Paříž si připomněla deset let od tragédie v klubu Bataclan
Petr JanyškaPřed deseti lety zasáhla Paříž série teroristických útoků, z nichž nejstrašnější byly masakry v redakci časopisu Charlie Hebdo a v klubu Bataclan. Strach a hněv cítí francouzská společnost dodnes. Profituje na tom krajní pravice.
Tenkrát 13. listopadu 2015 zažila Paříž největší zabíjení od druhé světové války, pro Francouze to bylo jako výjevy z apokalypsy. Teroristé za ten večer zabili sto třicet osob. „Jsme ve válce,“ prohlásil vzápětí v televizi k národu tehdejší prezident François Hollande.
Dodnes, po deseti letech, je ta událost vnímána jako národní tragédie, která všechny poznamenala. Třináctého listopadu si ji teď připomněla celá Francie. Prezident Macron obešel s představiteli státu všechna místa, kde vraždili islamisté. „Nikdo nemůže bohužel zaručit, že je atentátům konec, můžeme ale zaručit, že toho, kdo by proti Francii zvedl zbraň, čeká nesmiřitelná odpověď,“ řekl.
Pozváni byli i policisté, kteří tenkrát zasahovali, a požárníci. Pařížské náměstí Republiky se naplnilo lidmi, kteří si přišli připomenout oběti, dlažba byla plná květin a svíček. A před pařížskou radnicí vznikl na památku obětí parčík se jmény všech, kdo tenkrát zemřeli.
Islámský stát chtěl zaútočit ve Francii
Co se před deseti lety, v pátek třináctého, stalo? Na části území Sýrie a Iráku, destabilizovaných těžkou občanskou válkou, se k moci dostali radikální islamisté, kteří si říkali Islámský stát neboli Daeš a kteří tam zavedli nejtužší středověký režim. Část z nich chtěla islamistickou expanzi přenést do Evropy, která se snažila Daeš vojensky zlikvidovat.
Už rok před atentáty, v listopadu 2024, se vedení Islámského státu v Sýrii rozhodlo provést ve Francii „atentáty velkého rozsahu“. Proč právě tam? Francie jim byla trnem v oku jako symbol lidských práv, demokracie, sekularismu, práv žen, práva nevyznávat náboženskou víru. Tak to tehdy formuloval třeba prezident Hollande.