Ne, Bernie Sanders není socialista

Stálý spolupracovník DR sledující dění ve Spojených státech přibližuje, co Sandersovo sebeoznačování za socialistu znamená, a vysvětluje, v čem se názory populárního prezidentského kandidáta liší do klasických evropských představ.

Aa1

Štěpán Steiger

10.02.2016 12:00

Ve Spojených státech se již naplno rozběhl volební rok: letos v listopadu zvolí Američané prezidenta, celou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu. Volební kampaň sice začala už na jaře 2015, ale primárky obou hlavních stran, republikánů a demokratů, na nichž se „vybírají“ kandidáti, o nichž se pak hlasuje ve vlastních volbách, probíhají až od letošního února. Teprve nyní se tak dá říci, že jde skutečně do tuhého.

Bernie Sanders se svým typickým úsměvem. Repro DR

Zatímco u republikánů, kteří začínali loni se sedmnácti uchazeči, ukončují stále další zájemci své neúspěšné kampaně, u demokratů zůstávají původní tři. Je to Hillary Clintonová, exministryně zahraničí a senátorka za New York, která byla již v roce 2008 vážnou kandidátkou, ale podlehla Baracku Obamovi. A je to senátor ze státu Vermont Bernie Sanders a bývalý guvernér státu Maryland Martin O´Malley, jenž ovšem za předchozími dvěma v průzkumech silně zaostává.

Nominace Hillary Clintonové byla považována dlouho všeobecně za jistou, poněvadž takřka bez vážné konkurence. Ta jí však postupně vyrostla právě v senátoru Sandersovi, který si získal výraznou oblibu zvláště u mladých lidí, u levice demokratů, ale také u mnoha středolevicově (v USA říkají liberálně) smýšlejících voličů.

Sanders sám se přitom stále prohlašuje za demokratického socialistu, a tím je ve velké politice USA naprosto jedinečný. Ono „s-slovo“, jak je ve Spojených stách termín socialistický často nazýván, mnoho Američanů už předem odrazuje – nedávný průzkum Gallupova institutu ukázal, že pro socialistu (obecně pojatého) by měla problém hlasovat dobrá polovina Američanů.

Celá ta věc se Sandersovým socialismem je ovšem trochu složitější. Tedy ano: Bernie Sanders se skutečně na počátku své politické kariéry v letech šedesátých přikláněl k výrazně levicové Socialstické dělnické straně (Socialist Workers Party – SWP). A v sedmdesátých letech, když se ucházel ve Vermontu o politický úřad, se začal jako socialista charakterizovat i při standardních volebních kampaních.

Přesto však nelze dnešního senátora Sanderse považovat za socialistu v tom významu, jaký je dáván označení v kontextu našeho evropského myšlení. Zde jsou důvody:

Za prvé, jeden ze základních postulátů socialismu je, že výrobní prostředky nejsou vlastnictvím jednotlivců, nýbrž státu nebo jiné pospolitosti. Loni v listopadu definoval Sanders svůj „druh“ socialismu v projevu na Georgetownské universitě takto: „Nemyslím, že by vláda měla převzít obchod se smíšeným zbožím támhle v ulici nebo vlastnit výrobní prostředky.“

Sanders ani nezpochybňuje kaptalistický systém. Chtěl by jej reformovat, ale jenom odstraněním „výstřelků“. Jako senátor úspěšně zablokoval vládní snahu přiznat vedoucím představitelům korporace Lockheed (výrobce raket a letadel) mnohamilionové odměny – ale nikdy nenapadal samy podmínky existence takových společností. Když byl starostou Burlingtonu, největšího města státu Vermont, dal policii příkaz k zásahu proti účastníkům nenásilného protestu, kteří blokovali vstup do továrny společnosti General Electric kvůli jejímu podílu na výrobě zbraní pro válku ve Vietnamu.

A dále: socialisté jsou v zásadě pacifisté. Velký americký socialista Eugene Victor Debs, jehož portrét má Sanders ve své pracovně, byl uvězněn, když během první světové války protestoval proti účasti USA v ní. Sanders naproti tomu hlasoval opakovaně pro vysílání amerických vojsk do zahraničních intervencí a bombardování cizích zemí. Podporoval i NATO v bombardování Jugoslávie v roce 1999. Ve Vermontu tehdy obsadili protestující jeho kancelář a jeden z jeho asistentů od něj na protest odešel.

Sanders rovněž hlasoval pro americkou intervenci v Afghánistánu. A nadšeně podpořil i poslední Obamův rozpočet, jenž zvyšuje vojenské výdaje o pět procent.

Hlavní heslo Sandersovy prezidentské kampaně. Foto Gage Skidmorová, flickr.com

Kritice svého chápání socialismu čelil senátor často poukazem na skandinávský „model“ takzvaného demokratického socialismu – uvádí příklad vlád v Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku, jež zavedly vysoké daně, poskytují zdarma vzdělání a zdravotní péči. Dotázán novináři z Wall Street Journalu na svou definici, prohlásil: „Demokratický socialismus pro mne znamená udržování silného podnikatelského ducha, jejž máme v naší zemi, tak, aby i nadále produkoval bohatství, ale zároveň zajistit, aby bohatství bylo rozdělováno mnohem rovněji, než je tomu v současnosti.“ Jinými slovy: kapitalismus laskavější a jemnější.

Tedy skutečně ne: senátor Bernie Sanders není socialista. Je to demokrat, respektive Demokrat – se vším všudy, s výjimkou tradičního členství v příslušné straně. Ve Vermontu se musel od ostatních demokratů odlišit, předváděl vlastní druh. Jakmile byl zvolen v roce 1990 do Kongresu, hlsoval takřka na sto procent s demokraty. Vedení Demokratické strany financovalo v roce 2006 jeho senátorskou kampaň, přičemž Bernie dostal i deset tisíc dolarů od HillPAC, finanční organizace Hillary Clintonové. V Senátu se Sanders sdružoval s demokraty. A ostatně, i svou současnou volební kampaň vede se vším všudy jako demokrat.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.