Francouzská levice zaujala dalšími prezidentskými primárkami, tentokrát zdola

Petr Jedlička

Kolektiv aktivistů zorganizoval dodatečné klání mezi nominanty hlavních levicových stran a několika dalšími osobnostmi. Vítězka Christiane Taubirová dle pozorovatelů spíše neprorazí. Inspirativní však může být použitá metoda.

Lidových primárek se zúčastnilo na půl milionu Francouzů. Vítězka Christiane Taubirová je v zemi známa jako bývalá antikolonialistická aktivistka, exposlankyně za Socialistickou stranu a po roce 2012 ministryně spravedlnosti. Foto Joel Saget, AFP

Francouzská levice zaujala dalšími primárkami, v nichž se pokouší vybrat kandidáta k jarním prezidentským volbám. Vedle několika separátních primárek, jež si zorganizovaly minulý rok nejznámější levicové strany, skončily v neděli 30. ledna takzvané Lidové primárky organizované nepartajními levicovými aktivisty.

Iniciátoři z řad politických, ekologických, feministických a dalších spolků představili zájemcům profily sedmi kandidátů, z nichž tři — Jean-Luc Mélenchon z La France Insoumise, zelený Yannick Jadot a socialistika Anne Hidalgová mají již nominace svých vlastních stran a vedou vlastní kampaň.

Zájemci o primárky se mohli zaregistrovat a následně každému ze sedmi nabízených přiřadit hodnocení na škále od „nevyhovující“ po „velice dobrý“. Oficiálním cílem bylo vybrat ne ideálního, ale pro širší levicové voličstvo přijatelného společného kandidáta.

V primárkách nakonec hlasovalo na půl milionu lidí a nejlepší hodnocení získala devětašedesátiletá Christiane Taubirová — bývalá antikolonialistická aktivistka z Francouzské Guyany, exposlankyně za Socialistickou stranu a po roce 2012 ministryně spravedlnosti.

„Přijímám tuto nominaci a s ní spojenou odpovědnost (…) Pokusím se jednat s každým z ostatních kandidátů (…), neboť naše naděje spočívá v jednotě a společném postupu,“ řekla Taubirová v pondělí na zvláštní tiskové konferenci.

Šance nevalné

Znalci francouzské politiky se více méně shodují, že reálné šance Taubirové letos uspět jsou navzdory primárkám malé. Ani jeden z trojice známých kandidujících levičáků — Mélenchon, Jadot, Hidalgová — ideu Lidových primárek nepodpořil a mandát Taubirové neuznal. Podobně se vyslovili i lídři malých radikálně levicových formací jako Philippe Poutou nebo Nathalie Arthaudová, kteří nebyli do výběru kandidátů sami zahrnuti.

Půl milionu hlasů navíc není ve Francii zase tak mnoho — současný prezident Emmanuel Macron získal v prvním kole minulých voleb 8,5 milionu, Marine Le Penová 7,6 milionu, Jean-Luc Mélenchon sedm milionů a podobně.

Na dvě třetiny Francouzů chce přitom podle již několika šetření hlasovat letos pro „pravicového, pravostředového nebo nacionalistického kandidáta“.

„(Christiane Taubirová) teď asi doufá, že díky primárkám poskočí v průzkumech a že se za ní následně postaví někteří známější, ale slábnoucí kandidáti. Konkrétně by mohlo jít o pařížskou starostku Anne Hidalgovou, jež má už nyní menší podporu než Taubirová, a případě nominanta Zelených Yannicka Jadota. I tak by však pro ni bylo velkou výzvou postoupit při vlastních volbách alespoň do druhého kola,“ vysvětlil v pondělí na France 24 novinář Marc Perelman.

Aktuální podpora jednotlivých prezidentských kandidátů. Grafika EuropeElect, Twitter

Zajímavý model

Ideologicky a programem reprezentuje Taubirová důsledně liberální levici či — podle některých politologů — jakýsi macronismus zleva. Z Hollandovy vlády ostatně odešla v roce 2016 čistě z lidskoprávních důvodů — pro nesouhlas se změnami ústavy směrem k možnosti zbavovat teroristy občanství. Je tak otázkou, zda by ji politikové typu Jeana-Luca Mélenchona nakonec i třeba v případě většího náskoku podpořili.

Z původní sedmice levičáků v Lidových primárkách se k aktivní pomoci jejich vítězce přihlásili zatím jen socialistický europoslanec Pierre Larrouturou a regionální politička-aktivistka Charlotte Marchandiseová. I proto pozorovatele zaujal na primárkách častěji způsob volby než jejich výsledek.

„Je to zajímavá věc z dlouhodobé perspektivy, z hlediska volebních mechanismů a prohlubování demokracie. Z krátkodobého hlediska jde ale spíše o další chaotickou vlnu v již tak neuspořádaném moři levicových kandidátů,“ uvedl pro France 24 Bruno Cautrés ze Sciences Po.

„Je vskutku důležitou otázkou, zda může být výběr kandidáta, jenž nejméně rozděluje, cestou k vítězství. Z dnešní politiky nejen ve Francii se totiž zdá, že žádoucími přednostmi pro podobné boje jsou spíše síla osobnosti a jasný hlas snadno odlišitelný od ostatních,“ připomněl Davide Basso na francouzském Euractivu.

Francouzi zvolí svého dalšího prezidenta letos 10. a 24. dubna. Favoritem je dle stávajících průzkumů dosavadní prezident Emmanuel Macron. Za ním následují nacionální populistka Marine Le Penová, neogaulistka Valérie Pecrésseová a televizní ultranacionalista Éric Zemmour.

Další informace:

advertisment