, připravení přejít do akce. Protože můžeme... a musíme,“ napsala Colauová ještě v roce 2015.
V podobném duchu reagovala barcelonská primátorka i na včerejší teroristický útok: „Barcelona je městem míru. Teror nezmění, kým jsme: městem otevřeným světu, městem statečným a solidárním,“ napsala na svůj twitterový účet. Jasně tím dala najevo, že hodnotami Barcelony tato událost neotřese a město bude dále podporovat občanskou sounáležitost s lidmi v ohrožení.
"Terorismus si vědomě vybírá své nepřátele a nyní si vybral město, které jako žádné jiné představuje ducha otevřeného, demokratického a pluralitního prostoru, jenž je přesně tím, co se radikalismus snaží zničit," napsal deník El País.
"Musíme vzkázat ještě hlasitěji než dříve těm vrahům a lidem, kteří je podporují, že nedosáhnou svého, že se neohneme, že opláčeme své mrtvé, abychom následně pokračovali po boku spojenců v boji," dodal k tomu La Razón.
Není, co dodat.
Jen ta představa, že strašlivé a zlé teroristy přicházející z Mordoru, pardon z IS, zastavíme ještě větší otevřeností k uprchlíkům, má jisté mezery.
Teroristé z Barcelony budou lidi, kteří tam nebo v okolí žijí. Budou to pravděpodobně muslimové s marockými kořeny.
A tak se třeba El Mundo kromě soucitu a odhodlaného vzdoru ptá i na další věci - bezpečnostní experti španělských zpravodajských služeb upozorňovali, že v některých oblastech Španělska s většími muslimskými komunitami prudce roste džihádismus. Konkrétně jmenovali města Madrid, Ceuta, Melilla a na prvním místě Barcelonu.
A to proto, že v tolerantním Katalánsku nejsou mešity pod žádným dohledem. Takoví Britové před časem pochopili - politickou korektnoist stranou - že si něco takového nemůžou dovolit, protože ve čtvrtině z nich začne mírumílovný islám hořet plamenem džihádu.
Barcelona je také jedním ze sídelních měst radikální marocko-španělské teroristické organizace Salafia Jihadia (už z toho názvu se mi dělá špatně) atd.
Není to jednoduché.
A člověk se taky ptá, co se bude dít se stoupajícími procenty muslimů v Evropě (Afrika směřuje k těžké krizi).