Parlamentní volby ve Francii: Macron ztratil spolehlivou většinu

Petr Jedlička

V 577členné sněmovně bude mít prezidentův blok 245 křesel a levicová koalice NUPES 131 míst. Lepenisté získali 89 mandátů a gaullisté 64. Emmanuel Macron tak bude muset zřejmě vládnout s ad hoc podporou.

K volebním urnám v neděli dorazilo 46,2 procenta oprávněných voličů. To je o 3,6 procentního bodu více než v roce 2017, obecně na francouzské poměry ale stále málo. Foto Ludovic Marin, AFP

Vítězství, a přece porážku prezidentského bloku Ensemble přineslo nakonec druhé kolo francouzských parlamentních voleb. Kandidáti koalice stran podporujících Emmanula Macrona získali v neděli 38,57 procenta hlasů. V 577členém Národním shromáždění obsadí 245 křesel. To je sice o slušných 114 více než druhá nejúspěšnější kandidátka — levicová koalice NUPES v čele Jeanem-Lucem Mélenchonem —, avšak o 102 méně než doposud a zejména: o 44 křesel méně, než je potřeba na sněmovní většinu.

Podle expertního panelu francouzské státní televize jde o podobnou situaci, jakou zažila Francie po volbách 1988 — tehdy Mitterrandovi socialisté sice také vyhráli, ale nezískali většinu. Vládu pak přesto sestavil jejich volební lídr a předvolební premiér Michel Rocard, který se kromě vlastního bloku opíral střídavě o cestristy a o komunisty. Socialistům v roce 1988 ovšem chybělo jen 11 křesel.

V devadesátých letech se naopak dvakrát stalo, že prezidentova strana volby do Národního shromáždění přímo prohrála. Premiéra následně dělal zástupce jiného — vítězného — politického bloku, než zastupoval prezident (tzv. kohabitace). Tentokrát není zatím jasné, jak Macron se situací naloží.

„Před volbami se hodně mluvilo o dojednání pravicové koalice mezi Macronovým a gaullistickým blokem (tedy stranou Republikáni a jejími partnery). Republikáni však teď ohlásili odchod do opozice (…) Zatím nejpravděpodobněji se tak jeví menšinová vláda Macronova bloku s ad hoc vyjednáváním podpory k jednotlivým zákonům (…) Ve hře jsou ale i další možnosti, včetně opakování parlamentních voleb příští rok,“ hlásil do nočního vysílání BBC novinář Paul Kirby přímo z Paříže.

Rozložení křesel ve novém Národním shromáždění v grafice Euronews. Repro DR

Letošní volební výsledek se v posledku nejvíce slavil u dvou radikálních formací: u levicové koalice NUPES a lepenistického Národního sdružení (RN). NUPES získala ve druhém kole 31,6 procenta hlasů a bude mít 131 poslanců — o 73 více než členské strany koalice doposud. Národní sdružení získalo 17,3 procenta hlasů a bude mít 89 křesel. To je pro lepenisty — tradičně trestané francouzským volebním systémem — něco nevídaného. Po minulých volbách měli příkladně osm poslanců.

„V praxi to pro RN znamená možnost mít parlamentní klub, a díky němu více peněz i času na sněmovní vystupování. Dále získají právo dávat podněty Ústavní radě k posouzení ústavnosti jednotlivých zákonů, budou moci vyvolat hlasování o nedůvěře vládě a podobně (…) Především ale získají novou energii a také miliony eur státních příspěvků, které jim umožní poplatit dluhy, jež mají u maďarské a ruské banky,“ hlásila do nočního speciálu France 24 reportérka Alison Sargentová.

Nejméně úspěšnou z velkých kandidátek se ukázala nakonec být tradiční konzervativní pravice. Republikáni se spojenci získali ve druhém kole 7,3 procenta hlasů a obsadí 64 míst — o 72 méně než po minulých volbách.

Zbylých 48 křesel v 577členné sněmovně připadlo reprezentantům stran mimo čtyři hlavní bloky, regionalistickým subjektům a nezávislým kandidátům.

Proč lepenisté tak uspěli

V porovnání s očekáváními z prvního kola se dařilo zejména lepenistům. Podle projekcí z počátku minulého týdne měli získat maximálně 45 křesel. Nakonec obdrželi dvojnásobek. Macronův blok a levicová NUPES naopak očekáváním nedostáli a Republikání získali přibližně tolik, kolik jim bylo předvídáno.

První analýzy spojují lepenistické překvapení s kombinací velké neochoty části společnosti podpořit silný mandát Emmanuela Macrona do druhého období a podobně velkého odporu jiné části společnosti k mélanchonovské radikalizaci levice.

Strana Marine Le Penové tak v některých obvodech profitovala z malé účasti, protože levičáci nepřišli volit Macronovi kandidáty a naopak stoupenci prezidenta nevolili kandidáty levice. V jiných obvodech se lepenisté dostali pro mnohé dokonce do pozice menšího zla. Všechny čtyři velké bloky zároveň vedly kampaň proti všem ostatním. Proto tentokrát nevznikl silný antilepenistický blok, nebo-li republikánská fronta, jež lepenisty izolovával v minulosti.

V neposlední řadě je třeba zmínit změnu image strany a odpracovanou kampaň v terénu. Ta ostře kontrastovala zejména s výkonem Macronova bloku před druhým kolem, který závěr takřka úplně vypustil.

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse
June 21, 2022 v 16.42
Další informace z povolebních analýz

Výzkumníci Ipsos potvrdili domněnku zmíněnou ve zprávě: 72 procent Macronových stoupenců v okrscích, kde proti sobě stáli ve druhém kole levičák z NUPES a lepenista, zůstalo doma či zmarnilo hlas. Podobné procento stoupenců NUPES se přitom chovalo stejně v situaci, kdy stál proti sobě lepenista a Macronův kandidát.

A další zajímavá informace: Navzdory horečnatým mobilizačním snahám levice nepřišli en masse volit ani mladí, ani chudí. Účast voličů ve druhém kole pro kategorii 18-24 let byla 29 procent. Účast lidí z domácností s příjmem menším než 1200 eur za měsíc 36 procent. Možná i proto nakonec NUPES zaostala za očekáváními.

June 21, 2022 v 16.43
Co bude dále

Pro kontext odpovědi na tuto otázku si je zapotřebí uvědomit jednu věc: Francie nemá ustálenou tradici menšinových vlád a politiky kompromisů – i když občas nastane kohabitace, premiér (byť z jiné strany než prezident) mívá za sebou většinu. Tentokrát je ale něco takového těžko představitelného.

Ze zástupců NUPES odjeli na první schůzku s Macronem pouze předsedové socialistů Faure a komunistů Roussel; Mélenchon odmítl. Lepenisté pak oznámili, že budou podporovat pouze ty Macronovy politiky, které přesně odpovídají jejich programu – jmenovitě snižování DPH.

Nejlogičtějším spojencem bloku prezidenta je neogaullistická pravice, která mimochodem ovládá Senát. Ale ani ta se zatím nějak moc vstřícně netváří. Macron bude muset hodně ustupovat a následně složitě vyjednávat u všeho, co přes Národní shromáždění půjde. Je velice pravděpodobné, že lepenisté i levice se budou zhusta uchylovat k obstrukcím.

Co bude dále konkrétně: nejprve nastoupí nová vláda. Tři ministři současného kabinetu ve volbách prohráli a musí pryč. I Macronova mezivolební premiérka Elisabeth Bornová (která získala mandát, ale nese spoluodpovědnost za nevydařené volby) už podala demisi. Pokud by nepodala, sliboval Mélenchon vyvolat hlasování o nedůvěře. Nástupce/nástupkyně Bornové naznačí mnohé o probíhajících dohodách.

Pro následný parlamentní provoz se nabízí teorie, že Macron prohlasuje s levicí jeden ze svých velkých plánů – konkrétně sérii opatření pomáhající těm, jež zatěžuje stávající drahota – a s pravicí pak další – důchodovou reformu mimojiné zvyšující věk odchodu z 62 na 65. Jenomže opozice k jednomu či druhému plánu může chod parlamentu blokovat.

Jedna z předpovědí očekávatelného vývoje hovoří o rozpadu NUPES, jež není v programových otázkách stejně moc koherentní. Nejlépe je to vidět v přístupu k jaderné energii, EU a NATO. Jiná prognóza pak předpovídá rok nekonečných hádek a po něm předčasné volby. Dříve než za rok prezident Národní shromáždění rozpustit nemůže.