„Jsme ve válce,“ řekl v pondělí prezident Emmanuel Macron a ten termín použil celkem šestkrát. Jako by si vzpomněl na slovník Georgese Clemenceaua, „otce vítězství“ a ministra za 1. světové války. Francie se tak dostala ze stádia bezstarostnosti rovnýma nohama doprostřed válečné vřavy.

Macron promluvil do nynější atmosféry strachu a davové psychózy, která se přenesla z Číny do Evropy, a která je na kontinentu patrně nejvážnější od konce 2. světové války. Důvodem je zejména absence vakcíny na COVID-19. Na chřipku ve Francii loni zemřelo osm tisíc lidí, a to vakcína existuje.

Konec bezstarostnosti, je tu válka!

Slovo o tom, že vypukla válka, a to proti „neviditelnému nepříteli“, působilo v jeho projevu přesto trochu jako science-fiction. Od mladého prezidenta bychom spíše očekávali perspektivy dynamického optimismu. Tentokrát tomu bylo jinak. Od Macronova projevu z minulého čtvrtka, který byl spíše občanským apelem, se jeho slovník proměnil.

Pondělnímu „vystoupení k národů“ nechyběly zároveň všechny divadelní ingredience: tón se ale změnil, rétorský výkon nepostrádal racinovské školení. Zakaboněná a vážná tvář v tragickém okamžiku národní historie nepostrádala ani pevný vladařský stín.

Ještě před čtrnácti dny přitom navštívil prezident se svou chotí Brigitte divadlo; tentokrát nebyl urychleně vyveden bezpečnostními složkami, jak se stalo na vrcholu krize kolem důchodové reformy, kdy se ho část protestujících domáhala. Den před projevem, uprostřed prosluněné neděle, se Paříżané procházeli bras dessus bras dessous kolem Seiny.

To nyní, divadlo i promenády, v dosud známé podobě končí, mění totiž radikálně jmenovatele. Konec bezstarostnosti, konec zábavy. Je tu válka a s ní přichází i nový pořádek.

Demokracie versus koronavirus

O víkendu, před Macronovym válečným projevem, se ovšem k velkému překvapení zejména zahraničních pozorovatelů, ale i části politické opozice, uskutečnilo první kolo komunálních voleb. Ostře sledován byl zejména souboj o pařížskou radnici — zvítězila v něm socialistka Anne Hidalgová.

Macronova kandidátka Agnès Buzynová propadla. Bez pozornosti by neměly uniknout ani výsledky Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, které získalo hned v 1. kole pět měst — a v Perpignanu to vypadá, že zvítězí Louis Aliot, místopředseda RN a partner předsedkyně.

Druhé kolo se nyní odkládá, oznámil prezident Macron. Víkendové výsledky provázely velké polemiky: jak můże prezident na jednu stranu vyhlašovat zavření kaváren, na stranu druhou dovolit takové volební srocování? Opozice se nyní shodla: 2. kolo nebude. Nejdříve někdy v polovině června, proslýchá se.

Macron sice nyní nevyhlásil výjimečný stav, jako tomu bylo v případě teroristických útoků. Ale přijatá opatření jsou v zásadě dramatičtější, zvláště, co se týče občanských svobod.

Po dobu patnácti dní nebudou moci Francouzi chodit nejen kolem Seiny, ale ani do parku, aniž by k tomu měli speciální důvod a povolení, jež bude policií v ulicích kontrolováno, a jeho absence dokonce i penalizována. Pokuty oznámil krátce po prezidentovi v ostře konkrétním projevu ministr vnitra Christophe Castaner — budou se pohybovat od 38 do 135 euro.

Do ulic bylo povoláno na sto tisíc policistů a četníků. Počet nakažených koronavirem překročil počet 6573 a 148 lidí zemřelo. „Zůstaňte doma,“ hlásí Macronûv účet na Twitteru.

Vedlejším produktem nové války odložení důchodové reformy, o jejíž podobu se vedl ve Francii ostrý politický zápas. Do kdy? Pokud vše půjde dle očekávání, vrátí se do Senátu patrně na podzim.

První část zákona prošla díky paragrafu 49-3 Národním shromážděním. Další dva oddíly, kolem kterých se dosud vedla velká politická bitva, mají zatím pauzu. Nejen ve Francii zatím vítězí síly, které nejenže nikdo nezná, ale není je schopen ani správně pojmenovat. Není to ani tak válka jako spíše stav mysli.