Kladenský hazard a snaha bránit občanské participaci
Adéla ŠípováReferendum o hazardu se na Kladně konalo přes odpor vedení města. To se jeho konání snažilo znemožnit natolik, až soud rozhodl o jeho opakování. Znovu se ukázalo, že potřebujeme výraznější prohloubení občanské participace i omezení hazardu.
Jako advokátka s letitou zkušeností v oblasti trestního práva — a současně jako senátorka — jsem zastánkyní občanské participace v místních referendech. Tím spíše, pokud se v nich občané vyjadřují k regulaci hazardních her, jako tomu bylo nedávno na Kladně. Referendum zde proběhlo souběžně s prvním kolem prezidentských voleb.
Hazard zásadně snižuje kvalitu života v okolí, kde je provozován — především zvyšuje míru kriminality. Na Kladně byl v minulosti rozhodnutím magistrátu už jednou zakázán, ale poté, co uprostřed funkčního období zastupitelů města došlo ke svržení primátora Dana Jiránka a zvolení nového primátora Milana Volfa, bylo obnovení hazardu a možnost zaregistrovat nové herny vůbec prvním rozhodnutím kladenských zastupitelů, ke kterému po radničním převratu došlo.
Kladenské referendum
Už tato skutečnost ve mně vyvolala velmi silné podezření, že současné vedení města má na zachování hazardu na Kladně velký zájem. Podezření ještě více zesílilo na konci minulého roku, kdy přípravný výbor za vyhlášení referenda sesbíral potřebný počet podpisů, a přesto vedení města odmítlo referendum vyhlásit. Občané proti hazardu se museli domáhat vyhlášení referenda soudně.
Soud přípravnému výboru vyhověl a stanovil termín konání místního referenda na 13. a 14. ledna 2023. Pro primátora Volfa to byla jistě velmi nepříjemná zpráva. Negativní mediální kampaň proti členům přípravného výboru vzápětí výrazně zesílila. Soukromá, ale i radniční periodika prezentovala primátorův názor, že hazard na Kladně údajně nepůsobí žádné potíže, je přísně regulován a v případě jeho zákazu budou lidé muset opět platit za svoz odpadu a chudé děti nedostanou od města příspěvek na kroužky.
Prezentované domněnky nebyly podloženy žádnými relevantními ověřitelnými zdroji — a názoroví oponenti, z nichž někteří jsou členy zastupitelstva, neměli možnost poskytnout v radničních médiích vyjádření svého pohledu na věc, přestože na to mají ze zákona nárok. Přípravnému výboru navíc nebyl povolen zábor veřejného prostranství pro prezentaci vyhlášeného referenda. Názor primátora a výzvy k neúčasti v referendu doprovázené logem města byly naopak hlásány všemi dostupnými kanály. Zásada rovnosti a neutrality veřejné moci byla ze strany vedení města zásadním způsobem narušena.
Herny porušují zákon
Vyostřená debata ohledně hazardu mě přivedla k rozhodnutí ověřit si primátorova tvrzení o přísné regulaci hazardu ve městě na vlastní pěst. Zákon totiž zakazuje, aby na výherních automatech hrály osoby v insolvenci, pobírající dávky hmotné nouze, neplatiči výživného a ti, jimž soud uložil zákaz hraní. Z doslechu od svých bývalých advokátních klientů jsem však věděla, že tento zákaz herny nedodržují.
Oslovila jsem proto figurantku pobírající dávky v hmotné nouzi a šly jsem ověřit, zda ji do herny pustí, nebo ne. A světe div se, zatímco se mnou byla hrána hra na registraci v systému hráčů a prokázání totožnosti, moji figurantku pustili hned. Myslím, že po vstupu do herny to netrvalo ani deset vteřin, než se dostala k výherním automatům. Celou akci jsme natočili na video a před referendem vyvěsili na sociální sítě.
Následovalo ale něco, co jsem nečekala. Herna se začala bránit, zveřejnila jméno a příjmení figurantky, čímž neváhala porušit zákon o hazardních hrách s hrozbou sankce do 500.000 korun. Slečna byla označována za chronickou hráčku, ačkoliv je to právě herna, která nesmí osoby vyloučené ze hry k automatům pustit.
Kampaň města před samotným referendem dále pokračovala tím, že zastupitelka Anna Gamanová byla označena za lhářku a různě zesměšňována. A někteří místní pod obrovským tlakem vedení města uvěřili, že pokud by byl hazard v Kladně zakázán, město zkrachuje.
Potřebujeme větší regulaci hazardu
Místní referendum nakonec proběhlo. Město ale při jeho pořádání v mnohém pochybilo. Přípravný výbor namítal, že voličům nebyly vydávány hlasovací lístky, které na rozdíl od volebních lístků pro prezidentskou volbu nechodí lidem do schránek. Město jich navíc nenatisklo dostatečný počet a minimálně ve dvou místnostech prokazatelně začaly už v pátek docházet. Porušení zákona však bylo více.
Referendum bylo po sečtení hlasovacích lístků pro nízkou účast prohlášeno za neplatné. Účast dosáhla jen 26 procent, přičemž k platnosti a závaznosti je potřebná minimální účast ve výši 35 procent. Přípravný výbor se ovšem vzhledem ke svým zjištěním rozhodl podat návrh na vyhlášení neplatnosti hlasování, protože řetězec pochybení města a intenzita jednotlivých porušení měly zásadní vliv na výsledek hlasování. Žaloba byla uspěla a referendum se bude muset opakovat.
Otázkou je, jak se vedení města zachová. Už tím, že zmařilo hlasování, které se konalo během prezidentské volby, totiž v zásadě vyhrálo. Není příliš pravděpodobné, že by se referendu bez souběhu s dalšími volbami podařilo dosáhnout pětatřicetiprocentní volební účasti, když tohoto čísla nedosahuje účast ani v mnoha jiných typech voleb. Firmám podnikajícím v oblasti hazardu na Kladně se hodí každý měsíc, po který budou dál podnikat, byť na úkor kvality života ve městě a za cenu zvýšené kriminality. Pana primátora to z nepochopitelných důvodů vůbec netrápí.
Přemýšlím nad klíčovými nedostatky legislativy, které se v průběhu kauzy ukázaly. Myslím, že je potřeba změnit zákon o hazardu tak, aby lidé čelící exekucím nemohli ve výherních automatech prosázet veškeré své peníze. Současně by výrazně pomohlo, pokud by určení daní nemotivovalo obce k akceptaci gamblerství jako zdroje příjmů do obecní kasy. Příjmy z daní na hazard by rozhodně měly směřovat k pomoci lidem, jejichž rodiny jsou zdevastované závislostmi. Prevenci a pomoc těmto lidem stát vysloveně zanedbává.
A pokud jde o zákon o místním referendu, i ten by si zasloužil novelizaci. Například tím, že hlasovací lístky dostanou lidé do schránek předem stejně, jako je tomu o jiných voleb. Posílila by se tak informovanost o dění v obci a současně zachovalo právo nehlasovat, pokud občan o volbu nemá zájem.