Francouzi hlasují v neděli 24. dubna ve druhém kole svých prezidentských voleb. Na dalších pět let si vybírají hlavu státu, jež má v jejich poloprezidentském systému rozhodující postavení. Volit mohou mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty z prvního volebního kola — dosavadním prezidentem Emmanuelem Macronem a nacionální populistkou Marine Le Penovou. Alternativou je vhození bílého protestního lístku, zmarnění hlasu či volební neúčast.

Specifickou atmosféru letošních voleb jsme popsali již v předvolebních zprávách, pojednáních o tématech letošních voleb i celkové analýze. Publikovali jsme také předvolební anketu. Nyní, těsně před oznámením konečného výsledku, se patří doplnit ještě několik skutečností, které se váží k vývoji v posledních dnech, mezi prvním a druhým kolem. Zde výběr osmi zřejmě nejpodstatnějších.

1) Macron se před druhým kolem posunul do nesporného vedení

Zatímco v průzkumech kolem prvního kola se pohyboval rozdíl mezi oběma postupujícími na hranici statistické chyby, v posledních šetřeních už tomu tak nebylo. Stávající prezident Macron nad soupeřkou nesporně vedl. Běželo sice jen o rozdíl ve výši šest až patnáct procentních bodů, tedy nic podobného jako při volbách 2017. Přesto byl Macronův náskok už neoddiskutovatelný.

Pokud dopadne vše dle průzkumů — přičemž ve Francii mívají lepenisté tradičně nakonec spíše méně hlasů, než by měli dostat dle předpovědí —, získá Macron mezi 53 a 57,5 procenty, zatímco Le Penová 42,5 až 47 procent. Patří se připomenout, že při účasti cca 74 procent, jež byla letos ve Francii v prvním kole a v roce 2017 v kole druhém, odpovídá jedno procento přibližně 350 tisícům hlasů.

2) Le Penová může vyhrát v důsledku nízké účasti

Mimo okruh svých vlastních stoupenců je Emmanuel Macron ve Francii dnes spíše nepopulární. Většina Francouzů s jeho vládou spokojena není. Macronův approval rating je v červených číslech soustavně od ledna 2018. Marine Le Penová je ovšem neoblíbená ještě více.

V principu se dá počítat, že většina stoupenců všech zbylých kandidátů z prvního kola, s výjimkou příznivců štvavého komentátora Érica Zemmoura, bude mít sklon hlasovat spíše proti nacionalistce, a tedy pro Macrona. Velí tak ostatně i francouzská republikánská tradice. Otázkou je však, v jakých počtech tito lidé k volbám nakonec přijdou.

Analytikové se shodují, že největším volebním nebezpečím pro sloužícího prezidenta je vlažnost odhodlání těch, kdo pro něj nehlasovali už v prvním kole. S rostoucím náskokem Macrona na Le Penovou v průzkumech přitom toto nebezpečí paradoxně narůstá — nezapálení voliči totiž mohou snadněji nabýt dojmu, že jejich hlas proti Le Penové není nakonec potřeba.

Že by Le Penová sama například zdvojnásobila počet hlasů získaných v prvním kole tak, jako při minulých volbách Macron, se neočekává. Reálně však může stále zvítězit kvůli liknavosti potenciálních voličů protivníka.

3) Jak se zachovají voliči Mélenchona?

Vůbec nejbedlivěji sledují pozorovatelé, koho podpoří ve druhém kole voliči třetího nejúspěšnějšího kandidáta z kola prvního — levicového tribuna Jeana-Luca Mélenchona. V prvním kole 10. dubna obdržel 7,7 milionu hlasů — jen o 400 tisíc méně než Marine Le Penová. V následných průzkumech asi třetina jeho voličů uvedla, že míní podpořit Macrona. Asi šestina až čtvrtina — zde se jednotlivá šetření dost liší — naopak uvedla, že podpoří Le Penovou.