Váš názor je pro nás důležitý

Společně s 12 evropskými mediálními partnery jsme součástí projektu PULSE: evropské iniciativy podporující mezinárodní novinářskou spolupráci.

Napište nám do dotazníku, co z dění v Evropě vás nejvíce zajímá, o jakých zemích byste chtěli číst více nebo nám dejte tip na témata, kterých jsme si zatím nevšimli.

Otevřít dotazník

Francouzská levice zaujala dalšími prezidentskými primárkami, tentokrát zdola

Petr Jedlička

Kolektiv aktivistů zorganizoval dodatečné klání mezi nominanty hlavních levicových stran a několika dalšími osobnostmi. Vítězka Christiane Taubirová dle pozorovatelů spíše neprorazí. Inspirativní však může být použitá metoda.

Lidových primárek se zúčastnilo na půl milionu Francouzů. Vítězka Christiane Taubirová je v zemi známa jako bývalá antikolonialistická aktivistka, exposlankyně za Socialistickou stranu a po roce 2012 ministryně spravedlnosti. Foto Joel Saget, AFP

Francouzská levice zaujala dalšími primárkami, v nichž se pokouší vybrat kandidáta k jarním prezidentským volbám. Vedle několika separátních primárek, jež si zorganizovaly minulý rok nejznámější levicové strany, skončily v neděli 30. ledna takzvané Lidové primárky organizované nepartajními levicovými aktivisty.

Iniciátoři z řad politických, ekologických, feministických a dalších spolků představili zájemcům profily sedmi kandidátů, z nichž tři — Jean-Luc Mélenchon z La France Insoumise, zelený Yannick Jadot a socialistika Anne Hidalgová mají již nominace svých vlastních stran a vedou vlastní kampaň.

Zájemci o primárky se mohli zaregistrovat a následně každému ze sedmi nabízených přiřadit hodnocení na škále od „nevyhovující“ po „velice dobrý“. Oficiálním cílem bylo vybrat ne ideálního, ale pro širší levicové voličstvo přijatelného společného kandidáta.

V primárkách nakonec hlasovalo na půl milionu lidí a nejlepší hodnocení získala devětašedesátiletá Christiane Taubirová — bývalá antikolonialistická aktivistka z Francouzské Guyany, exposlankyně za Socialistickou stranu a po roce 2012 ministryně spravedlnosti.

„Přijímám tuto nominaci a s ní spojenou odpovědnost (…) Pokusím se jednat s každým z ostatních kandidátů (…), neboť naše naděje spočívá v jednotě a společném postupu,“ řekla Taubirová v pondělí na zvláštní tiskové konferenci.

Šance nevalné

Znalci francouzské politiky se více méně shodují, že reálné šance Taubirové letos uspět jsou navzdory primárkám malé. Ani jeden z trojice známých kandidujících levičáků — Mélenchon, Jadot, Hidalgová — ideu Lidových primárek nepodpořil a mandát Taubirové neuznal. Podobně se vyslovili i lídři malých radikálně levicových formací jako Philippe Poutou nebo Nathalie Arthaudová, kteří nebyli do výběru kandidátů sami zahrnuti.

Půl milionu hlasů navíc není ve Francii zase tak mnoho — současný prezident Emmanuel Macron získal v prvním kole minulých voleb 8,5 milionu, Marine Le Penová 7,6 milionu, Jean-Luc Mélenchon sedm milionů a podobně.

Na dvě třetiny Francouzů chce přitom podle již několika šetření hlasovat letos pro „pravicového, pravostředového nebo nacionalistického kandidáta“.

„(Christiane Taubirová) teď asi doufá, že díky primárkám poskočí v průzkumech a že se za ní následně postaví někteří známější, ale slábnoucí kandidáti. Konkrétně by mohlo jít o pařížskou starostku Anne Hidalgovou, jež má už nyní menší podporu než Taubirová, a případě nominanta Zelených Yannicka Jadota. I tak by však pro ni bylo velkou výzvou postoupit při vlastních volbách alespoň do druhého kola,“ vysvětlil v pondělí na France 24 novinář Marc Perelman.

Aktuální podpora jednotlivých prezidentských kandidátů. Grafika EuropeElect, Twitter

Zajímavý model

Ideologicky a programem reprezentuje Taubirová důsledně liberální levici či — podle některých politologů — jakýsi macronismus zleva. Z Hollandovy vlády ostatně odešla v roce 2016 čistě z lidskoprávních důvodů — pro nesouhlas se změnami ústavy směrem k možnosti zbavovat teroristy občanství. Je tak otázkou, zda by ji politikové typu Jeana-Luca Mélenchona nakonec i třeba v případě většího náskoku podpořili.

Z původní sedmice levičáků v Lidových primárkách se k aktivní pomoci jejich vítězce přihlásili zatím jen socialistický europoslanec Pierre Larrouturou a regionální politička-aktivistka Charlotte Marchandiseová. I proto pozorovatele zaujal na primárkách častěji způsob volby než jejich výsledek.

„Je to zajímavá věc z dlouhodobé perspektivy, z hlediska volebních mechanismů a prohlubování demokracie. Z krátkodobého hlediska jde ale spíše o další chaotickou vlnu v již tak neuspořádaném moři levicových kandidátů,“ uvedl pro France 24 Bruno Cautrés ze Sciences Po.

„Je vskutku důležitou otázkou, zda může být výběr kandidáta, jenž nejméně rozděluje, cestou k vítězství. Z dnešní politiky nejen ve Francii se totiž zdá, že žádoucími přednostmi pro podobné boje jsou spíše síla osobnosti a jasný hlas snadno odlišitelný od ostatních,“ připomněl Davide Basso na francouzském Euractivu.

Francouzi zvolí svého dalšího prezidenta letos 10. a 24. dubna. Favoritem je dle stávajících průzkumů dosavadní prezident Emmanuel Macron. Za ním následují nacionální populistka Marine Le Penová, neogaulistka Valérie Pecrésseová a televizní ultranacionalista Éric Zemmour.

Další informace: