Uprchlická krize v Maďarsku nekončí, nejhorší situace je teď na jihu

Redakce DR

Na nádraží Keleti je od konce minulého týdne klidněji, tisíce uprchlíků se ale hromadí v provizorním táboře u Röszke a na přilehlých polích za srbskou hranicí. Redaktorka DR, jež místo navštívila, doplňuje obecné informace vlastními postřehy.

Uprchlická krize v Maďarsku v podobě davů uvězněných na nádraží Keleti ustupuje — od sobotního večera jsou u budapešťského východního nádraží už jenom nově příchozí. Rychle se ovšem zhoršuje situace na jihu země, na maďarsko-srbských hranicích. Tábor u pohraniční vesnice Röszke u Szegedu zřízený provizorně maďarskou vládou je přeplněn. Až tisíc uprchlíků, kteří překročili hranici v noci na pondělí a nyní čekají na registraci úřadů, tak musí přespávat na přilehlých polích.

„Zatímco Evropa včera jásala nad radostnými snímky z Rakouska a Německa, uprchlíci, kteří právě přichází do Maďarska, vidí naprosto odlišný obrázek: pořádkovou policii a studenou tvrdou zem na spaní,“ uvedla k situaci Barbora Cernusaková z Amnesty International.

Stovky převážně syrských rodin postupně přicházejí přes Turecko, Řecko, Makedonii a Srbsko na maďarskou hranici, odkud se chtějí dostat dále na západ. Maďarské úřady je nechávaly v minulém týdnu svážet do zmíněného tábora, kde jim měly být odebírány otisky prstů a vystavovány provizorní doklady. Od konce minulého týdne však tábor kolabuje.

Podle redaktorky Deníku Referendum Gaby Khazalové, která navštívila Röszke v neděli večer, je celý komplex obehnán ostnatým drátem a zcela uzavřen pro tisk i humanitární pracovníky; i z pohledu z vnější je ale zjevně přeplněn. Formálně tam mají být uprchlíci zadržování nejvíce 24 hodin, prakticky se ovšem na registraci čekává i několik dní.

Uprchlíci, kteří už registrací prošli, uvádějí, že v táboře panují nepřijatelné hygienické podmínky, není dost jídla ani pitné vody. Větší či menší skupiny zadržovaných se pokoušejí každý den z tábora utéci. Naposledy se to podařilo několika-set-členné skupině v pondělí v podvečer, která se následně vydala pěšky po dálnici M5 směrem k Budapešti.

Podle oficiálního výkladu správy tábora utekli uprchlíci proto, aby se nemuseli registrovat a byli co nejdříve v Německu.

Postřehy z místa

Poměry přímo na hranici a u řečeného tábora popsala redaktorka DR Gaby Khazalová následovně: „Poslední vlna uprchlíků byla dle dobrovolníků, kteří pomáhají na místě, vysazena v neděli z vlaku od Bělehradu, a pak absolvovala asi dvacetikilometrovou cestu po kolejích do Maďarska pěšky. Maďarská policie hranici bedlivě hlídá, uprchlíky ale prozatím nechává volně přicházet.

Kvůli nedostatečné kapacitě tábora musejí přicházející nocovat na nedalekém poli, které policie ohradila páskou. Na místě jsou k dispozici tři mobilní záchody a stan organizace MigSzol ze Szegedu, kde jsou k rozebrání balené vody. Několik zahraničních dobrovolníků, převážně z Německa a České republiky, přiváží dodávkami oblečení a hygienické potřeby.“

Zaopatření uprchlíků je jinak dle Gaby Khazalové zcela nedostatečné.

„Uprchlíci trávili noc z neděle na pondělí na holé zemi v mrazivém počasí, většina nemá teplé oblečení ani žádné přikrývky. V okolí není dřevo, aby se zahřáli, rozdělávali oheň z pet lahví nebo oblečení,“ uvedla redaktora DR a ještě doplnila:

„Během pondělního rána zablokovalo několik desítek uprchlíků na protest příjezdovou cestu k Röszke. V této chvíli není jasné, kdy a kam budou dále transportováni. Někteří se proto často pokouší dostat pryč na vlastní pěst. Toho využívají pašeráci čekající s auty na nedaleké benzinové pumpě.“

×