↗

Zisky jednotlivých bloků na základě exitpollů z nedělního večera. Oficiální výsledky se tentokrát lišily jen nepatrně. Repro z televizního vysílání

Kdo vlastně zvítězil v nedělním 1. kole francouzských parlamentních voleb? Dle již oficiálních výsledků a výzkumných projekcí pro 2. kolo nikdo jednoznačně. Oslavy během povolební noci přitom probíhaly hned u čtyř formací: u bloku Ensemble prezidenta Macrona, u levicové koalice NUPES v čele s Jeanem-Lucem Mélenchonem, u tradiční neogaullistické pravice UDC-Republikáni i u Národního sdružení, tedy u lepenistů.

Macron a jeho tábor měli radost, jelikož těsně dostali nejvíce hlasů a ve druhém kole mají šanci na jednobarevnou většinu. Levice slavila, protože po sérii proher v posledních letech získala podobnou podporu jako prezidentův blok. Tradiční pravice byla ráda, že uhájila postavení, které ji dost možná zajistí roli nepostradatelného partnera pro prezidenta. A lepenisté se radovali, neboť oproti minulým volbám opět výrazně posílili.

„Jedinou nesporně poraženou figurou prvního kola je Éric Zemmour. (Provokativní esejista krajně pravicových názorů) získal se svou formací Reconquête jen lehce přes čtyři procenta hlasů a sám ve svém obvodě nepostoupil do druhého kola,“ uvedl v nočním speciálu France 24 Mathieu Doiret, analytik z agentury IPSOS.

S výjimkou Zemmourova neúspěchu jsou pozorovatelé při hodnocení nedělních výsledků zatím docela zdrženliví. Jedním z důvodů je, že každá z „úspěšných“ formací měla podstatně větší ambice — prezidentům blok si chtěl zopakovat úspěch z voleb 2017, kdy získal v prvním kole 7,3 milionů hlasů; nyní jich obdržel 5,9 milionu.

Mélenchonem sjednocená levice myslela zase na vlastní většinu nebo alespoň na jasné vedení, které by ji umožnilo usilovat o post premiéra. Při sečtení hlasů jednotlivých stran letošní koalice NUPES z voleb 2017 si ale polepšila jen z 5,7 milionu hlasů na 5,8 milionu.

Neogaullistický blok získal minule v prvním kole 4,9 milionu hlasů a letos tři miliony. Celková účast přitom klesla jen o jeden procentní bod. Lepenisté naopak vyrostli ze tří milionů v roce 2017 na 4,2 milionu. I tento zisk ovšem celkově odpovídá pouze 18,68 procenta letos odevzdaných hlasů, což znamená, že mezi Francouzi stále reprezentují jen menšinu.

„Jedinou jednoznačnou většinu, jíž ukázalo první kolo, představují ti, kteří volit nepřišli (…) Letošní neúčast 52,48 procent je historický rekord, který překonal ten dosavadní, z minulých voleb. Tehdy byla neúčast 51,30 procenta,“ píše v pondělním úvodníku Le Monde Jérôme Fenoglio.

Volební systém a prognózy pro druhé kolo

Francouzi volí svých 577 poslanců dvoukolově. Každý kandidát může svůj mandát získat buď už v prvním kole, a to když obdrží ve svém okrsku více než 50 procent hlasů od alespoň čtvrtiny okrskových voličů — takto bylo letos rozhodnuto pět okrsků. Anebo může vyhrát ve druhém kole o týden později, kdy se utkávají všichni kandidáti, kteří v prvním kole získali ve svých obvodech více než 12,5 procenta hlasů.

Na základě zisků v prvním kole a informací o uzavřených spojenectvích lze přitom vždy už docela dopředu odhadnout v určitém rozmezí konečný výsledek. Letos se takto předvídá jednoznačné prvenství bloku prezidenta Macrona. Otázkou je jen, zda bude k vládnutí potřebovat partnery.

„Projekce Ifop pro TF1 předvídají Ensemble 275 až 305 mandátů a levicové koalici NUPES 175 až 205 mandátů. Projekce Ipsos pro France Télévisions pak prezidentovi předpovídá 255 až 295 mandátů a levici 150 až 190,“ shrnuje Paul Kirby na BBC s připomínkou, že mít jednobarevnou většinu ve francouzském Národním shromáždění znamená získat nejméně 289 mandátů.

↗

Projekce výsledných zisků mandátů a odhadovaná struktura nového Národního shromáždění. Repro z televizního vysílání

Perspektivy levice

Zvláště levice sjednocená s ambicí Jeana-Luca Mélenchona vnutit Macronovi tzv. kohabitaci, tedy spoluvládnutí prezidenta s premiérem z jiné formace, burcuje nyní ke druhému kolu s argumentem, že uvedené projekce mají jen malou váhu. Jak říkal v neděli sám Mélenchon, kandidáti koalice NUPES jdou do druhého kola ve více než pěti stech okrscích z 577 celkových. Podaří-li se zmobilizovat elektorát, může levice stále ještě vyhrát.

Analytikové ovšem kontrují dvěma námitkami: jednak k prvnímu kolu levice zmobilizovala oproti volbám 2017 navíc jen nějakých 120 tisíc hlasujících, což není ani jedno procento, a za druhé, v mnoha okrscích se již formuje jasný protimélenchonovský blok.

Zároveň ale platí: i kdyby NUPES získala letos ve druhém kole nejnižší z projektovaných počtů mandátů, stále to bude ona, a ne gaullistická ani lepenistická pravice, kdo bude v příštích letech liberálnímu Macronovi hlavní opozicí.