Macron zvítězil i podruhé, tentokrát ale „na Pompidoua“
Petr JedličkaFrancouzský prezident zvítězil s podobným podílem hlasů jako jeho předchůdce z roku 1969. Podobná byla i neúčast. Otázkou zůstává, jaký parlament by přiměl Macrona nedělat reformy neoliberálně, ale zároveň mu neznemožnil dělat cokoliv.
Je to veliké vítězství a zároveň není. Je to určitý oddech, ale zároveň s mnoha výhradami. Emmanuel Macron získal ve druhém kole nedělních prezidentských voleb 58,54 procent hlasů. To je více než svého času François Hollande, Nicolas Sarkozy, Valéry Giscard d’Estaing i François Mitterrand. Navíc jde o úspěšnou obhajobu prezidentského mandátu, což se ve Francii povedlo naposledy Jacquesi Chiracovi v roce 2002, proti otci Marine Le Penové.
Na druhou stranu: o oněch krásných sedmnáct procentních bodů — Marine Le Penová získala letos nakonec 41,46 procenta hlasů — zvítězil Macron nad soupeřkou z řad učesané, leč stále krajní pravice, zatímco jeho předchůdci bojovali vždy s mainstreamovými protivníky, tedy s chiracovskou výjimkou. Chirac přitom starého Le Pena porazil o 65 procentních bodů a Macron sám Le Penovou minule o 32 bodů.