Francouzský prezident Hollande se zřekl kandidatury na druhé funkční období

Petr Jedlička

Hollande je vůbec prvním francouzským prezidentem, který podobné rozhodnutí učinil. Pozorovatelé si jej vysvětlují zvláště Hollandovou neoblíbeností a tím, že se prezidentští kandidáti hlavních stran vybírají relativně nově v primárkách.

Francouzský prezident François Hollande dosluhující první funkční období se rozhodl, že se nebude ucházet ve volbách příští jaro o znovuzvolení. Oznámil to sám ve čtvrtek 1. prosince večer v televizním projevu. Pozorovatelé připomínají, že Hollande je v posledních letech, kdy Francouze děsí teroristické útoky a hněvá prezidentova neúčinná politika souběžného ustupování zaměstnavatelům a selektivní podpory zaměstnanosti určitých typů, krajně nepopulární.

Výkon Hollanda v úřadu hodnotí v posledních průzkumech kladně jen čtyři procenta Francouzů. Kdyby se prezident volili nyní, obdržel by Hollande ve střetu s dosud známými protikandidáty jen sedm až devět procent hlasů.

Přesto se očekávalo, že Hollande kandidovat spíše bude, a to i proto, že jde o starou francouzskou tradici. „Hollade je vůbec prvním řádným prezidentem Francouzské republiky, který se rozhodl nepokusit se o znovuzvolení,“ upozornila zpravodajka AFP.

Dle prvních agenturních komentářů je Hollandovo rozhodnutí příznivou zprávou zvláště pro francouzskou levici. Její ústřední strana — Hollandova Parti socialiste (PS) — si sice bude vybírat prezidentského kandidáta až v lednových primárkách, které by Hollande nejspíše prohrál; nyní má ale díky prezidentovu kroku více času a prostoru na otevřenou debatu, koho v průběhu příštího jara postaví vůči hlavním soupeřům: čerstvě zvolenému nominantovi gaullistické pravice Françoisovi Fillonovi a předsedkyni národovecké Národní fronty Marine Le Penové.

Nástupci a obhajoba

Oficiální registrace do socialistických primárek začíná ve Francii teprve nyní 1. prosince. Hlasovat v nich budou moci všichni Francouzi s volebním právem, kteří se přihlásí písemně k levicové orientaci a zaplatí jedno euro, 22. a 29. ledna.

Úmysl usilovat o post oficiálního prezidentského kandidáta PS oznámily přitom dosud jen tři postavy z levicového křídla strany: exministr hospodářství Arnaud Montebourg, exministr školství Benoît Hamon a senátorka Marie-Noëlle Lienemannová. Zatím neoficiálním, ale pravděpodobným uchazečem je pak i současný premiér Manuel Valls, který však patří k socialistické pravici.

Také Hollande zdůraznil v čtvrtečním projevu důležitost blížících se voleb, respektive porážky Le Penové a Fillona, jejichž program dle něj znamená hrozbu pro otevřenost Francie a její postavení v EU, respektive pro francouzský sociální model a pro-zaměstnanecké reformy.

Velkou část projevu věnoval dosluhující prezident potom též obhajobě vlastní práce. Uvedl, že zařadil Francii do první linie boje s klimatickými změnami, vypořádal se dluhem v sociálním systému, podnítil boj proti diskriminaci či že modernizoval francouzskou demokracii.

Z vlastních neúspěchů připomenul Hollande výrazněji jen slib snížit razantně nezaměstnanost, což se doposud nepodařilo, i když socialistický prezident sáhl i k opatřením bližším pravici — například k redukci podnikatelských daní. Jeho kritikové mu přitom vyčítají nejvíce polovičatý, a přitom notoricky proklamovaný boj s příčinami radikalizace francouzských muslimů, nedůsledné sociální reformy a celkově promarněnou příležitost k posunu Francie dále.

Další informace:

Le Monde En direct : François Hollande renonce à être candidat à l’élection présidentielle

The Local — France Hollande announces he will NOT stand for re-election

BBC News France presidency: Francois Hollande decides not to run again

ForeignPolicy.com Au Revoir, Hollande

    Diskuse