Sanders podpořil Clintonovou, jeho boj ale pokračuje

Pavel Šanda

Příznivec Bernieho Sanderse a stálý pozorovatel amerického dění Pavel Šanda komentuje Sandersovo vyjádření podpory Clintonové z minulého týdne. Proč tak levicový politik učinil, co za to získal a co plánuje dělat dále?

Když minulý týden Bernie Sanders na shromáždění v New Hampshire s podtitulem „Společně silnější“ podpořil kandidaturu své rivalky z demokratických primárek Hillary Clintonové na prezidentku USA, vyvolalo to velmi emotivní reakce.

Nejeden Bernieho příznivce mluvil o zradě Sandersových vlastních zásad a příklonu k establishmentu. Mnozí zřejmě doufali, že Bernie Sanders bude kandidovat jako nezávislý nebo na kandidátce Strany zelených spolu s Jill Steinovou.

Bernie Sanders je ale dlouholetý politický harcovník. I když by měl zřejmě největší šance ze všech nezávislých kandidátů za poslední století, ví, že takový krok by byl velmi riskantní a mohl by do Oválné pracovny Bílého domu usnadnit cestu Donaldu Trumpovi. A každému, kdo Brenieho jen trochu sleduje, bylo jasné, že si něco takového na svědomí nevezme.

Hillary Clintonová a Bernie Sanders během inkriminovaného výstupu. Repro z televizního vysílání

Oficiální podpora pro Hillary Clintonovou od Sanderse ovšem nebyla politicky zadarmo. Od konce primárek probíhala mezi volebními štáby Clintonové a Sanderse intenzivní jednání o budoucím programu a podobě Demokratické strany.

Záhy bylo jasné, že Clintonové kampaň bude muset obětovat předsedkyni celostátního výboru strany Debbie Wassermanovou Schultzovou, která sehrála ostudnou roli v primárkách, v nichž měla být nestranná, ale evidentně nadržovala Clintonové.

Přestože Bernie Sanders získal o více než 300 delegátů méně, odmítal uznat porážku a stále hrozil, že svou kampaň „dovede až do Filadelfie“, kde se bude konat nominační sjezd Demokratické strany.

Zlomovým momentem v jeho postoji se ukázalo být nakonec rozhodnutí FBI neobvinit Hillary Clintonovou za porušení pravidel při zacházení s utajovanými skutečnostmi a ohrožení bezpečnosti země. Právě obvinění FBI bylo poslední šancí na to, aby byl nominován svou stranou sám Bernie Sanders. I když vyšetřovatelé FBI potvrdili, že se Clintonová všech činů, z nichž byla podezřelá, dopustila, rozhodli se ji nestíhat, neboť — dle jejich slov — nemohou prokázat její záměr.

Ústupky Clintonové a další plány

Jak už naznačeno výše, mezi lidmi okolo Sanderse a týmem Clintonové probíhala už od poloviny června komplexní politická jednání. Sandersův tým při nich dokázal vyjednat celou řadu ústupků a prosadit symbolický posun Demokratické strany doleva. Do platformy Demokratické strany — to jest do rámcového programu na příští čtyři roky — dostali Bernieho zmocněnci dle jejich vlastních slov osmdesát procent toho, co Sanders na základě svojí kampaně požadoval.

Konkrétně se jedná například o:

  • zavedení vysokoškolského vzdělání pro děti z rodin s nižšími příjmy zdarma,
  • zavedení možnosti veřejného zdravotního pojištění,
  • rozšíření sítě veřejných zdravotnických zařízení, včetně psychiatrické a zubní péče,
  • snížení cen léků na předpis,
  • zvýšení federální minimální hodinové mzdy na patnáct dolarů,
  • rozšíření systému sociálních dávek,
  • zrušení trestu smrti,
  • zahájení cesty k legalizaci marihuany,
  • přípravu zásadní reformy systému trestního práva,
  • zavedení „uhlíkové daně“, tedy zdanění spalování fosilních paliv,
  • zpřísnění regulace velkých bank, včetně možnosti jejich rozbití na menší,
  • odstranění děr v daňových zákonech, které umožňují velkým korporacích vyhýbat se placení daní.

Mnozí argumentují, že pro stranickou platformu platí rčení, že papír snese vše, tedy že nemá velký význam. V minulosti tomu tak skutečně bylo. Jenže právě kampaň Bernieho Sanderse zásadním způsobem zvýšila význam platformy v očích americké veřejnosti. Navíc za progresivními body platformy stojí masivní hnutí, které právě Bernieho kampaň vytvořila.

Bernie Sanders přitom nespoléhá výhradně na slovo Hillary Clintonové a jejích spolupracovníků. Připravuje založení hned tří dalších politických projektů. První z nich je Sandersův institut, jehož úlohou má být „zvyšování povědomí (americké veřejnosti) o enormních krizích, kterým Američané čelí.“ V podstatě jde o projekt, který bude dál šířit Bernieho politické poselství ve veřejnosti.

Druhou bude organizace s názvem Ta naše revoluce, která se zaměří na nábor, proškolování a financování kampaní progresivních kandidátů v různých typech voleb. Třetí, která ještě nemá název, má hrát roli přímo v předvolební reklamě.

Už v letošních podzimních volbách bude Bernie Sanders podporovat minimálně stovku kandidátů na různé veřejné funkce — od kandidátů do místních školských rad až po kandidáty do Kongresu.

V zásadě lze říci, že Bernieho podpora Hillary Clintonové byla dobře načasovaným tahem, kterým se podařilo využít úspěchy Bernieho kampaně z demokratických primárek. Navíc nejde o izolovaný krok, ale o součást celé řady opatření, jejichž cílem je dál rozvíjet progresivní hnutí v USA jak na úrovni řadových občanů, tak ve volených institucích.

Mnoho příznivců Bernieho Sanderse je jistě zarmouceno tím, že jejich kandidát nezískal nominaci a podpořil kandidátku preferovanou velkým byznysem. Ale kdyby jim někdo před rokem řekl, že se podaří dosáhnout toho, co Bernieho kampaň zatím dosáhla, zřejmě by si jen nevěřícně zaklepali na čelo.