Francouzský prezident Hollande se zřekl kandidatury na druhé funkční období

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Francouzský prezident François Hollande dosluhující první funkční období se rozhodl, že se nebude ucházet ve volbách příští jaro o znovuzvolení. Oznámil to sám ve čtvrtek 1. prosince večer v televizním projevu. Pozorovatelé připomínají, že Hollande je v posledních letech, kdy Francouze děsí teroristické útoky a hněvá prezidentova neúčinná politika souběžného ustupování zaměstnavatelům a selektivní podpory zaměstnanosti určitých typů, krajně nepopulární.

Výkon Hollanda v úřadu hodnotí v posledních průzkumech kladně jen čtyři procenta Francouzů. Kdyby se prezident volili nyní, obdržel by Hollande ve střetu s dosud známými protikandidáty jen sedm až devět procent hlasů.

Přesto se očekávalo, že Hollande kandidovat spíše bude, a to i proto, že jde o starou francouzskou tradici. „Hollade je vůbec prvním řádným prezidentem Francouzské republiky, který se rozhodl nepokusit se o znovuzvolení,“ upozornila zpravodajka AFP.

Dle prvních agenturních komentářů je Hollandovo rozhodnutí příznivou zprávou zvláště pro francouzskou levici. Její ústřední strana — Hollandova Parti socialiste (PS) — si sice bude vybírat prezidentského kandidáta až v lednových primárkách, které by Hollande nejspíše prohrál; nyní má ale díky prezidentovu kroku více času a prostoru na otevřenou debatu, koho v průběhu příštího jara postaví vůči hlavním soupeřům: čerstvě zvolenému nominantovi gaullistické pravice Françoisovi Fillonovi a předsedkyni národovecké Národní fronty Marine Le Penové.

Nástupci a obhajoba

Oficiální registrace do socialistických primárek začíná ve Francii teprve nyní 1. prosince. Hlasovat v nich budou moci všichni Francouzi s volebním právem, kteří se přihlásí písemně k levicové orientaci a zaplatí jedno euro, 22. a 29. ledna.

Úmysl usilovat o post oficiálního prezidentského kandidáta PS oznámily přitom dosud jen tři postavy z levicového křídla strany: exministr hospodářství Arnaud Montebourg, exministr školství Benoît Hamon a senátorka Marie-Noëlle Lienemannová. Zatím neoficiálním, ale pravděpodobným uchazečem je pak i současný premiér Manuel Valls, který však patří k socialistické pravici.

Také Hollande zdůraznil v čtvrtečním projevu důležitost blížících se voleb, respektive porážky Le Penové a Fillona, jejichž program dle něj znamená hrozbu pro otevřenost Francie a její postavení v EU, respektive pro francouzský sociální model a pro-zaměstnanecké reformy.

Velkou část projevu věnoval dosluhující prezident potom též obhajobě vlastní práce. Uvedl, že zařadil Francii do první linie boje s klimatickými změnami, vypořádal se dluhem v sociálním systému, podnítil boj proti diskriminaci či že modernizoval francouzskou demokracii.

Z vlastních neúspěchů připomenul Hollande výrazněji jen slib snížit razantně nezaměstnanost, což se doposud nepodařilo, i když socialistický prezident sáhl i k opatřením bližším pravici — například k redukci podnikatelských daní. Jeho kritikové mu přitom vyčítají nejvíce polovičatý, a přitom notoricky proklamovaný boj s příčinami radikalizace francouzských muslimů, nedůsledné sociální reformy a celkově promarněnou příležitost k posunu Francie dále.