Jarní protesty ve Francii vrcholí, osvěží zřejmě i fotbalové Euro

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Průvody, demonstracemi a zvláště stávkami vrcholí ve Francii letošní jarní protesty zaměřené proti balíčku změn pracovního práva, jimiž chce vláda prezidenta Hollanda například rozvolnit regulaci práce přes čas a jejího odměňování nebo usnadnit propouštění, respektive přijímání nových zaměstnanců. Odpůrci rozvolnění vycházejí do ulic už od začátku března a vždy na přelomu měsíců pořádají větší akce. Poslední týden byl však zvlášť intenzivní a to hlavní dle organizátorů teprve začíná.

„Možná, že vláda počítala s tím, že příchod jara a teplého počasí celou zemi uspí (...) zásadně se však mýlila. Už dnes stávkují zaměstnanci v energetice a přidružených službách, přerušit práci se chystají železničáři, letový dispečeři a nově i piloti,“ řekl agenturám Olivier Mateu, jeden z předáků odborové centrály CGT, a pokračoval:

„Není ostudou vzít zpět špatné rozhodnutí a začít znovu jednat (...) Doufám, že si to tak političtí lídři vyhodnotí a žádná mobilizace ke 14. červnu už nebude potřeba,“ doplnil Mateu v narážce na fakt, že právě 14. června jdou změny k hlasování do francouzského Senátu.

Světová média sledují protesty ve Francii bedlivě od druhé poloviny května, kdy stávkovali výstražně zaměstnanci šestnácti jaderných elektráren, které ve Francii zajišťují tři čtvrtiny elektrické energie. Další část stávkujících zároveň v uplynulých dvou týdnech omezila či úplně zastavila práci ve všech osmi rafinériích v zemi a jiná část odborářů zablokovala sklady s palivem. Země v důsledku zažila krátkou palivovou krizi a řada čerpacích stanic zůstala bez dodávek. Vláda musela nakonec sáhnout poprvé od roku 2010 do strategických rezerv.

Aktuálně — tedy po úterý 31. května — se stávkuje ještě v šesti z osmi rafinerií, blokády skladů s palivem ale už skončily. Část z nich rozehnala v závěru minulého týdne policie pomocí pepřových sprejů vodních děl. Část byla uvolněna poté, co se protestů přestali účastnit členové odborové centrály CFDT, která se dohodla s vládou na separátních ústupcích.

Ve středu 1. června zahájili ovšem řetězovou stávku odboráři v železniční dopravě, v jejímž důsledku nevyjela asi polovina vlakových spojů. Ve čtvrtek by se měli připojit zaměstnanci pařížského metra, v pátek letoví dispečeři a výhledově i piloti Air France, kteří si v pondělí odhlasovali pro červen šestidenní stávku bez konkrétní datace.

Další plány a debata nad důsledky

Pozorovatelé připomínají, že stávky odborářů z dopravy jen tak neskončí, protože členům zapojených svazů CGT, Unsa a SUD-rail jde i výchozí pozici pro další jednání s vlastními zaměstnavateli. Finální mobilizace a zřejmě i generální stávka je přitom plánována na dny před zmíněným senátním hlasováním 14. června, takže protestní přerušení práce poznamenají nejspíše i začátek evropského fotbalového šampionátu Euro 2016, který letos od 10. června hostí právě Francie.

Souběžně se stávkami navíc pokračují i velké demonstrace, z nichž té poslední se minulý čtvrtek zúčastnilo až sto tisíc lidí. Vláda nicméně změny odvolat nehodlá. „Zůstanu pevný, protože si myslím, že je to dobrá reforma. Naší povinností je udělat vše pro zajištění dodávek ropy a pokračovat v poskytování základních veřejných služeb,“ uvedl o víkendu sám prezident Hollande.

↗

Jedna z blokád, jimiž bránily v minulém týdnu stávkující v přístupu do rafinérií a skladů paliva. Foto archiv EN

V odpovědi na otázku, zda mohou odpůrci navrhovaných změn uspět, se znalci různí. Jedna skupina má za to, že spíše nikoliv, protože vláda obětovala pro prosazení změn už příliš mnoho — vedle kritiky, že příslušné změny prosazuje levicový kabinet, musela přečkat například i hlasování o důvěře svázané právě s balíčkem poté, co se Hollande pokusil obejít Národní shromáždění a zavést změny dekretem.

Druhá skupina znalců se domnívá, že se odborářům podaří ještě vymoci nějaké ústupky. Už v úterý těsně před železničářskou stávkou například slíbil předseda vlády Valls výhledové zvýšení platů učitelů s celkovou dotací jedné miliardy eur ročně. V neděli zase vláda nabídla záruky reorganizace státních drah odborářům z CFDT.

Třetí skupina znalců se pak zaměřuje spíše na další důsledky současných střetů. Zdůrazňuje například, že proti Hollandovi protestují dnes jeho někdejší voliči a že další prezidentské volby se chystají v zemi už na příští rok. Francouzská pravice přitom zaměstnancům dotčeným změnami zastání nenabízí, a tak jsou příslušní tlačeni k volbě lepenovské Národní fronty.

„Sliboval Hollande při své prezidentské kandidatuře, že zatočí s pracovními právy? Pokud si dobře pamatuji tak slíbil, že zatočí s finančními spekulanty. Vláda se otočila zády ke svým slibům a nyní vidíme, jaký to má dopad,“ uvedl ve svém odhadu důsledků předák odborářů z CGT Philippe Martinez.

Detaily sporných změn

Sporný balíček tvoří řada změn pracovního práva, jež mají společně podle oficiálního výkladu rozvolnit regulaci trhu práce a ulehčit zaměstnavatelům při rozhodování, zda přijmou nové zaměstnance. Perspektivně má potom balíček snížit nezaměstnanost v zemi a zvýšit konkurenceschopnost francouzských pracujících.

Podle kritiků ovšem povedou změny spíše k faktické demontáži smluvní ochrany práce, 35hodinového pracovního týdne a perspektivně i sociálního systému, protože ve Francii se chodí do důchodu po určitém počtu odpracovaných, nikoliv odžitých let.

Z konkrétních změn považují agentury za nejzávažnější pravidlo, že vlastník či vedení firmy může po dohodě odbory prodloužit zaměstnancům pracovní dobu, a to až na 46 hodin týdně, či snížit odměnu za odpracované přesčasy ze současného minimálního bonusu pětadvacet procent až na deset procent.

Dále je připomínáno nejčastěji usnadnění propouštění zaměstnanců zavedením maximální výše odstupného či možnost zaměstnavatele více ovlivňovat výběr dovolených a náhradního volna.

Proti změnám se podle květnových průzkumů staví sedm z deseti Francouzů. Přímo protesty a stávky odborů jich podporuje 46 procent.