Socha otrokáře na dně přístavu: Británie přehodnocuje své dějiny
Adam ZámečníkDebata o atacích na pomníky v Británii se v České republice vede ve zjednodušujícím módu. Jsou jen nejviditelnější součástí vážné a potřebné diskuse o problematických stránkách vlastních dějin.
I když se demonstrace hnutí Black Lives Matter v britských městech původně pořádaly jako projev solidarity s oběťmi policejní brutality ve Spojených státech, rychle vyústily v širší diskusi o stavu britské společnosti. Společně s tím vstoupily do popředí otázky týkající se současné interpretace historie a odkazu britského impéria.
Česká média téma zpracovávala skrze obrazy svržené sochy bristolského otrokáře Edwarda Colstona a graffiti na sochách Winstona Churchilla, ať už té u britského parlamentu nebo na pražském Žižkově. Takové mediální obrazy ale trivializují to, jak dějiny vnímá britská společnost — právě demonstrace Black Lives Matter v posledních týdnech otevřely mnoho kontroverzních témat, dotýkajících se historie řady institucí a podoby výuky historie v britském školství.
Přestože svržení sochy otrokáře Edwarda Colstona vzbudilo nesouhlas některých vrcholných politiků, ať už šlo o ministryni vnitra Priti Patelovou nebo lídra opozice Keira Starmera, mnoho veřejných osobností si kladlo zcela jinou otázku. Jak je možné, že v roce 2020 pořád stojí v centru města socha člověka, který v 17. století poslal přes Atlantik více než osmdesát tisíc otroků, z nichž devatenáct tisíc nepřežilo ani samu plavbu?
I když se jméno Edward Colston dostalo do povědomí širší veřejnosti až se stržením jeho sochy, v Bristolu se jednalo o klíčové téma už desítky let. Místní obyvatelé bezvýsledně žádali o odstranění jeho sochy léta předtím.