Sérií stávek a obřích demonstrací začal ve Francii velký protestní týden proti snaze Hollandovy vlády o další liberalizaci Zákoníku práce a usnadnění propouštění. Stalo se tak v průběhu čtvrtka. Protestů v ulicích se zúčastnilo dle agenturních zpráv 170 až 500 tisíc lidí. Práci přerušili zejména zaměstnanci letištní služby a veřejné dopravy. Evropská masmédia referovala o protestech v souvislosti s fotogenickými střety několika skupinek demonstrantů s policií, při nichž bylo celkem 124 protestujících zadrženo a 24 policistů zraněno.

Pozorovatelé připomínají, že proti aktuálnímu návrhu na rozvolnění ochrany zaměstnanců se ve Francii protestuje už dva měsíce. Už demonstrací z 31. března se přitom zúčastnilo více lidí, než nynějších — 390 tisíc až 1,2 milionu. Přesto je aktuálním demonstracím věnována celkově větší pozornost.

„Někteří tvrdí, že za tím (tedy za aktuálně zvýšenou pozorností) stojí dílčí násilnosti a střety. Jiní mají za to, že se zrovna nic zajímavějšího neděje,“ hlásila v pátek do vysílání Al-Džazíry Jacky Rowlandová, pařížská zpravodajka stranice, a pokračovala:

„Zvýšená pozornost je ale na každý pád na místě, protože tyto (čtvrteční) demonstrace pouze uvozují sérií dalších protestů, jež má pokračovat nedělní prvomájovou mobilizací, a následně ústit do dalších demonstrací v úterý. Právě v úterý totiž přijdou kritizované změny Zákoníku práce na pořad jednání v parlamentu.“

Zamýšlené změny pracovního práva mají krom usnadnění propouštění umožnit zaměstnavatelům například „dohodu“ se zaměstnanci o prodloužení pracovní doby nad rámec 35hodinového pracovního týdne či snížení výplat za odpracované přesčasy (současný minimální bonus je 25 procent, po změně by šlo jen o 10 procent).

Podle obhájců jde o důležitý prostředek k uvolnění dnes zablokovaného trhu práce, zvýšení konkurenceschopnosti a perspektivnímu snížení nezaměstnanosti. Podle kritiků se jedná o faktickou demontáž smluvní ochrany práce, 35hodinového pracovního týdne a perspektivně i sociálního systému v zemi, protože ve Francii se chodí do důchodu po určitém počtu odpracovaných, nikoliv odžitých let.

Fenomén Nuit debout

Souběžně s protesty proti úpravám Zákoníku práce mají navíc v příštích dnech gradovat i aktivity hnutí Nuit debout (doslova Noc vzhůru, volněji Noc na nohou), jehož vznik reforma pracovního práva spolupodnítila.

Lidé participující na Nuit debout se od počátku dubna scházejí v noci na náměstích francouzských měst a debatují o krizi současného systému a politických, sociálních a ekonomických alternativách. Aktuálně zve Nuit debout zájemce ze všech zemí na velké setkání do Paříže na 7. a 8. května, přičemž na 15. května ohlásilo den akcí po celém světě.

Nuit debout se zaměřuje prozatím především právě na debaty, poslech nejrůznějších tematických proslovů a přípravy projektů či formování iniciativ, jež mají prosazovat myšlenky nebo realizovat záměry, pro něž se návštěvníci náměstí nadchnou.

Hnutí netvoří doposud politickou sílu s jednoznačným programem, nemá hierarchickou strukturu ani oficiální mluvčí. Osoby do něj zapojené ale spojuje nespokojenost se směřováním země i světa, současnou politikou či fungováním ekonomiky a touha přispět k žádoucím změnám.

Nuit debout je přísně demokratické, vyhýbá se politickým stranám i odborům a odmítá násilí. V zemi nicméně platí od loňských teroristických útoků zvláštní bezpečnostní režim, který pořádkové síly občas využívají k rozhánění i jeho účastníků, a to doprovázejí občas také dílčí střety.