Ne postoj vládnoucích pravicových lidovců z Partido Popular (PP), ale tlak zdola přiměl kabinet Mariana Rajoye, aby hned několikrát navýšil počet uprchlíků, jejž přijme Španělsko v rámci celoevropského přerozdělování z přetížených zemí. Shodují se na tom pozorovatelé na základě vývoje v posledních týdnech.

Rajoy nabídl nejprve Evropské komisi, že přijme navíc 1300 běženců z Řecka, Maďarska či Itálie. Na konci léta už hovořil o šesti tisících. Nyní ve středu šel pak ještě dále a zemi v Bruselu zavázal k přijetí nově navrhované kvóty: patnáct tisíc uprchlíků.

„Nebudu se (s Komisí) hádat o čísla,“ uvedl Rajoy na tematické tiskové konferenci ve středu v Madridu. „Teď není čas se strachovat, teď je zapotřebí jednat,“ doplnil španělský premiér.

Příčiny posunu

Rozhodující úlohu tlaku zdola dokládají pozorovatelé třemi skutečnostmi: za prvé, rozdílem mezi současnou premiérovou rétorikou i rétorikou PP celkově a pozicemi, jež Rajoy a PP zastávali na jaře — současná španělská vláda patřila dlouho i mezi odpůrce povinných kvót —; za druhé, názorem španělské veřejnosti — podle posledního průzkumu podporuje přijetí uprchlíků žádajících o azyl 77,8 procenta Španělů; a za třetí, mimořádnou aktivizací občanské společnosti a municipalit snažících se uprchlíkům pomoci vlastními silami.

Tiskové agentury se zaměřují z uvedeného zejména na třetí bod. Již o prázdninách začala barcelonská radnice vedená čerstvě nominanty protestních stran vytvářet koordinovanou síť, do níž se mohou zaregistrovat ti občané, kteří chtějí nabídnout uprchlíkům ubytování. Záhy se připojil také Madrid a desítky dalších samospráv.

Z řady měst byla po celý srpen slyšet kritika vlády za neochotu více pomáhat. Výtky i nabídky vlastní pomoci přitom přicházely i od municipalit, jež vedou zástupci premiérovy strany.

„Zatímco státy hledají výmluvy, města se zorganizovala a jednají,“ shrnula situaci barcelonská starostka Ada Coleauová poté, co počet propojených měst kritizujících vládu a nabízejících vlastní pomoc převýšil stovku.

Faktor voleb

Pozorovatelé dále připomínají, že přijímání uprchlíků je v současném Španělsku také faktorem předvolebního boje — Španělé totiž volí 20. prosince nový parlament. Rajoyovi lidovci dlouho odmítali přijetí vyššího počtu běženců z jiných zemí s poukazem na dozvuky krize v zemi a vysokou nezaměstnanost, pod tíhou veřejného mínění však názor změnili.

Opoziční socialisté ze strany POSE tvrdili od počátku, že je zapotřebí přijmout tolik běženců, kolik se vyjedná v rámci společné reakce EU. Levicové hnutí Podemos pak kritizovalo, a stále kritizuje, i unijní politiku, neboť — jak uvedl nedávno lídr hnutí Pablo Iglesias — dává Evropa více peněz na hlídání hranic než na pomoc uprchlíkům.

Prozatím konečných patnáct tisíc uprchlíků, které se vláda zavázala převzít od Řecka, Maďarska a Itálie, představuje 12,5 procenta z celkově přerozdělovaného počtu. Větší díl běženců zaregistrovaných v hraničních zemích mají přijímat už jenom Německo a Francie.

Do vlastního Španělska přitom připlouvají stále i další (zejména afričtí) běženci. Ti však žádají o azyl přímo Madrid, a tak se do uvedeného počtu přerozdělovaných nezapočítávají. Podle posledních informací požádalo takto o azyl letos ve Španělsku 6200 osob.

Další informace:

The Local — Spain Citizens pressure the government of Spain to welcome in more refugees

The Local — Spain Madrid and Barcelona residents to welcome refugees in to their homes

The Local — Spain Spainis 'not going to quibble over numbers' when it comes to refugees

The Local — Spain Spain under pressure from Brussels to accept around 15,000 refugees

El País Spanish society acts to take in refugees

El País Spain will take in more refugees but says it is overwhelmed by petitions