Hlavní stranu francouzské pravice jménem Republikáni, jež vznikla loni transformací z neogaullistického Svazu pro lidové hnutí (UMP), povede do nadcházejících voleb François Fillon — 62letý kariérní politik, expremiér a celkem šestinásobný ministr. Rozhodli o tom účastníci otevřených stranických primárek, které skončily v neděli druhým kolem. Fillon známý zejména neoliberálními reformami školství, zákoníku práce a důchodového systému porazil v rozhodujícím souboji nejprve exprezidenta Nicolase Sarkozyho, jemuž vedl v letech 2007-2012 kabinet, a poté i dalšího expremiéra Alaina Juppého, předsedu vlády z éry Jacquese Chiraca, z let 1995-1997.

Vzhledem k aktuální nepopularitě stávajícího prezidenta Hollanda a jeho socialistů se očekává, že nominant pravice bude bojovat na jaře 2017 zvláště s prezidentskou nominantkou národovecké Národní fronty — předsedkyní strany Marine Le Penovou.

„Budu potřebovat každého,“ uvedl Fillon před stoupenci shromážděnými v centru Paříže v neděli večer. „Francie zaostává. Žádá si pravdu a činy. Současné (Hollandovo) prezidentování je k pláči. Musíme začít znovu a to tak, jako nikdy před tím,“ doplnil čerstvý lídr francouzské pravice.

Vize a závazky

Fillon vstupoval do primárek s pověstí důsledného pravičáka, a to jak z hlediska hodnotového, tak z hlediska přístupu k ekonomice či sociální politice. Dal si záležet, aby co nejvíce ze všech favoritů ztělesňoval změnu. Vedle klasického rušení regulací, snižování daní a boje s terorismem sliboval Fillon například více spolupracovat s Ruskem, propustit půl milionu státních zaměstnanců anebo přepracovat normy, jež ve všech ohledech zrovnoprávňují stejnopohlavní páry.

V rovině idejí se pak přihlásil k jednoznačnému obratu doprava, k jasné věrnost „francouzským hodnotám“ a k obnově úcty, hrdostí a pocitu řádu ve společnosti.

Soupeři Fillona — a zvláště Juppé — se profilovali více středově, zjevně s úmyslem získat proti Le Penové i část levicových voličů. Fillon na tento cíl v primárkách jakoby rezignoval. Dle shody znalců by mu však s pověstí politika, jenž byl za Sarkozyho vlády ještě výrazněji napravo než prezident a který připravoval ty nejradikálnější pravicové reformy, středovou image stejně nikdo nevěřil.

Nyní je otázkou, co bude Fillon prosazovat skutečně a jakou taktiku zvolí dále.

Rozhodne se v zimě

Vlastní důsledky Fillonova zvolení hodnotí pozorovatelé z agentur jako nejednoznačné — na jednu stranu mají teď gaullisté šanci získat zpátky část elektorátu národovců Marine Le Penové, protože Fillon je ještě konzervativnější a klade větší důraz na řád a pořádek než vůdkyně Národní fronty; na druhou stranu však řada levicových komentátorů začíná váhat, zda-li je pravice pod Fillonem skutečně menším zlem, než jsou lepenisté.

Spojování voličů levice a pravice proti nacionalistickým populistům je přitom tradiční francouzský fenomén. Aktuálně bude důležitý zvláště ve druhém kolem prezidentských voleb, do něhož postupují dva nejúspěšnější účastníci kola prvního, pokud nezíská ani jeden více než 50 procent hlasů. A postupujícími by měli dle aktuálních průzkumů být právě Fillon a Le Penová.

Znalci v průvodních komentářích nicméně radí počkat se soudy a prognózami ještě nejméně dva měsíce. V lednu si zvolí svého prezidentského kandidáta v otevřených primárkách socialisté a vzhledem k nepopularitě prezidenta Hollanda nelze odpovědně předpovědět, kdo jím bude. A v únoru potom představí všechny strany své aktualizované prezidentské vize a program k volbám do parlamentu. Teprve pak začne plnohodnotná předvolební kampaň i adekvátně kvalifikovanější debata.