Francouzští socialisté jasně pro změnu: v primárkách uspěli radikálové

První kolo prezidentských primárek PS vyhrál nečekaně Benoît Hamon z důsledně levicového křídla strany. Hned třetí skončil pak jeho spojenec. Znalce zaujal také Hamonův program, který počítá se zavedením garantovaného příjmu pro všechny.

(pjed)

23.01.2017 23:58

A3

Vítěz primárek Benoît Hamon vlevo nahoře, vpravo pak spolupostupující Manuel Valls. Dole Hamonův spojenec a třetí v pořadí Arnaud Montebourg. Foto Elysée/Alchetron/PS

Související

Jasným ne pro pokračování stávajícího politického kurzu reprezentovaného prezidentem Hollandem a jasným požadavkem zásadní změny skončilo v neděli 22. ledna první kolo prezidentských primárek francouzské smírné levice kolem Socialistické strany (PS). Shoduje se na tom většina pozorovatelů i znalců tématu.

Největší počet hlasů získal překvapivě zástupce radikálního křídla PS, vůdce studentských protestů z přelomu osmdesátých a devadesátých let a v letech 2012 – 2014 ministr školství Benoît Hamon. Třetí skončil zároveň další reprezentant důsledné levice v PS Arnaud Montebourg, a to též s velice slušnou podporou.

Původním favoritem primárek, v nichž si stoupenci Socialistické strany a jejich spojeneckých straniček vybírají společného kandidáta pro letošní prezidentské volby, byl přitom Manuel Valls: Hollandův energický ministr vnitra a po roce 2014 i premiér.

Hamon však dokázal Vallse porazit v poměru 36,4 procenta ku 31,1 procenta, to jest o 66 tisíc hlasů. A většinu zbytku hlasů – 17,5 procenta – získal právě Montebourg.

„Žádná rána z čistého nebe to není, protože Valls byl nejvíce ze všech kandidátů spojován s prezidentem Hollandem, jenž je dnes krajně neoblíbený, a u Hamona bylo zřejmé, že jeho podpora roste po každé primárkové debatě (...) Přesto se čekalo, že se hlas důsledné levice více rozptýlí a Valls nakonec vyhraje (...) Jasný požadavek změny u většiny stoupenců PS je nyní neoddiskutovatelný,“ shrnul v nedělním pásmu France 24 Thomas Guénolé, politolog z Pařížského institutu politických studií.

Význam primárek a Hamonův program

O prezidentském nominantovi francouzské smírné levice rozhodne definitivně až druhé primárkové kolo 29. ledna, v němž se střetnou dva nejúspěšnější z kola prvního, tedy právě Hamon a Valls. Konečný vítěz potom se pokusí postoupit z prvního kola vlastních prezidentských voleb 23. dubna a vyhrát kolo rozhodující 7. května.

V průzkumech k vlastním volbám se nyní nominanti PS jako tradičního hegemona francouzské levice umisťují až za národovkyní Marine Le Penovou, vítězem primárek konzervativní pravice François Fillonem, nestranickým, leč k protrežní levici blízkým liberálem Emmanuelem Macronem a dokonce i krajně levicovým lídrem Jeanem-Lucem Mélenchonem.

Pozorovatelé ovšem připomínají, že aktuální primárkový střet není důležitý jen hlediska vlastních voleb, ale i kvůli hledání nové vize – cesty, jíž by se měli socialisté i strany sociálnědemokratického typu obecně v budoucnu ubírat.

Pomyslným černým koněm letošních prezidentských voleb se zatím jeví být Emmanuel Macron – nestranický ministr financí v Hollandově vládě a známý protržní liberál. Foto archiv 20minutes.fr

Benoît Hamon nabídl při líčení oné cesty do budoucna důraz na vstřícnost, pozitivní program a uvěřitelnost po vzoru amerického Bernieho Sanderse, k jehož stylu se osobně přihlásil. Obecně slíbil se řídit především podle toho, zda-li konkrétní nabízející se ekonomické a sociální politiky, mezi nimiž by jako prezident volil, budou přispívat k snížení nezaměstnanosti a podpoře růstu, nebo nikoliv.

Zároveň specificky programově se Hamon vymezil jasnou podporou pro zavedení garantovaného základního příjmu jako nástroje pomáhajícího snížit chudobu, omezit kriminalitu mládeže z problémových čtvrtí a čelit postupu digitální revoluce a automatizace práce současně.

Základní příjem by měl být v Hamonově pojetí zaváděn postupně – nejprve pro Francouze ve věku 18 až 25 let se vstupní státní dotací ve výši 45 miliard eur (1,2 bilionu korun, tedy ve výši ročního rozpočtu ČR), poté i pro ostatní. Současnou podporu v nezaměstnanosti by měla v rámci reformy nahradit jednotná dávka ve výši 600 eur měsíčně, a to poskytovaná i těm nezaměstnaným, kteří o ni nežádají. Konečná výše základního příjmu by měla pak dosáhnout 750 až 800 eur měsíčně.

Náklady na reformu by chtěl Hamon platit z vyššího zdanění bohatých. Kvůli automatizaci by navíc rád zavedl 32hodinový pracovní týden namísto současného 35hodinového a důsledně zdanil i práci robotů.

Podobně jako všichni ostatní uchazeči přislíbil i Hamon více peněž pro policii a školené soudce na boj s teroristickými buňkami i více prostředků na armádu a výzvědné služby. Na rozdíl od středního proudu PS se ale vymezil vůči selektivní aplikaci principů francouzského sekularismu na muslimy i specificky proti zákazům burkin zavedeným v létě některými starosty. Hamonův soupeř Manuel Valls právě toto opatření loni podpořil.

Vallsova vize a stylizace soupeřů
Manuel Valls se rozhodl postavit vůči důsledným reformám slibovaným Hamonem vlastní image, zásadu realističnosti, tradiční socialistické závazky a nově důraz na bezpečnost a pořádek. V rámci komplexního programu République forte, une France juste (Silná republika, spravedlivá Francie) přislíbil vyšší platy učitelům a štědřejší příspěvky univerzitám, zvýšení minimální mzdy a snížení daní pro domácnosti se středními příjmy.

V rámci bezpečnostních opatření pak vyzval k zdokonalení systému vyhošťování přistěhovalců, kteří se dopouštějí přečinů, slíbil zbavovat teroristy s duálním občanstvím toho francouzského (zákon příslušného znění nyní za Hollandovy éry neprošel) a jako jediný z kandidátů uvedl, že se „nebrání debatě“, zda je specificky islám v rozporu se principy Páté republiky.

Obecně v debatách i celé primárkové kampani se Valls snažil působit jako rozhodný kompetentní politik a muž na svém místě, jenž dává někdy průchod svému temperamentu danému katalánským původem. Hamona kritizoval jako od-reality-odtrženého idealistu, jehož prezidentství by bylo extrémně nákladné a napomohlo by vzniku „společnosti závislosti a lenosti“.

„Nyní stojíme před jasnou volbou: buďto možnost vítězství,
nebo jistota porážky, buďto nesplnitelné sliby, nebo důvěryhodná levice, která se chová odpovědně,“ uvedl Valls s odkazem na blížící se druhé kolo primárek, respektive vlastní volby.

Benoît Hamon se naproti tomu stylizoval v primárkové kampani do hlasu širšího hnutí, do člověka, jenž umí přijít s novými nápady, a upřímného bezelstného politika, jenž vyjadřuje touhy klasických pokrokářskách voličů. Svého soupeře Vallse přitom líčil jako pomyslného korunního prince prezidenta Hollanda a spolustrůjce všeho, co dnes někdejší voliči PS na socialistech kritizují.

„(Výsledek prvního kola primárek) je znamením naděje, obrození a touhy obrátit list v historii francouzské levice. Nyní musíme ještě víc zmobilizovat hnutí, jež naše myšlenky sdílí a prosazuje,“ řekl v reakci na nedělní výsledek přímo Hamon.

Volební plakáty pravicového konzervativce Françoise Fillona a národovkyně Marine Le Penové visí v ulicích už od listopadu. Foto NA, WmC

Hamon je favoritem, ale ...
Vedle Hamona, Vallse a Montebourga se o prezidentskou nominaci smírné levice ucházel ještě známý kritický akademik Vincent Peillon, který skončil čtvrtý, a pak tři zástupci malých stran spolupracujících se socialisty: François de Rugy, Jean-Luc Bennahmias a Sylvia Pinelová. Tito však získali spíše jen symbolickou podporu.

Ve druhém kole se očekává, že voliči Arnauda Montebourga podpoří v drtivé většině Benoîta Hamona a stoupenci Vincenta Peillona se nevyhraní. Právě Hamon tak zůstává jednoznačným favoritem hlasování.

Pozorovatelé ovšem upozorňují ještě na jedno specifikum letošních primárek – nečekaně malou účast. Francouzská smírná levice pořádá od roku 2010 zcela otevřené primárky, tedy s možností hlasovat nejen pro členy zapojených stran, ale i pro všechny zájemce, kteří v den registrace dosáhnout nejméně šestnácti let věku, zaplatí jedno euro a písemně se přihlásí k levicovým hodnotám.

V říjnu 2011, kdy získal nominaci François Hollande, hlasovalo přitom 2,6, respektive 2,8 milionu lidí. Letos šlo nejméně o milion lidí méně.

Primárek pravice, v nichž získal v listopadu nominaci François Fillon se naproti tomu zúčastnilo 4,3 milionu lidí. Už sám tento rozdíl nevěstí dle většiny pozorovatelů pro šance socialistů do letošních prezidentských voleb mnoho dobrého. Někteří znalci přitom srovnávají Hamonův nástup s primárkovým vítězstvím Jeremyho Corbyna v britské Labour Party (LP) v roce 2015 – velkým vnitrostranickým uspěchem, který však doposud LP štěpí a jenž se prozatím nezúročil v žádných regulérních volbách.


Další informce:
France 24 How ‘moderniser’ Hamon and ‘tough man’ Valls plan to win over France’s left
France 24 ‘Underdog’ Hamon, ex-PM Valls to face-off in French Socialist primary
AFP Benoit Hamon - the 'French Bernie Sanders' - goes from underdog to Socialist favourite
BBC News France election: Hamon and Valls in run-off for Socialist candidacy
The Guardian Benoît Hamon tops poll in first round of French Socialist primary race
The Local – France Valls to battle surprise package Benoit Hamon to be France's Socialist presidential candidate


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.