Francouzská „válka“ s virem a pauza důchodové reformy

Josef Brož

Dramatická rétorika francouzského prezidenta zřejmě odpovídá vážnosti situace. Ve Francii na nákazu koronavirem k úterku zemřelo 148 lidí. Krize má už i politické důsledky: střet o důchodovou reformu se odkládá.

„Jsme ve válce,“ řekl v pondělí prezident Emmanuel Macron a ten termín použil celkem šestkrát. Jako by si vzpomněl na slovník Georgese Clemenceaua, „otce vítězství“ a ministra za 1. světové války. Francie se tak dostala ze stádia bezstarostnosti rovnýma nohama doprostřed válečné vřavy.

Macron promluvil do nynější atmosféry strachu a davové psychózy, která se přenesla z Číny do Evropy, a která je na kontinentu patrně nejvážnější od konce 2. světové války. Důvodem je zejména absence vakcíny na COVID-19. Na chřipku ve Francii loni zemřelo osm tisíc lidí, a to vakcína existuje.

Konec bezstarostnosti, je tu válka!

Slovo o tom, že vypukla válka, a to proti „neviditelnému nepříteli“, působilo v jeho projevu přesto trochu jako science-fiction. Od mladého prezidenta bychom spíše očekávali perspektivy dynamického optimismu. Tentokrát tomu bylo jinak. Od Macronova projevu z minulého čtvrtka, který byl spíše občanským apelem, se jeho slovník proměnil.

Pondělnímu „vystoupení k národů“ nechyběly zároveň všechny divadelní ingredience: tón se ale změnil, rétorský výkon nepostrádal racinovské školení. Zakaboněná a vážná tvář v tragickém okamžiku národní historie nepostrádala ani pevný vladařský stín.

×