Francie se chystá na velké volby, pozornost poutá rozdělení krajní pravice

Petr Jedlička

Francouzi budou za půl roku volit jak poslance, tak prezidenta. Emmanuela Macrona chce vedle starých známých vyzvat i levicová starostka Paříže Anne Hidalgová. Na krajní pravici zatím oslabuje Marine Le Penovou nová superstar Éric Zemmour.

Éric Zemmour je konzervativní intelektuál profilující se zejména kritikou islámu. Nestaví se přímo proti přistěhovalectví, žádá však důslednou asimilaci do francouzské kultury. Foto Attila Kisbendek, AFP

Přibližně půlrok zbývá ve Francii do velkých dvojvoleb — prezidentských v dubnu 2022 a parlamentních o měsíc později. Veškerý politický život tak začíná prostupovat příprava na ně. Již delší dobu je známo, že socialisty povede k volbám pařížská starostka Anne Hidalgová. Zelení vybrali na konci září za kandidáta Yannicka Jadota. Radikální levici by měl reprezentovat zase Jean-Luc Mélenchon.

Stávající prezident Emmanuel Macron zatím svou kandidaturu neohlásil. Všeobecně se má však za to, že kandidovat bude.

Neogaullistická pravice má o svém nominantovi rozhodovat v prosinci. Favority jsou předsedové regionálních vlád Valérie Pécresseová a Xavier Bertrand, kteří mají i zkušenosti z celostátní politiky nasbírané za Sarkozyho éry, a známý diplomat Michel Barnier.

Nejvíce pozornosti nicméně v poslední době poutá rozdělování na krajní pravici. Lepenistické Národní sdružení totiž sice vysílá svou Marine Le Penovou — jednu dobu měla i větší podporu než Macron; zároveň ale narůstá podpora pro další hvězdu antiislámského hnutí — dvaašedesátiletého novináře a spisovatele Érica Zemmoura.

Zemmour doposud nepotvrdil, že se bude o prezidentský úřad ucházet. V průzkumech ovšem odsává lepenistické hlasy ve velkém a v médiích je doslova supercelebritou.

„Éric Zemmour dokáže něco podobného jako Donald Trump: fascinovat média (…) a to i ta, která stojí proti němu (…) Mediální watchdog Acrimed spočítal, že Zemmour figuroval minulý měsíc celkem šestnáctkrát buď v prime-timu v televizi, nebo na předních stranách novin. V éteru strávil celkem jedenáct hodin, zatímco například socialistická kandidátka Hidalgová jen dvě hodiny a Marine Le Penová něco přes hodinu,“ přibližují v pondělním Politicu Clea Caulcuttová a Cornelius Hirsch.

Vliv Zemmourova nástupu na podporu Marine Le Penové je aktuálně drtivý. Grafika Twitter Europe Elects

Znalci francouzských poměrů varují před předčasnými závěry — až začne kampaň, kandidát neogaullistů může odsávat zase Macronovy hlasy. Do voleb se také mohou objevit podobné kauzy jako v roce 2016, kdy fiktivní zaměstnávání manželky politicky odrovnalo Françoise Fillona, nebo v roce 2011, kdy sexuální skandál zlikvidoval šance Dominiqua Strausse-Kahna.

Hlavní trend je ovšem zřejmý už několik let: při zapojení kandidátů všech standardních stran mají Macron a Le Penová přibližně stejnou podporou. Většina analytiků se domnívá, že dík dvoukolovému systému a státnické disciplinovanosti větší části levice nemůže Le Penová nikdy vyhrát. V posledních letech se ale objevují i opačné názory.

Další informace:

Diskuse