Francouzskou smírnou levici tvořenou velkou Socialistickou stranou (PS) a několika malými subjekty, jež s PS úzce spolupracují, povede do letošních voleb Benoît Hamon — zástupce radikálního křídla socialistů, předák studentských protestů z přelomu osmdesátých a devadesátých let a v letech 2012 — 2014 ministr školství, jenž ovšem vládu prezidenta Hollanda opustil na protest proti její příliš protržní politice.

Hamon vyhrál nejprve 22. ledna první kolo otevřených primárek, v nichž se ve Francii může každý stoupenec smírné levice po registraci a zaplacení jednoho eura podílet na výběru prezidentského kandidáta. Nyní v neděli potom zvítězil i v kole druhém, a to nad středovějším Manuelem Vallsem, do loňska Hollandovým premiérem.

Podle pozorovatelů zvítězil Hamon zejména díky proměně nálad voličů levicových stran a nespokojenosti s dosavadní politikou PS zosobňovanou Hollandovou vládou. Na rozdíl od praktika Vallse, jenž se prezentoval jako razantní, zkušený a kompetentní zastánce Třetí cesty — a který byl vnímán jako obratnější pokračovatel Hollandovy politiky —, vystupoval Hamon v primárkách jako samorost, idealista, upřímný a důsledný levičák a reprezentant radikální pozitivní vize.

Zcela otevřeně Hamon už od počátku připouštěl, že ho inspiroval ke stylu i obsahu kandidatury americký levicový demokrat Bernie Sanders. Rovněž z idealistických pozic pak okomentoval i svoje vlastní vítězství: „Není nic silnějšího než myšlenka, pro níž nadešla správná chvíle. A naše chvíle právě nadchází,“ uvedl v odkazu na známý výrok Victora Huga.

Spojení levice

Zatímco vítězství Benoîta Hamona v prvním kole primárek čekala pouze menšina pozorovatelů, ve druhém byl jasným favoritem — získal proti Vallsovi totiž podporu od dalšího důsledného levičáka z PS Arnauda Montebourga, jenž skončil v prvním primárkovém kole třetí.

Znalci francouzské politiky se ovšem shodují, že ten obtížnější boj Hamona teprve čeká. V průzkumech k vlastním prezidentským volbám se umísťuje prozatím až jako čtvrtý; konkrétně má dle nedělního šetření Kantar-Sofres-OnePoint přibližně 15procentní podporou.

Zaostává tak za národovkyní Marine Le Penovou (prodpora 25 procent), konzervativcem Françoisem Fillonem (22 procent) i liberálem Emmanuelem Macronem (21 procent). To je pro reprezentanta tradičně dominantní části francouzské levice unikum.