Teroristé ve Francii útočí teď hlavně noži. Mrtvých je méně, strach ale zůstává
Petr JedličkaDoba masakrů s desítkami mrtvých skončila rokem 2017. Dnes mají útoky zpravidla jen jednotlivé oběti. Stále je jich však pácháno několik za rok a to se podepisuje na společenské atmosféře. Důsledkem je i nárůst preferencí krajní pravice.
Už ne velké střelecké útoky, už ne nájezdy aut do davů. Naprosto dominantním způsobem útoků teroristů ve Francii jsou v posledních letech pokusy někoho bodnout, resp. seknout či ubodat. Ukazují to aktuální statistiky daného fenoménu v zemi. Ve Francii se nad nimi debatuje opět od minulého pátku, kdy v zemi zaznamenali poslední takovýto útok.
Celkově vzato je dnešní podoba terorismu ve Francii výrazně méně krvavá než dříve. Zatímco v roce 2015 zabili teroristé v zemi 161 lidí a v roce 2016 89 lidí (střelba v redakci Charile Hebdo a v klubu Bataclan, útok kamionem v Nice), v roce 2019 šlo o čtyři lidi, v roce 2020 o sedm lidí a letos zatím o jednoho.
Podstatně ubylo také počtu útoků. V roce 2015 jich bylo spácháno šestatřicet a v roce 2016 šestnáct. V roce 2019 přitom tři, v roce 2020 devět a letos prozatím opět tři.
Podle analytiků má pokles řadu příčin, mimo jiné i posílení policejního sboru o tisíce nových lidí a nové, až kontroverzně přísné, zákony prosazené prezidentem Macronem. Pozorovatelé ovšem připomínají, že společnost pociťuje v souvislosti s útoky stále stejné emoce — strach, hněv a pocit ohrožení. A také, že počet útoků je stále natolik vysoký, že jev není možné ignorovat.
Na rozdíl od Německa ve Francii za drtivou většinou útoků dosud stojí džihádisté. Rozsáhlá šetření konaná loni na podzim k tomu odhalila, že devětasedmdesát procent Francouzů souhlasí s tezí, že země je ve válce s islamismem. Podíl dotazovaných, kteří uvedli, že cítí ohrožení sekulárního charakteru státu, byl přitom ještě vyšší.
To se přirozeně odráží i v politických preferencích. „Marine Le Penová nemusí už ani nic říkat,“ uvádí bývalý redaktor deníku Le Monde Alain Frachon v tematické analýze Rogera Cohena v newyorských Timesech. „Každý teroristický útok posiluje krajní pravici.“
Předsedkyně někdejší Národní fronty, dnes Národního společenství, se od posledních voleb čím dál víc zabydluje v pozici vůdčí reprezentantky opozice. V průzkumech zvolna stále posiluje, masmédia jí dávají prostor pro směrodatné komentáře k hlavnímu dění, vytrácejí se dřívější bojkoty.
Hlavní motiv jejích výstupů je přitom stále právě bezpečnost. „Odmítám se smířit s tím, že se podobné útoky staly běžnou součástí našich životů. Musíme konečně s tímto barbarstvím bojovat a nikdy, absolutně nikdy, je nesmíme brát jako věc, na níž si člověk zvykne,“ uvedla Marine Le Penová například v hojně citovaném vyjádření právě po posledním útoku 28. května.
Další informace:
- Reuters French policewoman stabbed by ex-prisoner on threat watch list
- NYT Terrorism Fears Feed the Rise of France’s Extreme Right
- Ifop Le regard des Français sur la menace terroriste et l’islamisme
- EurActiv French government proposes more surveillance in new anti-terrorism bill
- BBC News Under deadly attack French police demand better protection