Volby ve Francii: první kolo nakonec podle očekávání, druhé by mělo být těsné

Petr Jedlička

Emmanuel Macron i Marine Le Penová dostali v zásadě tolik hlasů, kolik předpovídaly průzkumy. Pro druhé kolo je dle aktuálních projekcí dělí jen nepatrný rozdíl, což je při kandidatuře nominanta krajní pravice ve Francii novinka.

Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Foto Eric Feferberg, Alain Jocard, AFP

O 1,4 milionu hlasů a 4,2 procentního bodu překonal nakonec stávající francouzský prezident Emmanuel Macron svoji nejsilnější vyzývatelku, Marine Le Penovou. Stalo se tak v neděli v prvním kole letošních prezidentských voleb. O konečném vítězi rozhodne druhé kolo 24. dubna, v němž se střetnou oba jmenovaní podobně jako při minulých volbách. Výsledek by měl být ovšem tentokrát těsnější.

„V roce 2017 dostali Macron a Le Penová v prvním kole podobný podíl hlasů jako letos, ve druhém ale Macron porazil soupeřku v poměru 66,1 ku 33,9 procenta. Tento rok by měl být rozdíl mnohem nižší. Podle aktuálních projekcí tři nebo až dokonce jeden procentní bod,“ hlásila do nočního vysílání France 24 zpravodajka Tracy McNicollová.

Velkým specifikem letošních voleb — a zároveň jedním z důvodů, proč by měl být Macron ve druhém kole slabší než minule — je propad kandidátů druhdy dominantních formací tzv. republikánské (protilepenovské) fronty: Valérie Pécressové z řad neogaullistických Republikánů a Anne Hidalgové ze Socialistické strany. O 600 tisíc hlasů více než minule naopak dostal radikálně levicový tribun Jean-Luc Mélenchon.

Štvavě protimuslimský komentátor Éric Zemmour, který se ještě před několika měsíci jevil jako pomyslný černý kůň voleb, zůstal nakonec na sedmi procentech.

Účast se letos propadla na 74,86 procenta, což je o tři procentní body méně než v roce 2017. Ve francouzském systému povinné (ale nevymáhané) volby jde o nejnižší číslo u daného typu voleb od roku 2002. Tehdy takřka třicetiprocentní neúčast pomohla do druhého kola k všeobecnému překvapení Jeanu-Mariemu Le Penovi, otci Marine Le Penové.

V levém výsledkovém sloupci oficiální zisky jednotlivých kandidátů z nedělních voleb, v pravém pak výsledky nejsilnější trojice minule. Grafika WmC/DR

Proč bude druhé kolo těsné

Důvodů, proč jsou Macronovy vyhlídky do druhého kola letos tak nejisté, třebaže v prvním kole vyhrál s větším náskokem než minule (dostal o přibližně 900 tisíc hlasů více, a to při nižší účasti), uvádí analytikové v zásadě šest:

  1. pošramocená image mladého prezidenta-reformátora, protože za svých prvních pět let nezměnil ve Francii mnoho (byť zčásti kvůli covidu). Asi jen 16 procent Francouzů si s ním doposud spojuje příslušné naděje,
  2. aktuální sociální tíseň části populace související s postcovidovou inflací, nárůstem cen energií a dalším otřesům kvůli ruské invazi na Ukrajinu,
  3. civilnější a mnohem lépe zvládnutá kampaň Marine Le Penové, která se — kromě jiného — přeorientovala z identitárních a bezpečnostních témat na sociální,
  4. celková atmosféra v zemi, kde se zejména mezi mladšími a středními generacemi rozšířil pocit politické bezvýchodnosti a dojem, že Macron hájí jen zájmy bohatých; a kvůli tomu klesající ochota aktivně volit „menší zlo“,
  5. Macronem takřka vypuštěná kampaň před prvním kolem, v níž by vysvětloval svou dosavadní politiku a to, jak a v čem na ní míní stavět v následujícím období,
  6. absolutní propad vlivu zmíněných tradičně dominantních stran francouzské politiky, které se proti lepenistům vždy spojovaly.

Jestliže v roce 2017 oslovovali prezidentští kandidáti Republikánů a Socialistů 9,5 milionů voličů, tedy asi čtvrtinu elektorátu, v letošním prvním kole šlo jen o 2,2 milionu, tedy přibližně 6,5 procenta. Při započítání zeleného kandidáta jde o 3,8 milionu. Jen pro štvavého komentátora Zemmoura — který hned v neděli podpořil do druhého kola Le Penovou — přitom hlasovalo 2,4 milionu Francouzů.

Řadu důležitých souvislostí obhlasuje sumář z výzkumů ohledně toho, co Francouzi na postupujících kandidátech oceňují — zatímco Macron získává vysoké skóre v kategoriích jako „dokáže zvládnout nenadálé krize“ či „působí prezidentsky“, Le Penová boduje u kritérií jako „rozumí strastem a obavám obyčejných lidí“ nebo „chce skutečnou změnu“.

Při volbách 2017 u ní mimochodem souhlasilo s tezí, že „rozumí strastem a obavám obyčejných lidí“ jen 22 procent Francouzů; letos jde o 42 procent, přičemž u Macrona o tři procenta.

Projekce pro druhé kolo zatím naznačují velice těsný výsledek. Grafika EuropeElects

Hlasy mélenchonovců

Zřejmě největší otázkou pro druhé kolo se zatím jeví chování Mélenchonových voličů. Jean-Luc Mélenchon sám k volbě Macrona jako „menšího zla“ nevyzval, apeloval jen na své stoupence, aby nevolili Le Penovou. To přitom podle průzkumů zvažovala až čtvrtina z nich. Výsledkem může nakonec být i to, že valná část z Mélenchonových 7,7 milionů zůstane 24. dubna doma, nebo vhodí do urny bílý protestní lístek.

Neznámou je také chování části voličů republikánky Pécressové. Ta sama sice Macrona podpořila, hlubší šetření ale odhalují, že výrazná skupina u Republikánů chce letos hlasovat pro změnu. Le Penová přitom krom nacionalistických a sociálních věcí slibuje třeba i „osvobodit podnikatele od diktatury úředních formalit a papírování“. Lepenistický ekonomický program též počítá se snižováním nejrůznějších daní.

Hodně bude teď záležet na čtrnáctidenní mezikampani. Není prozatím jasné, co Macron udělá a kam se takticky posune. Bude-li ale setrvávat v dosavadní poloze, reálně může s Le Penovou tentokrát i prohrát.

„Macron se dosud stylizoval do role rozumného a světu otevřeného centristy, který stojí v opozici k oběma extrémům. V letošních volbách ale posílil jak ten levicový, zastupovaný Mélenchonem a dvěma dalšími radikálně levicovými kandidáty s více než osmi miliony hlasů dohromady, tak pravicový. Le Penová a Zemmour dostali společně 10,5 milionu hlasů (…) Dohromady oba „extrémy“ — tedy jakoby hlavní Macronův protivník — navázaly v prvním kolem přes polovinu platných hlasů. A to znamená pro dosavadní strategii prezidenta vážné problémy,“ vysvětloval ve vysílání BBC v pondělí ráno Hugh Schofield, pařížský dopisovatel stanice.

advertisment
Diskuse
JP
April 11, 2022 v 11.29

Tento výsledek prvního kola (i když volbu prezidenta není možno stoprocentně identifikovat s volbami do parlamentu) plně potvrzuje to, co jsem napsal už pod článkem P. Janyšky před volbami: skutečně se tradiční strany (socialisté a konzervativci) čím dál tím více ztrácejí z politické scény, namísto toho jde trend na jedné straně ke středu, na straně druhé k vyhraněným pozicím na obou stranách politického spektra.

V každém případě se i ve Francii potvrdilo to, co se ukázalo už při volbách českých: naprostý propad tradiční levice.

Na straně druhé ovšem ve Francii výrazný úspěch levice radikální; nechybělo mnoho, a soupeřem Macrona by v druhém kole voleb byl Mélenchon, nikoli Le Penová.