Sérií stávek a obřích demonstrací začal ve Francii velký protestní týden proti snaze Hollandovy vlády o další liberalizaci Zákoníku práce a usnadnění propouštění. Stalo se tak v průběhu čtvrtka. Protestů v ulicích se zúčastnilo dle agenturních zpráv 170 až 500 tisíc lidí. Práci přerušili zejména zaměstnanci letištní služby a veřejné dopravy. Evropská masmédia referovala o protestech v souvislosti s fotogenickými střety několika skupinek demonstrantů s policií, při nichž bylo celkem 124 protestujících zadrženo a 24 policistů zraněno.

Pozorovatelé připomínají, že proti aktuálnímu návrhu na rozvolnění ochrany zaměstnanců se ve Francii protestuje už dva měsíce. Už demonstrací z 31. března se přitom zúčastnilo více lidí, než nynějších — 390 tisíc až 1,2 milionu. Přesto je aktuálním demonstracím věnována celkově větší pozornost.

„Někteří tvrdí, že za tím (tedy za aktuálně zvýšenou pozorností) stojí dílčí násilnosti a střety. Jiní mají za to, že se zrovna nic zajímavějšího neděje,“ hlásila v pátek do vysílání Al-Džazíry Jacky Rowlandová, pařížská zpravodajka stranice, a pokračovala:

„Zvýšená pozornost je ale na každý pád na místě, protože tyto (čtvrteční) demonstrace pouze uvozují sérií dalších protestů, jež má pokračovat nedělní prvomájovou mobilizací, a následně ústit do dalších demonstrací v úterý. Právě v úterý totiž přijdou kritizované změny Zákoníku práce na pořad jednání v parlamentu.“

Zamýšlené změny pracovního práva mají krom usnadnění propouštění umožnit zaměstnavatelům například „dohodu“ se zaměstnanci o prodloužení pracovní doby nad rámec 35hodinového pracovního týdne či snížení výplat za odpracované přesčasy (současný minimální bonus je 25 procent, po změně by šlo jen o 10 procent).

Podle obhájců jde o důležitý prostředek k uvolnění dnes zablokovaného trhu práce, zvýšení konkurenceschopnosti a perspektivnímu snížení nezaměstnanosti. Podle kritiků se jedná o faktickou demontáž smluvní ochrany práce, 35hodinového pracovního týdne a perspektivně i sociálního systému v zemi, protože ve Francii se chodí do důchodu po určitém počtu odpracovaných, nikoliv odžitých let.

Fenomén Nuit debout

Souběžně s protesty proti úpravám Zákoníku práce mají navíc v příštích dnech gradovat i aktivity hnutí Nuit debout (doslova Noc vzhůru, volněji Noc na nohou), jehož vznik reforma pracovního práva spolupodnítila.

Lidé participující na Nuit debout se od počátku dubna scházejí v noci na náměstích francouzských měst a debatují o krizi současného systému a politických, sociálních a ekonomických alternativách. Aktuálně zve Nuit debout zájemce ze všech zemí na velké setkání do Paříže na 7. a 8. května, přičemž na 15. května ohlásilo den akcí po celém světě.

Nuit debout se zaměřuje prozatím především právě na debaty, poslech nejrůznějších tematických proslovů a přípravy projektů či formování iniciativ, jež mají prosazovat myšlenky nebo realizovat záměry, pro něž se návštěvníci náměstí nadchnou.

Hnutí netvoří doposud politickou sílu s jednoznačným programem, nemá hierarchickou strukturu ani oficiální mluvčí. Osoby do něj zapojené ale spojuje nespokojenost se směřováním země i světa, současnou politikou či fungováním ekonomiky a touha přispět k žádoucím změnám.

Nuit debout je přísně demokratické, vyhýbá se politickým stranám i odborům a odmítá násilí. V zemi nicméně platí od loňských teroristických útoků zvláštní bezpečnostní režim, který pořádkové síly občas využívají k rozhánění i jeho účastníků, a to doprovázejí občas také dílčí střety.

Další informace:

BfmTV.com Manifestations anti-loi Travail: "Ces violences vont légitimer la répression", Boris Cyrulnik

LeParisien.fr Evacuation musclée de Nuit Debout place de la République à Paris

BBC News Nightly people's protests animate Paris

France 24 Dozens of police injured, scores arrested at French labour protests

AFP France labour law protests turn violent

AFP Who are the masked rioters causing havoc in France?

The Guardian ‘End of term’ protests threaten François Hollande’s labour legacy