Kdo vlastně zvítězil v nedělním 1. kole francouzských parlamentních voleb? Dle již oficiálních výsledků a výzkumných projekcí pro 2. kolo nikdo jednoznačně. Oslavy během povolební noci přitom probíhaly hned u čtyř formací: u bloku Ensemble prezidenta Macrona, u levicové koalice NUPES v čele s Jeanem-Lucem Mélenchonem, u tradiční neogaullistické pravice UDC-Republikáni i u Národního sdružení, tedy u lepenistů.

Macron a jeho tábor měli radost, jelikož těsně dostali nejvíce hlasů a ve druhém kole mají šanci na jednobarevnou většinu. Levice slavila, protože po sérii proher v posledních letech získala podobnou podporu jako prezidentův blok. Tradiční pravice byla ráda, že uhájila postavení, které ji dost možná zajistí roli nepostradatelného partnera pro prezidenta. A lepenisté se radovali, neboť oproti minulým volbám opět výrazně posílili.

„Jedinou nesporně poraženou figurou prvního kola je Éric Zemmour. (Provokativní esejista krajně pravicových názorů) získal se svou formací Reconquête jen lehce přes čtyři procenta hlasů a sám ve svém obvodě nepostoupil do druhého kola,“ uvedl v nočním speciálu France 24 Mathieu Doiret, analytik z agentury IPSOS.

S výjimkou Zemmourova neúspěchu jsou pozorovatelé při hodnocení nedělních výsledků zatím docela zdrženliví. Jedním z důvodů je, že každá z „úspěšných“ formací měla podstatně větší ambice — prezidentům blok si chtěl zopakovat úspěch z voleb 2017, kdy získal v prvním kole 7,3 milionů hlasů; nyní jich obdržel 5,9 milionu.

Mélenchonem sjednocená levice myslela zase na vlastní většinu nebo alespoň na jasné vedení, které by ji umožnilo usilovat o post premiéra. Při sečtení hlasů jednotlivých stran letošní koalice NUPES z voleb 2017 si ale polepšila jen z 5,7 milionu hlasů na 5,8 milionu.

Neogaullistický blok získal minule v prvním kole 4,9 milionu hlasů a letos tři miliony. Celková účast přitom klesla jen o jeden procentní bod. Lepenisté naopak vyrostli ze tří milionů v roce 2017 na 4,2 milionu. I tento zisk ovšem celkově odpovídá pouze 18,68 procenta letos odevzdaných hlasů, což znamená, že mezi Francouzi stále reprezentují jen menšinu.

„Jedinou jednoznačnou většinu, jíž ukázalo první kolo, představují ti, kteří volit nepřišli (…) Letošní neúčast 52,48 procent je historický rekord, který překonal ten dosavadní, z minulých voleb. Tehdy byla neúčast 51,30 procenta,“ píše v pondělním úvodníku Le Monde Jérôme Fenoglio.

Volební systém a prognózy pro druhé kolo

Francouzi volí svých 577 poslanců dvoukolově. Každý kandidát může svůj mandát získat buď už v prvním kole, a to když obdrží ve svém okrsku více než 50 procent hlasů od alespoň čtvrtiny okrskových voličů — takto bylo letos rozhodnuto pět okrsků. Anebo může vyhrát ve druhém kole o týden později, kdy se utkávají všichni kandidáti, kteří v prvním kole získali ve svých obvodech více než 12,5 procenta hlasů.