Ústavní soud se zastal advokátky Kláry Kalibové z organizace In Iustitia. Kalibovou delší dobu pronásledoval výhrůžkami a oplzlostmi muž nenávidící ji za pomoc obětem předsudečného násilí. Obecné soudy případ odmítly a poslaly jej do pouhého přestupkového řízení. Na tom nález Ústavního soudu sice nic nutně nemění, ale vyplývá z něj, že podobné nenávistné pronásledování má končit v trestním řízení, nikoli na úřadě.

Obtěžování Kalibové sestávalo ze stovek e-mailů, jimiž ji po tři roky ostřeloval muž zastávající ultranacionalistické a vypjatě homofobní postoje. In Iustitia obsah zveřejnila na webu. „Každý, kdo podporuje hnutí Black lives matter a hnutí Antifa, patří na šibenici,“ psal například pachatel. Snil také o odsouvání muslimů a „sypání mrtvol do moře“, jejich střílení a podobně. Advokátce vyhrožoval a posílal bezpočet nadávek kombinovaných s oplzlým i pornografickým obsahem.

Během „korespondence“ postupně a zjevně nevyžádaně líčil i řadu detailů ze svého života, jako je alkoholismus, psychiatrické diagnózy či údajný plán jít bojovat na Donbas za proruské separatisty. Z dalších neověřitelných e-mailů vyplývá, že dotyčného měla vyšetřovat policie zřejmě i kvůli podezření, „zda neorganizuje nějaký terorizmus“.

„Jednání bylo opakovaně předmětem přestupkového i trestního řízení. Mělo stupňující se charakter, na kterém se mimo jiné podílel fakt, že obviněný měl setrvalý pocit beztrestnosti. Během zadržování dne 28. srpna 2020 byly u obviněného zajištěny tři bodné zbraně,“ rozvádí text ústavní stížnosti podané Kalibovou. Dodává, že o advokátce útočník také napsal na dezinformační web VoxPopuli článek, kde ji obviňoval z podpory rasismu, násilí a jeho slovy „možná i pedofilie“.

Když ovšem případ vloni dospěl k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a následně Městskému soudu v Praze, oba jej postoupily městskému úřadu, tedy jen do přestupkového řízení. „Poškozené tak byla opakovaně vůči stejnému pachateli odepřena jediná zjevná účinná — trestněprávní — ochrana,“ argumentuje stížnost. Ústavní soud se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem jí v zásadních bodech přitakal. Navzdory obhajobě pachatele, který se zaštiťoval svobodou slova.

„Vypjatý projev společenského fenoménu“

Soudci v nálezu seznávají, že pronásledování „velice závažným způsobem zasáhlo do soukromého života stěžovatelky a jejích osobnostních práv“ — a to bez ohledu na objektivní nepravděpodobnost výhružek, kterými byla Kalibová zahrnována. Obecné soudy podle soudu Ústavního „v podstatě bagatelizovaly závažnost jednání“ a ve svých usneseních argumentovaly nesprávně.

„Stěžovatelka byla terčem urážek a výhrůžek jako jakýsi zástupce namísto neurčitých skupin či abstraktních pojmů, kolem nichž byl obsah zpráv vystavěn (muslimové, ‚politický islám‘, neomarxisté, trockisté). (…) Nešlo o výhrůžky a urážky, které je možno vnímat jako zcela izolovaný jev, nýbrž spíše o vypjatý projev společenského fenoménu majícího původ ‚v bigotním postoji‘ pisatele a části společnosti, kterou podle svého přesvědčení symbolicky reprezentuje,“ upozornil také nález.

Ten přináší takzvaný deklaratorní výrok: nerestartuje napadené soudní procesy, ale může mít vliv na obdobné kauzy v budoucnu. „Rozhodnutí znamená, že masivní útoky na ženy profesně působící ve veřejném životě nesmí být do budoucna tolerovány a poškozeným má být poskytována trestněprávní ochrana. Věřím, že můj případ bude využit ve prospěch dalších žen v podobném postavení — novinářek, akademiček, vědkyň, advokátek a lidskoprávních lídryň,“ ocenila závěr Ústavního soudu Kalibová.

Genderový rozměr výhrůžek a urážek konstatovali i soudci, když uvedli: „Skutečnost, že stěžovatelka je žena, se odrazila v obsahu zpráv, zejména pokud jde o jejich pornografický charakter.“ Uvedli také, že advokátka za svou práci čelí misogynním hrozbám — například znásilněním — dlouhodobě.

Nález Ústavního soudu byl přijat dvěma hlasy ze tří. Soudce Radovan Suchánek chtěl stížnost Kalibové odmítnout, neboť „jednání [pachatele] nemohlo podle závěru obecných soudů vzbuzovat ve stěžovatelce ani skupině obyvatel důvodnou obavu o zdraví nebo život“.

In Iustitia, kde advokátka působí, je v České republice první obecně prospěšnou společností, jež se systematicky a z právních pozic zabývá řešením a sledováním předsudečného násilí. Provozuje také sociálně-právní poradnu Justýna pro oběti násilí z nenávisti i řadu dalších zvlášť ohrožených skupin.

Justýna působí na celém území České republiky. Aktuálně nabízí pomoc ukrajinským uprchlíkům. In Iustitia varuje, že útoky právě na ukrajinsky, ale i rusky mluvící lidi se od začátku války na Ukrajině soustavně množí.