Ne postoj vládnoucích pravicových lidovců z Partido Popular (PP), ale tlak zdola přiměl kabinet Mariana Rajoye, aby hned několikrát navýšil počet uprchlíků, jejž přijme Španělsko v rámci celoevropského přerozdělování z přetížených zemí. Shodují se na tom pozorovatelé na základě vývoje v posledních týdnech.

Rajoy nabídl nejprve Evropské komisi, že přijme navíc 1300 běženců z Řecka, Maďarska či Itálie. Na konci léta už hovořil o šesti tisících. Nyní ve středu šel pak ještě dále a zemi v Bruselu zavázal k přijetí nově navrhované kvóty: patnáct tisíc uprchlíků.

„Nebudu se (s Komisí) hádat o čísla,“ uvedl Rajoy na tematické tiskové konferenci ve středu v Madridu. „Teď není čas se strachovat, teď je zapotřebí jednat,“ doplnil španělský premiér.

Příčiny posunu

Rozhodující úlohu tlaku zdola dokládají pozorovatelé třemi skutečnostmi: za prvé, rozdílem mezi současnou premiérovou rétorikou i rétorikou PP celkově a pozicemi, jež Rajoy a PP zastávali na jaře — současná španělská vláda patřila dlouho i mezi odpůrce povinných kvót —; za druhé, názorem španělské veřejnosti — podle posledního průzkumu podporuje přijetí uprchlíků žádajících o azyl 77,8 procenta Španělů; a za třetí, mimořádnou aktivizací občanské společnosti a municipalit snažících se uprchlíkům pomoci vlastními silami.

Tiskové agentury se zaměřují z uvedeného zejména na třetí bod. Již o prázdninách začala barcelonská radnice vedená čerstvě nominanty protestních stran vytvářet koordinovanou síť, do níž se mohou zaregistrovat ti občané, kteří chtějí nabídnout uprchlíkům ubytování. Záhy se připojil také Madrid a desítky dalších samospráv.

Z řady měst byla po celý srpen slyšet kritika vlády za neochotu více pomáhat. Výtky i nabídky vlastní pomoci přitom přicházely i od municipalit, jež vedou zástupci premiérovy strany.

„Zatímco státy hledají výmluvy, města se zorganizovala a jednají,“ shrnula situaci barcelonská starostka Ada Coleauová poté, co počet propojených měst kritizujících vládu a nabízejících vlastní pomoc převýšil stovku.

Faktor voleb

Pozorovatelé dále připomínají, že přijímání uprchlíků je v současném Španělsku také faktorem předvolebního boje — Španělé totiž volí 20. prosince nový parlament. Rajoyovi lidovci dlouho odmítali přijetí vyššího počtu běženců z jiných zemí s poukazem na dozvuky krize v zemi a vysokou nezaměstnanost, pod tíhou veřejného mínění však názor změnili.

Opoziční socialisté ze strany POSE tvrdili od počátku, že je zapotřebí přijmout tolik běženců, kolik se vyjedná v rámci společné reakce EU. Levicové hnutí Podemos pak kritizovalo, a stále kritizuje, i unijní politiku, neboť — jak uvedl nedávno lídr hnutí Pablo Iglesias — dává Evropa více peněz na hlídání hranic než na pomoc uprchlíkům.

Prozatím konečných patnáct tisíc uprchlíků, které se vláda zavázala převzít od Řecka, Maďarska a Itálie, představuje 12,5 procenta z celkově přerozdělovaného počtu. Větší díl běženců zaregistrovaných v hraničních zemích mají přijímat už jenom Německo a Francie.

Do vlastního Španělska přitom připlouvají stále i další (zejména afričtí) běženci. Ti však žádají o azyl přímo Madrid, a tak se do uvedeného počtu přerozdělovaných nezapočítávají. Podle posledních informací požádalo takto o azyl letos ve Španělsku 6200 osob.