Zemřel Die(gól) Maradona

Fatima Rahimi

Ve středu zemřela jedna z největších postav fotbalové historie. Z chudého kluka z argentinského předměstí vyrostl světový fotbalista. Ač osobnost plná rozporů, Diego Maradona zůstává nejen pro Neapolitánce hrdinou.

Maradona se narodil 30. října 1960. Se svými rodiči a sedmi sourozenci vyrůstal ve Villa Fiorito, v nejchudší čtvrti Buenos Aires, kde nebyla kanalizace a spousta lidí neměla ani pitnou vodu. Snil, že rodičům jednou koupí dům. Fotbal mu to umožnil. Grafika Wikimedia Commons

Píše se rok 1987. Fotbalový klub Neapol vyhrává poprvé od svého založení v roce 1926 nejvyšší italskou ligu — Sérii A. Na stadionu San Paola (dnes už přejmenovaném na stadion Diego Armando Maradona — San Paolo), v ulicích, v autobusech i autech, v obchodech, doma na zahradě, zkrátka po celé jihoitalské metropoli probíhají bujaré oslavy.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Neapol byla přehlíženým a poníženým přístavním městem. Ostatní velké italské fotbalové kluby se vůči jejímu týmu ostře vymezovaly, křičely na ně: „Neapol, žumpa Itálie“ nebo „Neapolská cholera“. Teď je nejlepší v zemi.

Fanoušci šílí. Starým i mladým stékají slzy po tvářích. Maradona, neobyčejný kluk z chudého předměstí argentinského Buenos Aires, se stal tím, kdo dostal Neapol na nejvyšší vrchol fotbalové hory. Stal se lidovým hrdinou, jehož fotka se v nejedné domácnosti údajně objevila po boku sošky Ježíše.

Dojatí jsou i spoluhráči. Vyhrát ligu byl sen, ve který nedoufali. Ani sám Maradona prý nečekal, že bude jednoho dne slavit takový úspěch „Přísahám na svou matku, nikdy jsem nemyslel, že dosáhnu takového úspěchu,“ přiznává. Miláček davu si zaslouží největší pozornost. V kabině se zpívá:

Mámo, mámo, mámo,

Víš, proč mi teď srdce plesá?

Viděl jsem Maradonu,

Mami, zamiloval jsem se do něj…

Kdo nemá rád fotbal, neviděl hrát Maradonu

Maradona postupně vyhrál všechno, co vyhrát mohl, tedy kromě Copa Amériky, mistrovství Jižní Ameriky. Světovým mistrem se stal s argentinskou reprezentací už v roce 1986. Během pouhých čtyř let získal všechny důležité fotbalové triumfy. Hrál fotbal, sport, který zbožňoval a který jej i jeho rodinu vytáhl z bídy.

Říká se, že kdo nemá rád fotbal, neviděl hrát Maradonu. Podle některých Maradona změnil fotbal svými nebývalými sólovými výkony. To, co zvládal s míčem na hřišti, snad nikdo jiný neuměl. Byl nesmírně rychlý, kličkoval a s balonem si hrál, jako by měl v kopačkách schovaný magnet.

Na Twiteru jsem se o Maradonovi dočetla, že měl kouzelné nohy, ale málo rozumu. S tím nemůžu souhlasit. Jak říká sportovní novinář Gonzalo Bonadeo „jeho nejdůležitějším svalem byl mozek“. Sám Maradona ostatně prohlásil, že „fotbal je hra o klamání“.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se věci začaly měnit. Z největšího fotbalisty se pomalu stal člověk závislý na drogách. Z Neapole chtěl odejít, neviděl jasný cíl. „Pro mě nejsou důležitý peníze, ale sláva,“ říká v dokumentu Asifa Kapadiy. V parafrázi německého sportovního komentátora Andrease Bocka: „Kolik slávy ale člověk vydrží?“

Diego, osobnost plná rozporů

Přestože byl jedinečným fotbalistou, v mnoha myslích je také tím, kdo se sblížil s neapolskou Camorrou, byl promiskuitní, odmítal uznat své otcovství, a nakonec kvůli drogám přišel i o možnost hrát. Se závislostí bojoval po zbytek života. Když v Neapoli nastoupil, sledoval ho přeplněný stadion. Z Neapole však odjel „tiše a sám“.

Vrátil se do Argentiny. Po nějaký čas ještě hrál za argentinský klub Boca Juniors, kde kdysi začínal. Později však propadl drogám tak, že už nemohl hrát vůbec. Skončil na nějakou dobu v léčebně. Svůj dobrodružný života vylíčil v knize Já, Diego, která vyšla v roce 2000 a stala se bestsellerem.

Čím dál víc se zajímal o politiku. Setkával se s Fidelem Castrem (s tím se poprvé sešel už v roce 1987), jehož portrét měl vytetován na lýtku, s Hugem Chávezem či Evo Morálesem.

Několikrát se také pokusil vrátit zpátky do fotbalového světa. V letech 2008 až 2010 vedl argentinskou fotbalovou reprezentaci. Ve Spojených arabských emirátech trénoval prvoligový Al-Wasl a posléze druholigovou Al-Fudžajru. Jako trenér však úspěšný nebyl.

Z chudého kluka světový fotbalista

Maradona se narodil 30. října 1960. Se svými rodiči a sedmi sourozenci vyrůstal ve Villa Fiorito, v nejchudší čtvrti Buenos Aires, kde nebyla kanalizace a spousta lidí neměla ani pitnou vodu. Celá rodina žila v jedné chatrči. Snil, že rodičům jednou koupí dům. Fotbal mu to umožnil.

Hrál jednu sezónu za svůj oblíbený tým Boca Juniors. Následně se již jako nejdražší hráč světa přestěhoval do španělské Barcelony. V katalánském velkoklubu vydržel dva roky, kvůli zranění ale moc nenastupoval. Rozhodující moment kariéry přišel s přestupem do Neapole v roce 1984.

Maradona zemřel ve věku pouhých šedesáti let. Rodná Argentina vyhlásila po jeho smrti třídenní národní smutek. Maradona však není jen argentinským hrdinou. Z reakcí na jeho úmrtí je zřejmé, že byl fotbalovým vzorem pro bezpočet lidí po celém světě.

Diskuse