Hlavním vítězem francouzských regionálních voleb se stala velká neúčast

Josef Brož

Výsledky francouzských regionálních voleb, v nichž vítězily tradiční strany na levici i pravici, nemusí mít na blížící se prezidentské volby pražádný dopad. O šancích hlavních favoritů, Macrona a Le Penová řekly pramálo.

Regionální francouzské volby jsou vždy i přehlídkou spousty malých příběhů. Na Korsice zvítězil těmější nacionalista Gilles Simeoni, v mnoha zámořských državách — na Reunionu, na Guadalupe či v Guyaně — levice. Foto Pascal Pochard-Casabianca, AFP

Dvě kola regionálních voleb, jež se odehrály ve dnech 20. a 27. června, většina Francouzů — takřka přesně dva ze tří — bojkotovala. Míra neúčasti byla patrně tou nejzajímavější zprávou: ve druhém kole dosáhla úrovně 65,31 % a v prvním kole 66,71 %. Je to obrovský pokles oproti volbám v roce 2015, kde se účastnila obou kol zhruba polovina oprávněných voličů.

Ačkoli tak některým regionálním hráčům sice volební výsledky zvedly sebevědomí, skutečností zůstává, že režim Páté republiky je ze své povahy systémem kvaziprezidentským a prezidentské volby příští rok v dubnu, navzdory výsledkům voleb regionálních, patrně opět přivedou do ringu dva hlavní rivaly. Emmanuel Macron i Marine Le Penové zůstávají v rolích favoritů na postup do druhého kola.

Prezidentské volby příští rok v dubnu, navzdory výsledkům voleb regionálních, patrně opět přivedou do ringu dva hlavní rivaly. Foto Philippe Wojazer, AFP

Macrona z klidu nevyvedly ani dvě facky

Nepleťme si tedy optiku. V záplavě hodnocení výsledků francouzských regionálních voleb v evropských médiích se objevuje častá úvaha, že byly pro oba favority volby prezidentské vážným varovným vzkazem.

To možná ano, ale rozhodně jej není na místě přeceňovat. Oba sice viditelně ztratili — Macronovi se nepodařilo své hnutí Republika na pochodu (LREM) v regionech patřičně zakotvit, Le Penová a její Národní sdružení (RN) zase ztratilo celou třetinu ze svých dosavadních zastupitelů.

Výsledky francouzských regionálních voleb přehledně shrnuje tabulka. Po jménech regionů, následují jména dosavadních a nových regionálních prezidentů a jejich stranická příslušnost. LR značí republikány, PS socialisty. Z přehledu je zjevné, že žádný podstatnější posun se letos nekonal. Tabulka WmC

Ovšem pro jejich budoucí ambice to v zásadě nic nemění. Pozoruhodným způsobem to dokládají hned dva výzkumy, provedené bezprostředně po volbách. Výzkum Odoxa-Dentsu Consulting pro France Inter a Presse régionale zachytil, že tři čtvrtiny Francouzů považují výsledek voleb za „osobní neúspěch“ prezidenta Macrona, dvě třetiny si přejí „změnu politiky“, a 56 % si dokonce přeje vládní obměnu. Přesto se Macronova popularita stabilizovala na neuvěřitelných 41 %.

Rovněž v nejnovějším výzkumu Kantar Public pro Le Figaro magazine to pro Macrona vypadá dobře: polepšil si o čtyři body na 39 %. Při bližším pohledu zaujme, že za posledních osm měsíců je Macronova popularita vyrovnaná a blíží se číslům, jichž ve stejné fázi svého vládnutí dosahoval prezident François Mitterrand.

Není proto divu, že v první reakci na regionální „volební facku“ řekl prezident magazínu Elle, že rozhodně nehodlá měnit premiéra Jeana Castexe. „Lokální volby nemají národní důsledky, a proto v příštích měsících či týdnech se změnou předsedy vlády nepočítám,“ řekl stručně.

×