Anne Hidalgová, prezidentská naděje francouzských socialistů

Dominik Plíhal

Pařížská starostka získá nominaci socialistů, což dnes ovšem ve Francii znamená mnohem méně nežli dřív. O jejích nadějích patrně rozhodne, zda ji už před prvním kolem podpoří zelení. Každopádně její politika může inspirovat i u nás.

Snížení rychlostního limitu na třicet kilometrů v hodině na celém území Paříže má podporu dvou třetin tamějších občanů. Foto Jacques Paquier, WmC

Když se pařížská starostka Anne Hidalgová ukázala o víkendu 28. a 29. srpna na letní škole socialistické strany v Blois a přednesla svůj projev, bylo přítomným jasné, že před nimi stojí kandidátka na prezidentský úřad. To ostatně nepřímo potvrdilo i vedení strany, které při stejné příležitosti oznámilo, že nebude pořádat primární volby. Své rozhodnutí zdůvodnilo obavami z názorových rozepří, které se ve straně projevily při posledních primárkách v roce 2017 a které se podle mnohých straníků i komentátorů spolupodílely na prohře socialistického kandidáta Benoîta Hamona.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Anne Hidalgové se tak otevřela přímá cesta do volebního souboje o prezidentský post, který se odehraje v dubnu příštího roku. Oznámení o jejím oficiálním vstupu do kampaně se očekává na kongresu Socialistické strany, který se uskuteční 18. a 19. září.

O kandidatuře Anne Hidalgové se začalo v médiích vážněji hovořit už v prosinci 2020, kdy oznámila spuštění ideové platformy, na níž prezentuje soubor deseti principů shrnujících její politické přesvědčení. Důraz klade především na přechod k zelenější a solidárnější ekonomice, ale také na boj proti diskriminaci a regionálním nerovnostem.

Na začátku tohoto roku se pak vydala právě do regionů, hojně navštěvovala oblíbené socialistické politiky a političky, aby ukázala, že ji zajímají i mimopařížská témata. Častěji se také vyjadřovala k mezinárodním otázkám a kritizovala mnohá opatření zaváděná během pandemie současným prezidentem Emmanuelem Macronem.

Důkazem, že svou kandidaturu bere vážně, je i očekávané vydání její autobiografe. Publikace vlastní knihy je ve Francii považována za neformální podmínku pro vstup do klání o elysejský palác.

Velké projekty Anne Hidalgové

Úspěchů a předností, na nichž bude Anne Hidalgová svou kampaň pravděpodobně stavět, je několik. Těmi nejvýraznějšími jsou dlouholetá zkušenost s vládnutím ve francouzské metropoli, schopnost sjednotit různé politické proudy a ambiciózní plány na ozelenění hlavního města, z nichž některé mají být dokončeny před konáním olympijských her v Paříži v roce 2024.

Starostkou největšího francouzského města je Anne Hidalgová od roku 2014, kdy vystřídala socialistu Bertranda Delanoëa, a stala se tak první ženou v úřadu. V komunálních volbách v roce 2020 se postavila do čela levicové kandidátky Paříž společně, na které se setkali vedle socialistů jak zástupci komunistické strany, tak ekologických formací.

Ve volbách poznamenaných celosvětovou pandemií nakonec zvítězila, čímž zahájila své druhé funkční období. Svým úspěchem rovněž ukázala, že spolupráci mezi levicovými uskupeními pokládá nejen za možnou, ale i za žádoucí.

Společnou vizí, díky které se jí podařilo sjednotit politiky z různých stran, je vytvoření města krátkých vzdáleností připraveného čelit výzvám 21. století, jako jsou dopady klimatické změny či nadměrné znečištění vzduchu, které jen v hlavním městě zapříčiňuje okolo pěti tisíc předčasných úmrtí ročně. Hlavní vlajkovou lodí současné radnice je ambiciózní plán na zelenou přestavbu metropole.

Velkými projekty Anne Hidalgové jsou velkorysá přestavba bulváru Champs-Élysées či okolí Eifellovy věže. V případě obou prostranství se mohou chodci a cyklisté těšit na zelenější a bezpečnější veřejný prostor.

Pod palbou kritiky za dopravní zácpy a zadlužování

Upřednostňování pěší a cyklistické dopravy na úkor dopravy automobilové je nedílnou součástí strategie města. A tak ve městě ubývají silniční pruhy a parkovací místa, a zároveň vznikají nové cyklostezky, pěší zóny a zelené plochy.

Starostčin tým ostatně plánuje do roku 2030 vytvořit páteřní síť cyklistických tras o celkové délce 650 km. Spolu s tím radnice omezuje pohyb automobilů po městě, což na straně zastánců automobilové osobní přepravy vyvolává nemalý odpor, který rezonuje v mnohých médiích.

Zpráva o snížení maximální rychlosti třicet kilometrů v hodině na téměř celém území Paříže se ostatně objevila i na českých zpravodajských serverech. Tento krok radnice je však třeba chápat nejen jako samoúčelnou restrikci, ale jako součást dlouhodobého plánu na snížení emisí z dopravy a zvýšení bezpečnosti. Rozhodnutí města navíc podporují téměř dvě třetiny Pařížanů.

Vedle omezování individuální silniční dopravy je Anne Hidalgová často kritizována za prohlubování zadlužení města. A také za snahu o zvyšování některých místních poplatků a daní, především těch spojených s vlastnictvím nemovitostí a turismem.

Jejím dalším handicapem může být, že stojí v čele hlavního města, které je pro četné mimopařížské obyvatele místem zcela odtrženým od všedních problémů v regionech. Aby pařížská politička ukázala, že je připravena naslouchat všem Francouzům a Francouzkám, hledá spojence mezi úspěšnými regionálními politiky, kteří by voliče přesvědčili, že transformaci francouzského hospodářství lze uskutečnit solidárně a spravedlivě. Že jí čeká nelehký úkol, potvrzují i výsledky posledních předvolebních průzkumů, které jí přisuzují mezi šesti a deseti procenty voličské přízně.

Mnoho silných kandidátů a naděje pro roztříštěnou levici

Na rozdíl od situace v Paříži se na celostátní úrovni na vstřícnost ke spolupráci ze strany dalších levicových stran spoléhat nemůže. Prvním důvodem je, že socialisté nejsou po rozporuplné vládě prezidenta Françoise Hollanda nejsilnější levicovou stranou, tou se stalo hnutí Nepoddajná Francie Jeana-Luca Mélenchona.

Dalším důvodem je poměrně pozdní vstup pařížské starostky do předvolebního klání. Zmíněný Mélenchon či předseda Zelených Yannick Jadot, kteří mohou vystupovat z pozice lídrů opozičních a velkou politikou neposkvrněných stran, již svou kandidaturu veřejně ohlásili. V případě Zelených se však ještě odehrají v září primárky, v nichž se střetne pět kandidátů.

Silní kandidáti se ostatně začínají formovat i na opačném pólu francouzské politické krajiny. Současnému prezidentovi začíná šlapat na paty zástupce konzervativních republikánů Xavier Bertrand, dlouholetý ministr práce ve vládách prezidenta Nicolase Sarkozyho. Konkurence dokonce roste i v národně-konzervativním táboře. O část skalních voličů Marine Le Penové se bude s vysokou pravděpodobností ucházet novinář Éric Zemmour, který se v září chystá na turné se svou novou knihou.

Vzhledem k dosud nevídané fragmentizaci politických uskupení tak bude pro Anne Hidalgovou klíčové, aby našla spojence. Jistou nadějí by mohla být spolupráce se zelenými, která se socialistům vyplatila už v obecních i regionálních volbách. K možné dohodě by mohl přispět jak její apel na ekologickou transformaci, tak umění kompromisu.

Jestli se jí to nakonec podaří, mohla by se po Ségolène Royalové stát druhou kandidátkou Socialistické strany s dostatečnou voličskou podporou, jež by jí mohla zajistit účast v druhém kole voleb. A za jistých okolností i celkové vítězství.

Diskuse