Volby ve Francii: hlavními tématy jsou letos kupní síla a životní náklady

Petr Jedlička

Vzrůst cen energií a postcovidová recese překryly nakonec i ruský vpád na Ukrajinu. Každý z prezidentských kandidátů má svůj plán, jak reagovat. Zatím však sociální těžkosti ženou voliče nejvíce k Marine Le Penové.

Protesty Hnutí žlutých vest ve Francii skončily s covidovou epidemií, jejich duch je ale před volbami cítit opět. Foto Philippe Lopez, AFP

Ani islám, ani přistěhovalectví, ani invaze na Ukrajinu, ba ani nezaměstnanost. Tématy číslo jedna těsně před letošními francouzskými volbami jsou nakonec kupní síla a životní náklady. Mluvit o nich musí všichni kandidáti, dominují mediálnímu pokrytí. Důvodem je dle relativní shody pozorovatelů trojkombinace důsledků postcovidové recese, růstu cen energií zesíleného krizí po ruské agresi a nedostatečné pozornosti sociálním dopadům vládní politiky, kterou prokázal Emmanuel Macron, dosavadní prezident.

„Není to tak, že by Francouzi neřešili válku na Ukrajině. Bylo to vidět ostatně na podpoře prezidenta Macrona, která po ruské invazi vzrostla. Nakonec se ale lidé rozhodují podle své peněženky,“ vysvětlil ve speciálu Al-Džaríry komentátor Hamid Chriet.

Téma je o to diskutovanější, že statisticky není situace Francouzů zase tak špatná — inflaci má Francie v rámci EU zatím podprůměrnou, zdražování elektřiny se reguluje. I malé zdražení základních potravin a dalšího potřeb je však zjevné a po covidovém útlumu se pociťuje dvojnásob.

„Když nyní lidé platí na konci měsíce účty, musí dát více peněz, než platili před tím. Toho si všimne každý. Platy přitom zdaleka tak rychle nerostou,“ uvedla na France 24 zpravodajka Kate Moodyová.

Ve Francii navíc za poslední rok výrazně vzrostla cena pohonných hmot, a to od ledna 2021 až o polovinu. Celková cena energií kvůli tomu vzrostla o 29 procent! To se promítá do takřka všeho a s ostatními problémy dále násobí. Nejvíce nespokojenosti zaznívá od důchodců a zaměstnanců továren, které omezují výrobu. A samozřejmě od příslušníků přímo zasažených profesí.

„Velké společnosti nám vylovují ryby, takže musíme dále na moře. Delší cesta přitom znamená více paliva, a když palivo ještě zdražuje, jsou o to dražší i ryby,“ shrnul názorně kumulativní efekt zdražovaní pohonných hmot jeden z rybářů v předvolební reportáži katarské televize.

Předvolební rozdělení Francouzů podle odpovědi na otázku, jaká ze stávajících krizí v zemi je podle nich ta hlavní: sociální, ekologická či krize identity. Grafika EuropeElect

Plány favoritů

Analytikové vidí v popsaném jevu jeden z hlavních důvodů, proč se dle průzkumů nyní tak daří Marine Le Penové — letošní kampaň proslulé nacionální populistky se totiž točí nejvíce právě kolem kupní síly, a to už od zimních měsíců. Konkrétně Le Penová slibuje zrušit dočasně DPH na sto základních komodit. Chce také radikálně snížit sazbu daně u nafty a benzínu, a to z dvaceti na 5,5 procenta.

Prezident Macron naproti tomu razí přímou regulaci růstu cen elektřiny a paliv, příspěvky na energie nízkopříjmovým domácnostem a dílčí snižování daní celkově. Nejsilnější levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon by pak rád ceny paliv a základního zboží prostě zmrazil, daně však nerušil.

Francouzi volí svého prezidenta letos 10. a 24. dubna. 12. a 19. června zvolí pak poslance Národního shromáždění.

advertisment