Od voleb do zastupitelstev měst a obcí uplynulo několik týdnů, leckde je už jasno o koalicích, které mají vést radnice či magistráty příští čtyři roky. Rozhodnutí voličů na komunální úrovni ani vyjednávání zvolených politiků často neodráží poměry ve velké, parlamentní politice a odvíjí se spíše od místní situace. I tak se ale v komunálních volbách vždy projeví i fenomény, které říkají ledacos o širších trendech a stavu politiky jako takové.

Řada menších uskupení chápe zastupitelstva měst a obcí jako možnou základnu pro postup na krajskou či ještě vyšší úroveň. Na jedné straně stojí vždy za to sledovat menší levicové subjekty snažící se buď o svou resuscitaci, jako Zelení, či získání vůbec nějakých mandátů — jako mladé politické strany Budoucnost či Levice.

Ze strany druhé poskytuje komunální úroveň prostor i stranám a hnutím, jež jsou široce brané spíše jako nepřijatelné: například sedmnáctitisícová Bílina zvolila prakticky celou škálu vypjatého nacionalismu a ultrapravice: od skoro sedmnácti procent hlasů pro koalici SPD a Trikolory přes sedm procent pro kandidátku předsedy Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáše Vandase až po jeden mandát soupisce Svobodných.

Jinde jsme mohli naopak zaznamenat inspirativní vítězství nepopulistických hnutí proti těžkým vahám i divy povolebního vyjednávání posílající místní hegemony do opozice. Podívejme se na několik nejpozoruhodnějších příkladů.

1. Pevnosti starostů zatím drží

Kolín je dlouhodobou pevností hnutí STAN, odkud jako dlouholetý starosta politicky vzešel i stávající ministr vnitra Vít Rakušan. STAN — zde vystupující pod značkou Změna pro Kolín — v asi třicetitisícovém městě opakovaně získal šedesát procent hlasů.

Letošek přinesl změnu: Rakušan v roce 2019 rezignoval na starostenskou funkci kvůli celostátní politice, opustil i radu města a komunálních voleb se neúčastnil. Hnutí současně pošramotilo několik celostátních kauz v čele s pražským Dozimetrem.

Změna pro Kolín obhájila jasné vítězství i pod vedením starosty Michaela Kašpara. Poprvé po letech ale její zisk klesl — těsně — pod padesát procent hlasů. Na mandáty stále drží poměrně pohodlnou většinu, ale musí se mít na pozoru.

Druhé ANO za čtyři roky citelně posílilo, zdvojnásobilo zisk z jedenácti na skoro třiadvacet procent hlasů. Ve městě jde o jedinou zřetelnou politickou změnu, zbylé dva zastoupené politické subjekty (Kolíňáci a Volba pro Kolín zahrnující lidovce) se zdvihly jen zhruba o procento.

Citelně si STAN oddychl také po volbě na pražský magistrát, do níž vyrážel samostatně, s nejistými vyhlídkami a přeskládanou kandidátkou. Hnutí zde ke své úlevě získalo 7,76 procenta hlasů, což Rakušan bezprostředně po sečtení většiny hlasů komentoval jako jeden z hlavních úspěchů strany.

2. Když „referendum o vládě“ narazí na místní spolek

Ve větších městech sice často dominují nad místními uskupeními nezávislých kandidátů politické strany, i zde ale mohou lokální hnutí přímo vést či sehrát rozhodující roli a kupříkladu pomoci obejít nominálního vítěze. Vedle specifického fenoménu v druhém nejmenším kraji, jímž jsou Starostové pro Liberecký kraj, kteří sice oslabili, ale pořád tam zůstávají dominantní silou, je takovou stálicí Hradecký demokratický klub (HDK). Účastní se jak voleb do zastupitelstva města, tak voleb krajských; a od roku 2020 má dokonce zastoupení v Senátu.