Šest poučných příběhů z místních zastupitelstev

Jan Kašpárek

Komunální volby rozdělily skoro dvaašedesát tisíc mandátů. Převážně je získali místní kandidáti bez zvláštního vztahu k celostátní politice. Zastupitelstva měst a obcí i tak přinesla zajímavá dramata a poučné příklady širších trendů.

Už podruhé se Robertu Šlachtovi podařilo stát se smutným hrdinou voleb. Tentokrát v jeho domovských Pohořelicích, kde vedl kampaň tak, že se proti němu po volbách všichni ostatní raději domluvili. Foto Facebook Robert Šlachta

Od voleb do zastupitelstev měst a obcí uplynulo několik týdnů, leckde je už jasno o koalicích, které mají vést radnice či magistráty příští čtyři roky. Rozhodnutí voličů na komunální úrovni ani vyjednávání zvolených politiků často neodráží poměry ve velké, parlamentní politice a odvíjí se spíše od místní situace. I tak se ale v komunálních volbách vždy projeví i fenomény, které říkají ledacos o širších trendech a stavu politiky jako takové.

Řada menších uskupení chápe zastupitelstva měst a obcí jako možnou základnu pro postup na krajskou či ještě vyšší úroveň. Na jedné straně stojí vždy za to sledovat menší levicové subjekty snažící se buď o svou resuscitaci, jako Zelení, či získání vůbec nějakých mandátů — jako mladé politické strany Budoucnost či Levice.

Ze strany druhé poskytuje komunální úroveň prostor i stranám a hnutím, jež jsou široce brané spíše jako nepřijatelné: například sedmnáctitisícová Bílina zvolila prakticky celou škálu vypjatého nacionalismu a ultrapravice: od skoro sedmnácti procent hlasů pro koalici SPD a Trikolory přes sedm procent pro kandidátku předsedy Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáše Vandase až po jeden mandát soupisce Svobodných.

Jinde jsme mohli naopak zaznamenat inspirativní vítězství nepopulistických hnutí proti těžkým vahám i divy povolebního vyjednávání posílající místní hegemony do opozice. Podívejme se na několik nejpozoruhodnějších příkladů.

1. Pevnosti starostů zatím drží

Kolín je dlouhodobou pevností hnutí STAN, odkud jako dlouholetý starosta politicky vzešel i stávající ministr vnitra Vít Rakušan. STAN — zde vystupující pod značkou Změna pro Kolín — v asi třicetitisícovém městě opakovaně získal šedesát procent hlasů.

Letošek přinesl změnu: Rakušan v roce 2019 rezignoval na starostenskou funkci kvůli celostátní politice, opustil i radu města a komunálních voleb se neúčastnil. Hnutí současně pošramotilo několik celostátních kauz v čele s pražským Dozimetrem.

Změna pro Kolín obhájila jasné vítězství i pod vedením starosty Michaela Kašpara. Poprvé po letech ale její zisk klesl — těsně — pod padesát procent hlasů. Na mandáty stále drží poměrně pohodlnou většinu, ale musí se mít na pozoru.

Druhé ANO za čtyři roky citelně posílilo, zdvojnásobilo zisk z jedenácti na skoro třiadvacet procent hlasů. Ve městě jde o jedinou zřetelnou politickou změnu, zbylé dva zastoupené politické subjekty (Kolíňáci a Volba pro Kolín zahrnující lidovce) se zdvihly jen zhruba o procento.

Citelně si STAN oddychl také po volbě na pražský magistrát, do níž vyrážel samostatně, s nejistými vyhlídkami a přeskládanou kandidátkou. Hnutí zde ke své úlevě získalo 7,76 procenta hlasů, což Rakušan bezprostředně po sečtení většiny hlasů komentoval jako jeden z hlavních úspěchů strany.

2. Když „referendum o vládě“ narazí na místní spolek

Ve větších městech sice často dominují nad místními uskupeními nezávislých kandidátů politické strany, i zde ale mohou lokální hnutí přímo vést či sehrát rozhodující roli a kupříkladu pomoci obejít nominálního vítěze. Vedle specifického fenoménu v druhém nejmenším kraji, jímž jsou Starostové pro Liberecký kraj, kteří sice oslabili, ale pořád tam zůstávají dominantní silou, je takovou stálicí Hradecký demokratický klub (HDK). Účastní se jak voleb do zastupitelstva města, tak voleb krajských; a od roku 2020 má dokonce zastoupení v Senátu.

V Hradci Králové — sice opět — jasně zvítězilo ANO se skoro čtvrtinou všech hlasů, HDK s TOP 09 — a podporou Hradeckých patriotů a LES — skončil druhý. Ale podařilo se mu dohodnout se s dalšími subjekty — ODS, Piráty, hnutím Rozvíjíme Hradec a Změnou pro Hradec kandidující spolu se Zelenými. A díky tomu může Babišovo politické hnutí obejít a patrně získá post primátora, respektive primátorky. Má se jí stát předsedkyně HDK, politoložka Pavlína Springerová.

Zatím složitá je situace v Ústí nad Labem, kde také zvítězilo ANO, na mandáty jej ovšem přečísluje blok tří přinejmenším zčásti místních hnutí: PRO! Ústí (Piráti, Zelení a nezávislí), Vaše Ústí a Ústecké fórum občanů. Ten se usnesl, že ve skládání koalice bude postupovat společně, přičemž se shoduje, že nechce spolupracovat s ODS.

V úvahu tak připadá už jen ANO a SPD — ale podle prohlášení místních hnutí je variantou i menšinové vedení. Díky společnému postupu ovšem i v případě koalice s vítězným ANO si ústecký trojblok patrně může vymoci většinu v městské radě či post primátora.

Najdou se samozřejmě města jako třeba Kladno, kde místní vítězný subjekt složil bez okolků koalici s ANO, ale i příklady podobnější Hradci Králové. Třeba v Jablonci nad Nisou uskupení Společně pro Jablonec pomáhá složit vedení ODS, Pirátům a SLK bez ohledu na největší volební zisk ANO.

Třinci znovu vévodí převážně nestranické Osobnosti pro Třinec: ač slabší než před čtyřmi lety, i tak vyhrály s 36,11 procenty a ke spolupráci si nevybraly druhé ANO, nýbrž KDU-ČSL a Společně pro Třinec (ODS a TOP 09). Obdobně v Táboře obhájilo uskupení Tábor 2020 se starostou Štěpánem Pavlíkem. ANO jako druhé míří do opozice, zatímco Společně pro Tábor (ODS a TOP 09) a Piráti staví koalici s vítězem.

3. „Babišovy“ Lovosice se vysmekly ANO

Osobitý úspěch místního hnutí byl k vidění v severočeských Lovosicích, kde vlastní Andrej Babiš dva zásadní chemické provozy, Preol a Lovochemii. Ještě před čtyřmi lety zde jeho ANO zvítězilo s takřka nevídanými šedesáti procenty hlasů a k vládnutí si přibralo jediného komunistu.

Nyní jej ale ze sedla vyhodilo nové hnutí nezávislých kandidátů PRO Lovosice, jež uzavírá koalici se SPOLU. ANO sice dosáhlo na 35,57 procenta hlasů a disponuje stejně mandáty jako PRO Lovosice se 36,94 procenty, rozhodlo ale povolební vyjednávání.

Nezávislé hnutí vede teprve jedenatřicetiletý Vojtěch Krejčí, který se dostal do místního povědomí vedením kulturního centra Lovoš. Z postu jej vedení města roku 2020 za sporných okolností odvolalo, a vyvolalo tak protest a petici podepsanou asi osmi sty místními. Ta obviňuje někdejší koalici ANO a KSČM z politické i osobní zaujatosti či snahy zajistit protekční místa pro vlastní lidi.

PRO Lovosice se po volbách vyjádřilo ke svému výsledku osobitě: „Výsledek voleb nás natolik překvapil, že jsme na něj nedokázali ani reagovat. Čekali jsme, jestli nás ještě z tohoto krásného snu náhodou někdo neprobudí.“ Záhy konstatovalo, že především lidsky je mu do koalice bližší SPOLU, ač nabídlo zjevně popuzenému ANO dvě místa v městské radě. Politické hnutí majitele lovosických chemiček chtělo víc, má tedy smůlu.

Jak popsal portál Hlídací Pes, končící starosta Milan Dian (ANO) na nečekaný výprask odpověděl výpadem v radničním zpravodaji, vedeném mimochodem jeho manželkou. „Někteří lidé patrně raději věří nesplnitelným slibům hochštaplerů vysedávajících po kavárnách, kteří umí jen psát lži (…) a plivat na práci druhých, protože sami nevědí, co práce je,“ napsal mimo jiné v úvodníku oficiálního média města.

4. Odyssea menších levicových projektů má za sebou další útrapy

Že propadla dříve parlamentní levice, a její pozice i v tradičních baštách často obsadila například SPD, je známo. Nevedlo se ale ani novým projektům, případně pokusům skládat širší levicové platformy.

Asi nejsledovanější z nich byla pražská Solidarita (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) vedená na magistrát bývalou ombudsmankou Annou Šabatovou (nestr.). Jen těsně překonala dvě procenta hlasů, a skončila tak i za tak obskurním subjektem, jako jsou Motoristé sobě.

Šlo o bolestný neúspěch pro všechny zúčastněné, zvlášť ČSSD a Zelené. „Výsledky po celé České republice zastiňuje neúspěch pražské koalice Solidarita, a to jak na magistrátu, tak na několika městských částech,“ komentoval pražský nezdar spolupředseda Zelených Michal Berg. A podle spolupředsedkyně Magdaleny Davis je v Praze cílová voličská skupina „saturována“ Piráty a Prahou Sobě, a k otevřeně progresivní levici ji tedy nic neláká.

Podobné spojené kandidátky se dříve zkoušely i jinde, mimo Prahu, příležitostně s úspěchy. Výsledek Solidarity je o to depresivnější, že stejné strany ještě při parlamentních volbách dostaly od Pražanů v součtu podstatně více hlasů.

Strana Levice, vzniklá začátkem roku 2020 z iniciativy Skutečná levice a okrajové Strany demokratického socialismu, mířila do komunálních voleb se dvěma vlastními a dvěma koaličními kandidátkami — v Brně, Rožmitále na Šumavě, na Praze 6 a v Jihlavě (poslední dvě jmenované spolu s ČSSD či nestraníky). Na dvou místech (Český Krumlov, Březnice) šli členové Levice pod hlavičkou KSČM, v Praze 17 pod ČSSD.

„Největší naděje jsme vkládali do Brna. Tamní výsledek je pro nás pak příjemným překvapením. Když si ho totiž srovnáme s tím, kolik hlasů jsme v Brně získali v parlamentních volbách, uvidíme mnohanásobný nárůst! To nám ukazuje, že jsme na správné cestě,“ uvedla strana na Facebooku. Tamější soupiska „Brno Brňankám a Brňanům (B3!)“ ovšem získala 0,9 procenta hlasů.

Mandáty přišly jen v Rožmitále na Šumavě, obci s necelými 450 obyvateli na Českokrumlovsku. Ač se zdejší kandidátka jmenovala „Levice“, člen strany v ní byl pouze jeden, byť na prvním místě. Zbytek tvořili nestraníci, dva komunisté a jeden člen SPD.

24,4 procenta hlasů, a tedy vítězství nad posledním volebním subjektem (Hasiči), přineslo dvě křesla v zastupitelstvu, ale nikoli přímo Levici. Místní z její soupisky vykroužkovali Miroslava Falfa (nestr.) a Pavla Lattnera (KSČM).

5. Zeleným to jde s nestraníky a v některých koalicích

Pro Zelené je povzbudivých jak šest procent na brněnský magistrát (Zelení a Žít Brno s podporou Idealistů), tak opětovný úspěch PRO! Ústí v Ústí nad Labem, kde spojení s Piráty a nezávislými kandidáty vedlo ke křeslům pro dva straníky. Ještě výrazněji vyniká úspěch Liberce otevřeného lidem (LOL, Zelení a nezávislí), kde díky zisku třinácti procent hlasů míří do zastupitelstva hned čtyři členové Zelených. Přímo Zelený je i lídr kandidátky, dlouholetý zastupitel, vědecký pracovník Jaromír Baxa — oproti Ústí nad Labem, kde ji vedl nestraník Richard Loskot.

LOL šel do voleb s otevřeně zeleným programem od osazování budov městskými solárními panely po odpor proti rozšiřování ještědského skiareálu. Na kandidátce byli rovnoměrně zastoupeni muži a ženy, což Baxa v předvolebním rozhovoru pro iDNES komentoval: „Uživatelská zkušenost mužů a žen je jiná, ať už jde o bezpečnost, dopravní řešení, školy, veřejné služby a podobně. Dnes je v Liberci hodně věcí, které se týkají územního plánu nebo dopravy v rukou mužů, kteří jsou o generaci starší než já, a kteří mají dost úzký pohled na rozvoj města.“

Nejen pro Zelené, ale i celou českou občanskou společnost, je dobrou zprávou opětovný úspěch Vladimíra Buřta (Zelení) v krajně osobitém Horním Jiřetíně: městě s 2200 obyvateli donedávna bezprostředně ohroženém prolomením limitů těžby hnědého uhlí. Buřt tu od roku 2014 vítězí a zastává post starosty za Sdružení Strany zelených a nezávislých kandidátů, přičemž úspěchy jsou stále jednoznačnější. Od 27,5 procenta hlasů (2014) přes 56,5 procent (2018) po stávajících 61,11 procent.

Zelení, potažmo jejich spolupředsedkyně a tamější starostka Davis obhájili i v Mníšku pod Brdy. Minule tu kandidovali spolu s nezávislými a KDU-ČSL, tu nyní „vyměnili“ za Piráty a poměrně suverénně zvítězili s 27,82 procenty hlasů před druhým STAN.

6. Jak Robert Šlachta pohořel i ve svých Pohořelicích

Pozoruhodný úspěch s velkým otazníkem si připsala Přísaha Roberta Šlachty. Ten kandidoval a se ziskem 41,3 procenty hlasů suverénně vyhrál v rodných Pohořelicích, asi pětitisícovém městečku jižně od Brna. Získal celkem devět mandátů z jednadvaceti, ale míří do opozice. Dohodlo se proti němu všech pět ostatních subjektů: ODS, ANO, STAN, Naše Pohořelice (de facto TOP 09) a Moravané. Pokus získat alespoň dva spojenecké hlasy od STAN a Moravanů přišel vniveč.

Zastupitele zjevně předem popudila Šlachtova agresivně „policejní“ kampaň. „Pan Šlachta […] udělal něco, co jsme možná neznali. Ukázal předvolební show, dobře připravené PR. Je to pro nás škola. Umí působit na lidi. (…) Každý máme svůj profesní styl. Ten Robertův můj není,“ glosovala pro SeznamZprávy Monika Janičatová (Moravané) — jedna ze zvolených kandidátek, již Šlachta oslovil s nabídkou spolupráce vzhledem ke svému rozhodnutí nejednat s ANO ani ODS.

Šlachtu výsledek rozhořčil. Tu na Facebooku komentoval výsledek: „Takhle si představují respekt k vůli voličů?! Absolutní neúcta k lidem,“ tu sliboval, že bude opozicí, „jaká tady ještě nikdy nebyla“. Šlachtovou hlavní prioritou jsou nepochybně celostátní volby. Jeho Přísaha v nich vloni získala 4,7 procenta hlasů — neodnesl si tedy mandáty, ale cenu útěchy v podobě asi 34 milionů od státu. Výsledek v domovských Pohořelicích je pro něj ale tak jako tak nepochybně potupný.

advertisment
advertisment