V Moldavě a v Hrčavě si zopakují volby. Kvůli machinacím s trvalým bydlištěm
Vojtěch PetrůVe dvou pohraničních obcích, v moravskoslezské Hrčavě a severočeské Moldavě, nařídily krajské soudy opakování voleb. Výsledky voleb ovlivnily účelové machinace s trvalým bydlištěm.
Ve dvou obcích na periferiích země se budou komunální volby opakovat: v Moldavě na Teplicku u hranic s Německem a v Hrčavě, jež leží v nejvýchodnějším cípu země na pomezí hranic České republiky, Polska a Slovenska. V obou případech o opakování voleb z konce září rozhodly krajské soudy na základě stížností kvůli zjevně účelovému přílivu lidí nahlašujících si v obcích trvalé bydliště — s tím se pojí možnost účastnit místních voleb.
V Hrčavě na Frýdeckomístecku s těsným rozdílem sedmadvaceti hlasů vyhrála kandidátka stávajícího starosty a podnikatele Marka Sikory (nyní nezávislý, před čtyřmi lety zvolen za ANO) nad opozičním uskupením Hyrčovjaně. Poměr mandátů byl nejtěsnější možný 4:3.
Lídr uskupení Hyrčovjaně Martin Koper podal ohledně průběhu voleb v obci podnět ke krajskému soudu. „Dozvěděli jsme se, že máme na Hrčavě černé duše. Jde asi o jedenáct či dvanáct lidí, kteří se sem přestěhovali někdy v létě a mají bydlet v neobyvatelné chatrči v lese, kterou vlastní místní starosta. Jsme přesvědčeni, že volby tak nebyly regulérní a měly by se opakovat,“ zdůvodňoval stížnost Koper pro regionální web eHutník.
Podklady a stížnost místním nespokojeným občanům pomáhal připravovat analytik Janusz Konieczny, který je členem Pirátů a poradcem ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Ten se v případech lokálního zneužívání moci dlouhodobě angažuje a poskytuje právní pomoc obětem kupčení s hlasy.
Konieczny upozornil, že řada z těch, kteří se do obce přistěhovali krátce před volbami, jsou často lidé stižení dluhy, exekucemi a jinými sociálními problémy, které místní neznají a mnohdy je nikdy neviděli. Lidé v sociální nouzi jsou, jak říká z vlastní zkušenosti, častými terči kupčení s hlasy.
„Sociálně slabším osobám bojujícím s exekucemi je nutné pomoct, ale nikoliv jejich tíživou situaci zneužívat. Je to lidsky nedůstojné. Tyto osoby jsou velmi zranitelné a s ohledem na to, že takovéto jednání by mohlo být trestnou činnosti, tak v této věci jsem podal trestní oznámení obsahující rovněž důležité zvukové záznamy,“ zdůrazňuje Deníku Referendum. Sám starosta Sikora se pro DR odpovědi na to, co na usnesení soudu a obvinění ohledně jeho kupčení s voliči říká, vyhnul, stejně jako předtím novinářským dotazům z jiných médií.
Napsal pouze, že opakování voleb je šance spravedlivě daná protikandidátům a že rozhodnou především voliči, vyjmenoval, čeho všeho v obci v uplynulém období dosáhl. Na doplňující dotaz, proč si myslí, že soud o zopakování voleb rozhodl, Sikora odpovědět odmítl a odkázal na mluvčí krajského soudu. Jak upozornila ČTK, Sikora je rovněž trestně stíhaný pro možnou účast na dotačním podvodu.
O opakování voleb v Moldavě na Teplicku, která je vzhledem ke své atraktivní poloze v Krušných horách známým turistickým cílem s lyžařským a rekreačním střediskem, rozhodl krajský soud v Ústí nad Labem v pondělí. Důvody jsou podobné jako při výše popsaném vývoji v Hrčavě: před volbami obec čelila neobvyklému náporu zájemců o zřízení trvalého bydliště.
Starostka Lenka Nováková (nezávislá) nechala posléze 46 lidí ze seznamu voličů vyškrtnout, předseda volební komise nominovaný hnutím SPD však vyškrtnutým nakonec umožnil hlasovat. Trvalé bydliště si přitom nově příchozí nahlašovali i na adresu budovy hotelu, jehož majiteli jsou podle moldavské koalice Spolu, která stížnost na průběh voleb podala, právě kandidáti za hnutí SPD.
Okamurovci tu nakonec se ziskem 328 hlasů a tří mandátů volby vyhráli, za nimi po dvou mandátech skončila kandidátka Otevřeně ke všem současné starostky, koalice Spolu (zde reprezentovaná kandidáty za ODS a KDU-ČSL) a nezávislá kandidátka Rozvoj Moldavy a Nového Města. Podle soudního rozhodnutí není volební komise oprávněna přezkoumávat rozhodnutí obce o vyškrtnutí osob ze stálého seznamu voličů. Krajský soud shledal, že nezákonnost tu zaviněním volební komise dosáhla takové intenzity, že hrubě ovlivnila výsledek hlasování.
Jevem účelového stěhování voličů těsně před komunálními volbami se už v minulosti zabýval Ústavní soud, který praktiku vyhodnotil jako nezákonnou a označil ji za legitimní důvod pro opakování voleb. V momentě, kdy takto krajský soud rozhodne, vyhlásí ministr vnitra nové volby do třiceti dnů.
Podle politologa Jakuba Čapka z pražské Univerzity Karlovy jsou nové a opakované volby ve zdejším komunálním systému poměrně časté, většinou se tak ale děje při rezignaci více zastupitelů bez náhradníků, při vzniku nové obce či městské části nebo pokud se nesestaví žádná kandidátka.
Opakovaní voleb v důsledku soudního rozhodnutí o jejich neplatnosti je přitom jevem spíše vzácným. Od roku 2006 se jich konalo pouze osm. Největším městem, kde taková situace nastala, jsou Strakonice v posledním volebním období. Krajský soud v Českých Budějovicích tehdy dal za pravdu opozičnímu kandidátovi, podle nějž bylo vítězné uskupení Strakonická veřejnost starosty Břetislava Hrdličky zvýhodněná při kampani v radničním zpravodaji a na výlepových plochách.
„Tím pádem se může zdát, že volebních manipulací příliš není, ovšem spíše je to tak, že je často složité úmyslnou manipulaci s výsledkem voleb prokázat. Navíc takové manipulace jsou poměrně různorodé. Od pochybení volební komise, přes podplácení voličů až k účelovým přesunům trvalého bydliště,“ vysvětluje Čapek.
U účelových přesunů voličů není vůbec jednoduché prokázat úmysl, a proto se takové případy často k soudu ani nedostanou. „Zároveň je také důležité zmínit, že rozhodnutí o zneplatnění voleb je výjimečnou situací, protože soudy primárně nechtějí zasahovat do svobodné vůle voličů a takové rozhodnutí by mohlo přinést problematický precedens,“ dodává Čapek.
„Dá se počítat s tím, že na poměrně velký počet volebních podvodů se nepřijde a často se ani nedostanou do médií. Většinou se týkají menších obcí, kde je možnost ovlivnit výsledek voleb jednodušší, neboť účelových přesunů není zapotřebí tolik,“ uzavírá politolog.
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!