Proti usnadnění propouštění a za zachování 35hodinového pracovního týdne se protestuje už od března, zvláště stávky ale gradují právě nyní. Minulý týden se bouřili lidé v rafinériích, nyní se soustředí pozornost na železnici.
Průvody, demonstracemi a zvláště stávkami vrcholí ve Francii letošní jarní protesty zaměřené proti balíčku změn pracovního práva, jimiž chce vláda prezidenta Hollanda například rozvolnit regulaci práce přes čas a jejího odměňování nebo usnadnit propouštění, respektive přijímání nových zaměstnanců. Odpůrci rozvolnění vycházejí do ulic už od začátku března a vždy na přelomu měsíců pořádají větší akce. Poslední týden byl však zvlášť intenzivní a to hlavní dle organizátorů teprve začíná.
„Možná, že vláda počítala s tím, že příchod jara a teplého počasí celou zemi uspí (...) zásadně se však mýlila. Už dnes stávkují zaměstnanci v energetice a přidružených službách, přerušit práci se chystají železničáři, letový dispečeři a nově i piloti,“ řekl agenturám Olivier Mateu, jeden z předáků odborové centrály CGT, a pokračoval:
„Není ostudou vzít zpět špatné rozhodnutí a začít znovu jednat (...) Doufám, že si to tak političtí lídři vyhodnotí a žádná mobilizace ke 14. červnu už nebude potřeba,“ doplnil Mateu v narážce na fakt, že právě 14. června jdou změny k hlasování do francouzského Senátu.
Světová média sledují protesty ve Francii bedlivě od druhé poloviny května, kdy stávkovali výstražně zaměstnanci šestnácti jaderných elektráren, které ve Francii zajišťují tři čtvrtiny elektrické energie. Další část stávkujících zároveň v uplynulých dvou týdnech omezila či úplně zastavila práci ve všech osmi rafinériích v zemi a jiná část odborářů zablokovala sklady s palivem. Země v důsledku zažila krátkou palivovou krizi a řada čerpacích stanic zůstala bez dodávek. Vláda musela nakonec sáhnout poprvé od roku 2010 do strategických rezerv.
Aktuálně — tedy po úterý 31. května — se stávkuje ještě v šesti z osmi rafinerií, blokády skladů s palivem ale už skončily. Část z nich rozehnala v závěru minulého týdne policie pomocí pepřových sprejů vodních děl. Část byla uvolněna poté, co se protestů přestali účastnit členové odborové centrály CFDT, která se dohodla s vládou na separátních ústupcích.
Ve středu 1. června zahájili ovšem řetězovou stávku odboráři v železniční dopravě, v jejímž důsledku nevyjela asi polovina vlakových spojů. Ve čtvrtek by se měli připojit zaměstnanci pařížského metra, v pátek letoví dispečeři a výhledově i piloti Air France, kteří si v pondělí odhlasovali pro červen šestidenní stávku bez konkrétní datace.
Další plány a debata nad důsledky
Pozorovatelé připomínají, že stávky odborářů z dopravy jen tak neskončí, protože členům zapojených svazů CGT, Unsa a SUD-rail jde i výchozí pozici pro další jednání s vlastními zaměstnavateli. Finální mobilizace a zřejmě i generální stávka je přitom plánována na dny před zmíněným senátním hlasováním 14. června, takže protestní přerušení práce poznamenají nejspíše i začátek evropského fotbalového šampionátu Euro 2016, který letos od 10. června hostí právě Francie.